Domů     Příroda
Vytváření rotace ve vulkanickém oblaku
21.stoleti 17.9.2010

Země pod námi je pouhou tenoučkou pevnou kůrou, která spočívá na nepředstavitelné mase žhavé měkké horniny zvané magma.
Země pod námi je pouhou tenoučkou pevnou kůrou, která spočívá na nepředstavitelné mase žhavé měkké horniny zvané magma.

Horoucí magma je lehčí než okolní hornina, takže stoupá vzhůru. Pokud narazí na slabší místo v zemské kůře, shromažďuje se v mohutné bublině zvané magmatický krb. Jakmile se v něm nahromadí dostatečný tlak, magma vyrazí na povrch a vzniká sopka (vulkán)
Sopky mohou vyvolat lavinu popela a plynů horkých až 700°C, která se valí rychlostí až 200 km /hod. a ničí vše, co jí stojí v cestě.
V průběhu erupce dochází k odplynování magmatu, čímž se uvolňují sopečné plyny, které mohou změnit klimatické podmínky na velkém území. Pro sopky je tedy příznačné, že se z jejich jícnu valí vzhůru k nebesům sopečný oblak (mrak).
Dosud se předpokládalo, že oblaka sopečných plynů a prachu nijak nerotují – pouze stoupají kolmo vzhůru a v horní části se kruhovitě rozšiřují do podoby jakéhosi deštníku. Odborníci z University of Illinois (USA) si ovšem nedávno při pozorování časosběrných snímků erupce filipínské sopky Pinatubo (z roku 1991) povšimli, že okraje mraku se postupně dělí do pětice laloků. Něco podobného pak objevili i na snímcích dalších sopečných výbuchů.
Zjistili, že laloky vznikají kvůli dosud nepozorované rotaci oblaku proti směru hodinových ručiček, která vytváří odstředivou sílu. Rotace zřejmě vzniká v důsledku interakce mezi stoupajícím oblakem a horizontálními větry. Nově pozorovaný jev vědci označili jako vulkanickou mezocyklónu. Předpokládají, že může být hnací silou, která v blízkosti místa erupce vyvolává malá tornáda, vodní smrště nebo tzv. prachové rarášky (čertíky), což jsou víry.

Dva mechanismy vytváření rotace v sopečném mraku
Vědci zatím poznali dva různé mechanismy vytváření rotace ve vulkanickém oblaku. Oblak stoupá vzhůru rychlostí 200 – 600 metrů za sekundu.
1. Větry z okolí sopky mohou působit jako horizontální vírové trubice, které ho naklánějí a natahují. Tento mechanismus se podobá jevům, které můžeme vidět při bouřce.
2. Vířivé spirály a víry ze sopečného prostředí se mohou samy formovat a vytvářet horizontální prstence. To je příčinou, proč se vytvářejí neforemně vyhlížející tvary vulkanických oblaků.

Související články
Příroda 4.11.2026
Výzkumníci z odboru fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu v Průhonicích (VÚK) ověřují, jak propojit obnovu poškozené krajiny, pěstování rychle rostoucích dřevin, agrivoltaiku a komunitní energetiku. Jejich pokusy v severočeském lomu Vršany naznačují, že vhodně ošetřené vrby a topoly mohou prospívat i v opravdu náročných podmínkách. Jejich studie publikovaná v odborném časopise Energy Reports zároveň ukazuje, […]
Pokud nepočítáme člověka, jsou za krále oblohy považováni ptáci. Letecké dovednosti většiny z nich lze označit za skutečně dechberoucí. Rovněž mnoho zástupců hmyzí říše dokáže rozkmitat křídla a šokovat svými schopnostmi. Ovšem i jiná zvířata si umějí ve vzduchu poradit, ať už praktikují aktivní let, nebo pouze plachtí. Přeborníky jsou bezpochyby netopýři a kaloni, pozornost […]
Příroda 1.11.2026
Hadi a plazení se, to je skoro synonymum. Jenže v jihovýchodní Asii žijí takoví hadi, kteří na tento způsob pohybu občas zapomenou a raději se kutálejí. A nejsou to přitom žádní loudalové. Při svém akrobatickém vystoupení dokážou vyvinout rychlost až 13 kilometrů za hodinu. Hadi rodu Pseudorabdion, kteří dorůstají délky několika desítek centimetrů, tráví většinu […]
Příroda Zajímavosti 30.10.2026
Viry jsou sice pouhým okem neviditelné, ale zřejmě stojí za zásadními rozdíly mezi lidským mozkem a mozkem šimpanze. Neurovědci z Lundské univerzity ve Švédsku studovali pozůstatky minulých infekcí, které zřejmě stály za tím, že se mozky šimpanzů nevyvíjely tak jako ty lidské, ačkoliv se svým složením příliš neliší. V porovnání s mozky šimpanzů jsou ty […]
Příroda Zajímavosti 29.10.2026
Každý podzim se přes Evropu přesouvají miliardy pestřenek. Na jejich tělech přitom mohou být na vzdálenost stovek kilometrů přenášena i pylová zrna. Rozsah tohoto dosud málo prozkoumaného fenoménu nyní odhalil mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a University of Exeter. Výsledky ukazují, že migrace pestřenek může představovat významný mechanismus dálkového šíření pylu mezi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz