Domů     Historie
Dokonalý vodovod starých Mayů
21.stoleti 19.8.2010

Zaniklá středoamerická civilizace Mayů plnila v poslední době stránky tisku především kvůli spornému zakončení svého kalendáře. Zcela stranou zájmu o konec světa zůstaly zprávy o výzkumech, které proběhly v jednom z center mayské civilizace, v Palenque. Archeologové zde objevili propracovaný systém vodovodů, díky němuž si mohli dávní Středoameričané užívat i vodotrysky!

Zaniklá středoamerická civilizace Mayů plnila v  poslední době stránky tisku především kvůli spornému zakončení svého kalendáře. Zcela stranou zájmu o konec světa zůstaly zprávy o výzkumech, které proběhly v jednom z center mayské civilizace, v Palenque. Archeologové zde objevili propracovaný systém vodovodů, díky němuž si mohli dávní Středoameričané užívat i vodotrysky!

Město Palenque, které leží na území dnešního mexického státu Chiapas, tvořilo jedno z nejvýznamnějších center mayské civilizace zhruba v letech 100–800 n. l. Sami Mayové nazývali toto město Lakamha’, tedy doslova »Velká voda«. Toto jméno nezvolili kvůli záplavám, ale kvůli na svou dobu jedinečné  technické vymoženosti – systému vodních kanálů čili akvaduktu. Dávným inženýrům se v průběhu 3.–5. století našeho letopočtu  podařilo využít místní prameny a také proud řeky Otulum a vytvořit vodovodní systém, jehož technické vyspělosti se obdivujeme dodnes. Výzkumu tohoto podivuhodného díla se již po několik let věnuje archeolog Kirk D. French a inženýr Christopher J. Duffy, jejichž almou mater je americká Pensylvánská státní univerzita. Jejich poslední výzkumy ukazují, že šikovní Mayové dokázali využít i tlaku vody a zbudovat si tak přirozené fontány dávno před příchodem Španělů. 

Jedinečná lokalita v jižním Mexiku
Mayské město Palenque v dnešním jižním Mexiku se sice svou velikostí nemohlo rovnat nejzářivějším městům mayské civilizace, jako byly Tical nebo Copán, v archeologické literatuře se však jeho jméno vyskytuje snad ze všech nejčastěji. Může za to především jeho jedinečná architektura, konkrétně neobvyklá koncentrace pyramidovitých chrámů. Nejznámějším z nich je slavný Chrám nápisů, v němž leží sarkofág snad nejvýznamnějšího vládce Pakala Velikého, kromě něj se však můžeme obdivovat i  Chrámu kříže, Chrámu Slunce, Chrámu tepaného kříže, Lvímu chrámu či Chrámu lebky. Zvláštní umístění města na úpatí poměrně strmého kopce si však vyžádalo ještě jednu významnou architektonickou úpravu – systém podzemních vodních kanálů. „Prvním cílem dávných stavitelů bylo prostě vytvořit dostatečný prostor pro postavení města. Místa je na příkrém svahu skutečně málo, a bylo tedy třeba svést vodu do několika kanálů,“ vysvětluje Kirk French. „Období dešťů, které může v této oblasti trvat až 6 měsíců, činí z místí řeky a podzemních pramenů skutečně silné protivníky a na boj s nimi je třeba se řádně připravit. Stejně důležité je ale připravit se také na dlouhotrvající období sucha,“ dodává ještě mladý archeolog.

Zúžení a gravitace
 Kanály podzemního vodovodu měly tedy podle všeho svůj hlavní účel v budování obyvatelného prostoru. Když už ale takový systém Mayové budovali, snažili se mu zjevně přisoudit i další funkce, které by se s tou prvotní takříkajíc „svezly“. Při průzkumu struktury pozemního systému, nazývaného dnes Piedras Bolas Aqueduct, narazili archeologové na velmi zvláštní jev – kanály, které směřují z poměrně příkrého kopce, se ve své finální fázi nápadně zužují. Kombinace gravitace a zúžení působí na proudící vodu tak, že výrazně zvýší její tlak. Nabízí se tedy otázka: Jestliže měla tato stavební úprava nějaký účel, jaký to byl? Američtí vědci také rovnou přišli s odpovědí. Podle jejich počítačové simulace by mohl být tlak vody v dávném potrubí tak silný, že by tlačil vodu až do šestimetrové výšky. „Jedním z možných využití tohoto tlaku mohlo být vytvoření fontány. Další z možností, kterou také nemůžeme vyloučit, je ovšem i vytvoření efektivního odvodu špinavé vody z rezidenční oblasti města,“ popisuje navrhované teorie Christopher J. Duffy. Ať už však sloužily kanály k jakémukoliv účelu, jedno je jisté. Akvadukt v Palenque je nejstarším vodovodním systémem Nového světa. Je také důkazem, že technologie zvyšování tlaku vody byla v Americe známá dlouho před příjezdem Kryštofa Kolumba.

Nejstarší fontány světa
Kontrola nad prouděním vody patří mezi nejdůležitější civilizační milníky. Ať už stavěli lidé vodní kanály kvůli  přímé spotřebě vody, pro zavlažování polí či kvůli prevenci proti suchům či záplavám, vždy bylo třeba zapojit všechny dostupné dobové technologie a v neposlední řadě také architektonický um. Nejvíce takového umu je přirozeně třeba k vytvoření tlaku vody i bez jakéhokoliv mechanického stroje (motoru), který by v tom mohl napomoci. A přece se s takovými akvadukty setkáváme v historii poměrně záhy. Snad nejstarší fontánu nalezli archeologové v dnešním Iráku v místě zvaném Tell Telloh. Tato fontána byla vybudována v dávnými Sumery okolo roku 3000 př. n.l. V Evropě byla nejstarší fontána vybudována příslušníky minojské palácové civilizace na Krétě okolo roku 1400 př. n. l.  Na tento architektonický prvek si potrpěli také Řekové. V 6. stol. př.n.l. byly veřejné fontány součástí prakticky každého většího města. Známé jsou především fontány v Athénách, Korintu a na posvátném ostrově Délos v souostroví Kyklady. Umění stavby akvaduktů přivedli ve starověku k dokonalosti Římané. Krásné fontány z římské doby se zachovaly především v Pompejích. 

Související články
Historie Ostatní 9.11.2024
Archeologové objevili důkazy o raných křesťanských pohřebních zvyklostech ze čtvrtého století díky bazilice uprostřed egyptské pouště, která i přes nánosy dvou tisíciletí zůstala neuvěřitelně zachovaná. V této bazilice odborníci nalezli více než deset hrobů, z nichž značná část překvapivě patřila ženám a dětem. Při typických křesťanských pohřbech ze čtvrtého století byli duchovní jako kněží nebo […]
Historie 8.11.2024
Forenzní patologové zanalyzovali slavnou fresku Michelangela Buonarrotiho s názvem Potopa, která se nachází v Sixtinské kapli. Podle všeho je na ní zachycena mladá žena s příznaky rakoviny prsu. Výsledky svého zkoumání zveřejnili v odborném časopise The Brest. Odhalené ženská ňadra jsou ve výtvarném umění velmi častým motivem, zpravidla v souvislosti s mateřstvím či erotikou. Mohou […]
Architektura Historie 31.10.2024
Ke konci života už byl zcela slepý, přesto stále úspěšně velel husitským vojskům. Jeho muži ho respektovali jako geniálního stratéga, stejně jako nepřítel. Kontroverze budil už za svého života a rozdílné názory přetrvávají po celých 600 let. Přesně tolik uplynulo od jeho smrti. Co o Žižkovi (ne)víme? Jméno Jan Žižka z Trocnova (1360–1424) si většina […]
Historie 29.10.2024
Myši domácí se poprvé objevily zhruba před 500 tisíci lety, a to na indicko-pákistánském subkontinentu nebo íránské náhorní plošině, později se rozdělily do několika poddruhů. K lidským společnostem se připojily asi před 12 000 let a spolu s nimi se šířily po světě. Jak a kdy si podmanily Evropu? Mezi lidmi a myšmi panuje už […]
Historie 23.10.2024
Tajemství krve v průběhu historie fascinovalo nejchytřejší hlavy své doby. Životodární tekutině se připisovaly mnohé vlastnosti a stala se součástí četných mýtů i rituálů. Byť krev byla odnepaměti pokládána za důležitou tekutinu, stovky let se využíval všelék v podobě pouštění žilou.  V 17. století se ale na scéně objevili lékaři, kteří se pokusili o pravý opak […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz