Pojem dieta pochází z latiny a znamená náležitou stravu. Vyvážená dieta musí zajišťovat kromě energetického obsahu přiměřené složení živin (bílkovin, tuků, cukrů)) a mít i dostatečné množství vitaminů, minerálů, stopových prvků a vlákniny. Specifikem jsou zvláštní diety pro různá onemocnění. Názvy se odvozují od účelu (redukční) či typického složení. V současnosti existuje přes 35 000 diet a přibývají další. Tím se zabývá i mladý vědní obor – dietologie.
ABECEDA
Atkinsova drastická dieta vychází z konzumace velmi tučných potravin – masa, tuku a špeku, dále vajec, ryb, tučného sýru. Kromě malého množství salátu se nejí zelenina a ovoce. Tabu jsou brambory, rýže a těstoviny. Odborníci tuto dietu považují za nebezpečnou.
Bodová dieta – vůbec nepočítá s energetickou hodnotou stravy. Vytvořila si „bodové hodnoty“ pro různá jídla, a tyto body se pak počítají. Dieta, u které se nehladoví, povoluje prakticky neomezený příjem masa a tuků, drasticky snižuje spotřebu sacharidů. (V tom se podobá bezsacharidové dietě.) Např. ryba, hovězí, kuře, husa představují nulovou hodnotu, zatímco ¼ kg chleba 125 bodů, větší jablko 18 bodů, 250 g másla kupodivu jediný (!) bod. Pro udržení váhy se smí „konzumovat“ denně 60 bodů, pro zhubnutí nesmí být více než 40 bodů. Dietologové varují, že pro prakticky neomezenou kombinaci tuků je bodová dieta nefyziologická.
Cukrovkářská (diabetická) dieta představuje nejracionálnější stravu, která se od normální liší pouze vyřazením rychle resorbovatelných (vstřebatelných) sacharidů. Obvyklý poměr základních živin: 15 % bílkovin, 25–30 % tuků a zbytek sacharidů. To platí pro dospělé, u dětských diabetiků je větší potřeba bílkovin jako stavební látky pro růst (cca 2 g na 1 kg tělesné hmotnosti denně).
Dělená strava sází na vytvoření vhodné kombinace jídel, která k sobě mohou být dle zásad dělené stravy přiřazena. (Např. herečka Lenka Kořínková vyznávala „kytičkové“ a „zvířátkové“ dny.) Neexistuje žádný vědecký důkaz o tom, že se strava lépe tráví a vstřebává, když jsou v jídle jen bílkoviny spolu s tuky, anebo jen cukry spolu s tuky.
Extrémní diety se svým charakterem blíží až hladovění. Pokud doporučují denně přijímat max. 4 200 kilojoulů (1000 kcal), mohou svou jednostranností po delší době ohrozit zdraví. Chybí totiž některé základní prvky výživy (vitaminy, určité soli atd.).
Fádní diety vycházejí z konzumace jednotvárné stravy (mléka, banánů, rýže, grapefruitů aj.). Stálé opakování stejné stravy má postupně utlumit pocit chuti k jídlu, někdy i hladu. „Úspěšnost“ monotónní diety se prokázala i na pokusných zvířatech.
Genetická (nutrigenetická) dieta náleží mezi novější metody moderní dietologie. Vědci biochemici, genetici a lékaři fyziologové se snaží o její zdokonalování a zkoumají její možností a vlivy na jednotlivé lidské somatotypy. V principu se jedná o zkoumání nesnášenlivosti lidského organismu ke konkrétním potravinám, jejich přesnou diagnostiku právě v souvislosti s lidským somatotypem, resp. genotypem.
Zájemci si předem musejí nechat zjistit svůj genetický kód. (Jeho určení a sestavení optimální diety nabízejí za finanční úhradu nutrigenetické společnosti.)
Hladovka (nulová dieta), při které obézní přijímá pouze tekutiny, nezbytné minerály a vitaminy, je zcela nefyziologická. Při delším trvání závažné poškozuje zdraví, dokonce může přivodit i smrt (zejména vinou náhle vzniklé srdeční arytmie).
Charvátova dieta má název podle světoznámého endokrinologa, akademika Josefa Charváta. Patří mezi přísné redukční diety (úbytek hmotnosti nejméně 1 kg týdně). Organismus neohrožuje odbouráváním svalové tkáně a beztukové tělesné hmoty (tzv. lean body mass), Ačkoli je úspěšná, neodpovídá současné představě o převaze polysacharidů ve stravě.
Jednodruhová dieta požaduje konzumovat pouze jeden druh potraviny (rýže, vejce, šlehačka či jablka). Obrovské riziko spočívá v absolutním nedostatku veškerých ostatních důležitých složek výživy.
Krevní skupiny v dietách tvoří nesmyslný základ. Vycházejí z neprokázaného vlivu jednotlivých potravin na zdraví člověka v závislosti na druhu jeho krevní skupiny. Nositelé různých krevních skupin se prý liší schopností trávit konkrétní potraviny, a tedy jejich krevní skupina má určovat, které potraviny konzumovat a které nikoli. Základem je rozdělení potravin do tří skupin – vhodné, neutrální a nevhodné. U každé krevní skupiny je uvedeno vždy několik potravin, které by neměly být konzumovány. To rozhodně nesplňuje požadavky výživových doporučení a vystavuje člověka nedostatku vitaminu D nebo vápníku a vzniku osteoporózy. Neexistuje žádný důkaz, že by metabolismus byl jakkoli závislý na krevní skupině a účinnost této diety nebyla dokázána.
Léčebný půst – metoda, která se s velkým úspěchem používá na mnoha zahraničních klinikách. Hlavní účinek spočívá v odlehčení trávicímu traktu a pročištění organismu od jedovatých látek, které jsou v dnešní stravě obsaženy
Makrobiotická dieta – jako nízkokalorická dodává tělu jen málo nasycených tuků a hodně vlákniny. Snižuje nebezpečí obezity, vysoké hladiny cholesterolu a homocysteinu, vysokého krevního tlaku a zácpy. V extrémní formě však chybí některé vitaminy a minerální látky. Tato dieta není vhodná pro těhotné a kojící ženy, nemocné, ale ani pro děti, kterým by tak hrozila podvýživa.
Nízkotučná dieta – vychází z předpokladu, že tuky obsahují dvakrát více energie v jednom gramu než sacharidy a bílkoviny. Cílem je maximálně snížit příjem tuků, což však omezuje dostatečný příjem vitaminu D. Nízkotučná dieta tak může ovlivnit vznik osteoporózy. Chybí pocit delšího nasycení, což může vést k nadměrné konzumaci sacharidů a paradoxně k obezitě.
Obezita jako nadměrné nahromadění tukové tkáně bývá počátečním impulzem redukční diety. Zdravý dospělý muž má mít 15–20 % tukové tkáně, žena 20–25 %. U dětí je však možná různá variabilita. Nejnovější švédský vědecký výzkum kupodivu dokázal, že úměrně více tuků ve stravě dětí u nich nebezpečí obezity snižuje. Opakem je nadbytečný příjem cukru.
Polymeal – nová dieta, vyvinutá nizozemskými vědci. Skládá se z ryb, pojídaných čtyřikrát týdně. Každý den se doporučuje 1,5 dcl červeného vína, ovoce a 400 gramů zeleniny povařené s česnekem. Nechybí ani každodenních 10 dkg (???) hořké čokolády a cca 70 gramů mandlí. Polymeal zeštíhluje, odstraňuje problémy se srdcem, krevním tlakem aj. Prodlouží prý život minimálně o pět let.
Redukční diety ovládly svět. Bohužel mnohé mohou poškodit zdraví. Odborníci se shodují, že odtučňovací dieta musí obsahovat všechny živiny, které tělo potřebuje.
Středomořská dieta je založena na olivovém oleji, ovoci a zelenině, hojné konzumaci ryb a malého množství jiného masa.
The Beverly Hills Diet neboli dieta hollywoodských hvězd vychází z premisy, že se nesmí současně konzumovat více druhů potravin. Tak se nemají jíst společně bílkoviny a sacharidy, protože se prý zažívací šťávy přitom vzájemně ruší. Odborníci dokázali, že to je omyl! Kupodivu tuky lze jíst společně s bílkovinami a sacharidy. Nevyvážená dieta zakazuje mléko a výrobky z něj, sůl a cukr.
Udržovací dieta – slouží k udržení hmotnosti po skončení redukční kúry. Pomalu a opatrně začíná s rozšiřováním jídelníčku. Jestliže zájemce zhubl při dietě o energetické hodnotě 1200 kalorií, přidává si navíc cca 200 kalorií (to je asi 85 g chleba, 55 g šunky, 190 g netučného tvarohu či 135 g hovězího masa).
Vegetariánská dieta – chybí v ní maso, drůbež a ryby, ale nikoli vejce a mléčné výrobky. (Skupina „veganů“ však konzumuje výhradně potraviny rostlinného původu.) To může vést k nedostatku vitaminů a minerálů.
Zónová dieta stojí na změně skladby potravin oproti běžným zvyklostem. Podle zónové diety mají být sacharidy v potravě zastoupeny maximálně ze 40 %, a nikoli z 55 %, jak požadují obecná dietní doporučení. Bílkoviny tvoří 30 %. Nadměrné množství bílkovin s sebou přináší riziko přílišného zatěžování jater a ledvin při jejich metabolismu. Kvůli omezení sacharidů by mohla chybět také vláknina.
Žijte teď déle !– oficiální název tzv. Pritikinovy diety. Preferuje ovoce, zeleninu, chléb a různé cereálie, omezuje příjem tuků, zakazuje máslo, margaríny, oleje, cukr.
Více se dozvíte:
M. Vokurka, J. Hugo: Velký lékařský slovník, MAXDORF JESSENUIUS, 2009
R. Doleček: Být štíhlým po česku, OPTYS, Opava 2004
www.doktorka.cz
