Výsledky několikaleté studie ukázaly další negativní důsledek kácení deštných pralesů pro lidské zdraví, tentokrát s přímými následky. Na vykácených plochách vznikají ideální podmínky pro množení komárů rodu Anopheles, kteří přenášejí na člověka původce malárie.

Přesné údaje o odlesněných oblastech a výskytu onemocnění malárií, získané pomocí GPS, umožnily prokázat souvislost mezi vykácením 4,2 % zalesněné plochy a nárůstem malárie o celých 48 % v dané oblasti.

Člověk sám svým nejnebezpečnějším nepřítelem?
Někteří odborníci odhadují, že jen v Brazílii bylo v letech 1998–2007 každým rok zlikvidováno přibližně 19 000 km2 lesní plochy. Člověk je ale ve své schopnosti podřezávat si větev, na které sedí, velmi vynalézavý a likvidace deštných pralesů ovlivňuje přímo i lidské zdraví. Výzkumný tým vedený profesorem Patzem z University v americkém Wisconsinu publikoval výsledky studie z oblastí Brazílie a Peru, zaměřené na šíření malárie.

Vzdušné taxi pro parazity
Podle údajů Světové zdravotnické organizace zemře na malárii na celém světě až jeden milion lidí ročně. To je stejné, jako by během jednoho roku zmizeli všichni obyvatelé Prahy. V případě malárie jsou to bohužel většinou děti mladší 5 let. V  Brazílii se ročně vyskytuje okolo 500 000 případů malárie, nejčastěji přenášené komáry rodu Anopheles. Ty používají jako spolehlivý dopravní prostředek, jakési vzdušné taxi,  prvoci rodu Plasmodium. Jakmile infikovaná komáří samička najde svého nedobrovolného lidského hostitele, proniknou plasmodia do jeho krevního oběhu, kde napadají červené krvinky. V mírné formě se onemocnění projevuje symptomy chřipky a žaludeční nevolností až zvracením, v těžší vede až ke kómatu, záchvatům, hromadění tekutiny v plicích, selhání ledvin a smrti.

GPS proti malárii
Patzův tým stopoval populace komárů v oblastech zasažených kácením velkých ploch pralesů. Sbíral v průběhu několika let také satelitní data, ukazující změny v zalesnění v  oblasti Brazilské Amazonie, a srovnával je s údaji o výskytu diagnostikovaných případů malárie. Data byla získaná pomocí GPS a umožňovala naprosto přesně zjistit, ve kterých oblastech sledovaní pacienti žijí. Výsledky porovnání obou souborů dat ukázaly překvapivé souvislosti.

Inkubátor pro komáry
Zjištěný výsledek byl nepříjemný – poté, co bylo ve sledovaných oblastech v daném období vykáceno 4,2 % zalesněné plochy, zvýšil se výskyt onemocnění malárií o celých 48 %. Lidé zde mění své životní prostředí důsledně ve svůj neprospěch – vytvářejí ideální podmínky pro početné populace komárů. Doslova inkubátorem pro komáry mohou být nedostatečně sanované bažinaté plochy po vykácených pralesích, nádrže, zatopené důlní šachty, stoky i propusti, nahrávat komárům mohou i farmáři, kteří v daném regionu budují rybí farmy.

Samospasitelná genetika?
Řešení následků neuvážené lidské činnosti bude obtížné, stále více komárů je rezistentních proti insekticidům, a tak se obracíme ke genetice – jedním z možných směrů je výzkum německých vědců, kteří před několika lety začali zkoumat možnost regulace imunitní odpovědi komára na Plasmodia, další možnost naznačuje například zpráva o výzkumu amerických vědců, zaměřeném na genetický zásah, který zbaví komáří samičky křídel.

Více na
http://www.sage.wisc.edu/index.html

Odpudivě hořký a léčivý chinin

Hippokrates pravděpodobně neznal slovo chinin, ale věděl, že k léčení malárie je dobrý odvar z vrbové kůry, ve které je chinin také obsažen. Z kůry neboli borky chinovníků (Cinchona) tento alkaloid izoloval až na začátku 19. století francouzský chemik Pierre-Joseph Peletiere. Dnes se získává hlavně z kůry druhů chinovník lékařský a chinovník pýřitý, kde je obsaženo 4–5 %, výjimečně až 14–16 % chininu. Používá se pro léčbu jako antimalarikum, antipyretikum, antiarythmikum a analgetikum. Získává se i z kůry stromů rodu Remijia, kde je ho obsaženo 0,5–2 %. Kůra toho tohoto stromu je levnější a obsahuje další chuťově aktivní látky, proto se používá například pro výrobu nápojů – toniků.