Domů     Technika
Laserem proti terorismu
21.stoleti 17.9.2010

Jak odhalit nastražené bomby? Tato otázka trápí vojáky v Afghánistánu i policisty v Evropě. Vždyť schované výbušniny jsou jednou z nejzbabělejších zbraní, které kdy lidský mozek vymyslel. Poslední objevy však ukazují, že recept na ně existuje. A ten recept na sebe vzal podobu laseru.

Jak odhalit nastražené bomby? Tato otázka trápí vojáky v Afghánistánu i policisty v Evropě. Vždyť schované výbušniny jsou jednou z nejzbabělejších zbraní, které kdy lidský mozek vymyslel. Poslední objevy však ukazují, že recept na ně existuje. A ten recept na sebe vzal podobu laseru.

Vědci z britské Saintandrewské (?) univerzity rozvinuli zajímavý nápad. V akademické obci se už nějakou dobu vědělo, že při odhalování nastražených výbušných pastí by mohl být laser dobrým pomocníkem. A jak se zdá, tento nápad na sebe bere reálnou podobu.

Stačí pár částic a bomba je odhalena

Duchovním otcem celého projektu je britský experimentální fyzik Graham Turnbull. Nová technologie využívá polymerové plasty, což výrazně snižuje i její ekonomickou náročnost. Právě polymery se zde chovají jako snímače, schopné zachytit i nepatrné množství těkavých látek, které se vznášejí nad každou zlotřile nastraženou bombou.
Laser je tak schopen zareagovat třeba na přítomnost trinitrotoluenu, který se právě k výrobě výbušnin používá. Tato látka, objevená již v roce 1863, uvolňuje mikročástice. Jejich koncentrace velmi nízká, mezi miliardou částic se jich najde méně než deset. Přesto je citlivý laser dokáže zachytit a tím upozornit na skryté nebezpečí.

Umělý nos pro robota

Jak Turnbull navrhuje, tímto způsobem by se mohly zjednodušit kontroly na letištích i ve vchodech do budov. Dálkově ovládaní roboti by pak byli schopni nalézat bomby v zaminovaných oblastech. Ať už v Iráku, v Afghánistánu nebo třeba v Bosně, kde je po skončení občanské války před patnácti lety stále řada míst poseta nášlapnými minami. „V podstatě jsme pouze udělali umělý nos pro robotického psa,“ s nadsázkou říká Turnbull.
To, že polymerové lasery by mohly snímat nitroaromatické páry, se už nějakou dobu tušilo. „Nyní však byla poprvé tato možnost prozkoumána i v praxi,“ podotýká Turnbull. Nová technologie však ještě zdaleka není zcela bezproblémová. Asi největším negativem je fakt, že výbušnina nesmí být příliš daleko, jinak ji laser nedetekuje. Přesto se jedná o významný pokrok v boji proti výbušným nástrahám.

Laser (z anglického Light Amplification by Stimulated Emission of Radiation = zesilování světla stimulovanou emisí záření) je optický zdroj elektromagnetického záření. Světlo je z laseru vyzařováno ve formě úzkého svazku a kmitá na jediné frekvenci. Předchůdcem laseru byl maser, jehož první prototyp vznikl v roce 1953. Zařízení pracovalo na stejném principu (stimulovaná emise), avšak generovalo mikrovlnné záření. V roce 1960 americký vědec Theodore H. Maiman poprvé předvedl funkční laser. Jako aktivní prostředí použil krystal rubínu s využitím tří energetických hladin; laser proto mohl pracovat pouze v pulzním režimu. Laser s nepřetržitým výstupem záření pak sestrojili ruští fyzici Nikolaj Basov a Alexandr Prochorov, za což v roce 1964 obdrželi Nobelovu cenu. V současnosti se lasery používají především pro řezání odolných materiálů, při výrobě optických záznamových médií (CD, DVD, magnetooptické disky) a také pro měřicí aplikace.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Ostatní Technika 2.12.2024
Vodíkové vozy nejsou na silnicích příliš obvyklé, Toyota v nich ale vidí vedle elektromobilů alternativu pro ekologickou mobilitu budoucnosti. Důležitým aspektem je také bezpečnost. Tu zajišťuje speciálně zkonstruovaná nádrž, která musí vydržet tlak až 700 barů. Tvoří ji proto tři pláště. První obal je plastový, který zabraňuje unikání plynu, druhý je kompozit s uhlíkovými vlákny […]
Kvantové technologie zažívají boom. Spolu s ním také výrazně roste počet odborných publikací, které tuto technologii zkoumají. Od stostránkových článků přiznávajících, že algoritmy bude možné nasadit nejprve za 10 let, až po třístránkové zprávy oznamující zdařilou implementaci algoritmů, avšak s velmi omezenými výsledky. Jen málo odborných článků splňuje obojí, a tak je i pro řadu […]
Objevy Ostatní Technika 11.11.2024
Martin Ševeček z Fakulty jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze se svým týmem úspěšně otestoval materiály pokrytí jaderného paliva, které mohou poskytnout provozovatelům ekonomický benefit, a v krajním případě i dodatečný čas pro zvládnutí jaderné havárie. Poslední rok podroboval zkouškám různé varianty palivových proutků na MIT, jedné z nejlepších technických škol na planetě. Výsledky několika běžících […]
Byl prvním sériově vyráběným hybridem, který způsobil revoluci v automobilovém průmyslu. Který z Toyoty udělal lídra v oblasti elektrifikace a vlastně i největší automobilku na světě. Dodnes je to první legenda – Prius. Už více než čtvrt století zanechává Prius automobilový otisk jako první sériově vyráběný elektrifikovaný vůz. Každá další generace přinesla lepší hybridy, lepší […]
NOVINKY Objevy Technika 7.11.2024
Google dosáhl významného pokroku ve vývoji kvantových počítačů. S procesorem Sycamore nyní dokáže překonat nejlepší superpočítače na světě při provádění složitých a specifických výpočtů. Tento procesor s 67 kvantovými bity (qubity) vykazuje novou úroveň výpočetní síly díky pokročilým operacím, které vstupují do tzv. fáze slabého šumu. Je to důležitý milník v oblasti kvantových výpočtů, protože […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz