Domů     Příroda
Tropy budou pro studenokrevná zvířata příliš horké
21.stoleti 15.10.2010

Postupné oteplování planety může způsobit řadě druhů živočichů nečekané potíže. Zvláště těm, kteří nemají regulaci vnitřní teploty organismu ve svých rukou, takzvaným „studenokrevným“. Nová práce amerických vědců ukázala, že se tento problém zdaleka netýká jen živočichů z polárních oblastí. Postupné oteplování planety může způsobit řadě druhů živočichů nečekané potíže. Zvláště těm, kteří nemají regulaci vnitřní teploty organismu ve svých rukou, takzvaným „studenokrevným“. Nová práce amerických vědců ukázala, že se tento problém zdaleka netýká jen živočichů z polárních oblastí.

Mezi studenokrevné, nebo lépe řečeno poikilotermní organismy, patří kromě savců a ptáků všichni ostatní živočichové planety. Energetické náklady na provoz takového organismu jsou sice podstatně nižší, než u tvorů teplokrevných, platí za to však velmi vysokou daň: jsou zcela závislí na přízni počasí. V době, kdy je jednoznačným celoplanetárním trendem vzrůst celoroční průměrné teploty, může být pro řadu organismů fatální i poměrně drobný výkyv. Podle studie amerických zoologů pod vedením Michaela E. Dillona z University of Wyoming, publikované nedávno v prestižním časopise Nature, by mohly výrazně proměnit schopnost přežít některých organismů i teplotní výkyvy menší než 1 0C. Z jejich modelů vyplynulo, že více ohroženými jsou paradoxně živočichové, kteří žijí v tropickém pásu. I když zde na rozdíl od například arktického regionu stoupla od roku 1980 stoupla průměrná teplota pouze o 0,5 0C, důsledky by pro tropické biotopy s největší biodiverzitou mohly být podstatně dramatičtější, než v regionech polárních. Nejvíce ohroženými skupinami jsou ještěři, obojživelníci a různé skupiny hmyzu.

reklama
Související články
V krátkém létě zelené planiny, jinak zaledněná krajina, kde strom bývá vzácnější než vegan ve lví smečce, plná ostrých zlomů, připomínajících, že zdejší terén vznikl teprve nedávno. Takový je Island. A když je řeč o Islandu, nelze opomenout jeho gejzíry. Před dávnými lety, konkrétně před 65 000 000 let, došlo ke zlomu v zemské kůře […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
Na nejmenším kontinentu světa se nachází závratné množství jedovatých tvorů, jako jsou pavouci, hadi, medúzy, chobotnice, mravenci či ptakopyskové. Proč jich tolik hostí právě Austrálie? „Austrálie se stala samostatnou pevninou před asi 100 miliony let, kdy se oddělila od jižního super kontinentu Gondwana,“ říká Kevin Arbuckle, docent evoluční biovědy na Swansea University ve Velké Británii. […]
Evropská rada pro výzkum je první evropskou organizací pro podporu špičkového badatelského výzkumu. O grant ji mohou požádat vědci jakékoliv národnosti s 7 až 12 lety zkušeností. Letos uspěli hned dva vědci z Čech. Evropská rada pro výzkum (ERC, European Research Council) byla zřízena Evropskou komisí v únoru 2007 s cílem finančně podpořit vědecký výzkum […]
Je svatým grálem teoretické fyziky. Tzv. teorie všeho by měla vysvětlit všechny základní fyzikální jevy takříkajíc v jednom balíku. Ale tato očekávání jsou dost možná přehnaná… „I kdybychom si představovali, že lidstvo nakonec objeví ‚teorii všeho‘ zahrnující všechny jednotlivé částice a síly, výpovědní hodnota této teorie bude pro vesmír jako celek pravděpodobně marginální,“ nechal se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz