Domů     Vesmír
Kosmický odpad by mohly odklízet balóny
21.stoleti 12.8.2010

Kam člověk vkročí, tam za sebou zanechá odpadky. Platí to bohužel i pro lidský krok do vesmíru. S odklízením nepříjemného kosmického odpadu by mohly v budoucnu napomoci balóny, které se budou připevňovat k satelitům.Kam člověk vkročí, tam za sebou zanechá odpadky. Platí to bohužel i pro lidský krok do vesmíru. S odklízením nepříjemného kosmického odpadu by mohly v budoucnu napomoci balóny, které se budou připevňovat k satelitům.

V dosahu gravitačního pole Země, ale již mimo dosah jejího plynného obalu, atmosféry, obíhá dnes již skutečně obrovské množství takzvaného „kosmického odpadu“. Kde se tam vlastně vzal? Nepochází z ničeho jiného, než ze zbytků satelitních družic, kterých lidé za nejrůznějšími účely vyslali do kosmu již tisíce. I přes to, že nám na hlavu nespadne, je tento odpad velmi nepříjemný. Znamená totiž v první řadě nebezpečí pro všechna ostatní zařízení, která budou do kosmu v budoucnu vyslána. Úkolem pro inženýry je teď množství kosmického odpadu přinejmenším nezvyšovat. Jak to ale zařídit? Jeden z možných způsobů je, že by satelit spálil po ukončení mise své vlastní motory. Tím by se dal do pohybu a snesl do atmosféry, kde by jednoduše uhořel. Toto řešení by však vyžadovalo dodání většího množství paliva, což by zvyšovalo počátečné váhu satelitu a tím i cenu jeho letu do kosmu. Kristin Gatesová z Global Aerospace Corporation v kalifornské Altadeně prezentovala na nedávné astronautické konferenci v Totontu nápad, na němž pracoval její tým v poslední době. Namísto paliva by si sebou satelity vozily lehčí balóny. Na konci mise satelitu by se balón naplnil héliem či jiným plynem. Vědci vypočítali, že satelit o hmotnosti 1 200 kg by z výšky 830 km dokázal stáhnout balón o obvodu 37 metrů. Balón i zařízení nutné k jeho nafouknutí by ke hmotnosti satelitu přidalo pouhých 36 kg, tedy mnohem méně, než by musela být hmotnost paliva. Ve vyšších vrstvách atmosféry by pak shořel. Bez balónového zařízení by takový pád do atmosféry trval celá století.

reklama
Související články
Jupiterův měsíc Europa přitahuje zájem odborné veřejnosti jako magnet. Důvod je jasný. Měření ukázala, že pod ledovým povrchem se ukrývá oceán tekuté a teplé vody. A mnozí vědci nevylučují, že v této polévce mohou přežívat mimozemské organismy… Pozorování provedená vesmírným teleskopem Jamese Webba naznačují, že suchý led čili zmrzlý oxid uhličitý detekovaný na povrchu Europy […]
V sobotu 23. září 2023 v 8 hodin a 50 minut našeho času nastane podzimní rovnodennost. Z astronomického pohledu jde o okamžik, kdy se střed slunečního kotouče ocitne na světovém rovníku v souhvězdí Panny, severně od jasné hvězdy Spica. Pozorovat noční oblohu můžete v tento den třeba v brněnské hvězdárně a planetáriu, program naleznete zde. Vzácně může […]
Snímek otisku boty Buzze Aldrina na Měsíci patří mezi kultovní. Na povrchu věčného souputníka Země se dnes nachází stovky stop, které tam zanechalo 12 astronautů mise Apollo mezi roky 1969 až 1972. Bez větru a deště tam zůstanou miliony let. Nyní se NASA připravuje na návrat člověka na Měsíc, při kterém nesmí chybět, vedle nových […]
Diskuse pod internetovými články nebo na sociálních sítích bývají leckdy výživné. A nemusí jít jen o konspirační teorie typu chemtrails, spiknutí iluminátů nebo ploché Země. I pod texty týkajícími se vědy se to leckdy hemží názory, nad kterými zůstává kritický rozum stát. „Třeba takový vesmírný výzkum, vždyť to jsou vyhozené mraky peněz, zvlášť když na […]
Astronomové zaznamenali magnetické pole galaxie tak vzdálené, že jejímu světlu trvalo více než 11 miliard let, než dorazilo až k nám. Objekt pozorujeme v takovém stavu, jak vypadal, když byl vesmír jen 2,5 miliardy let starý. Výsledek astronomům přináší zásadní informace o tom, jak se utvářela magnetická pole galaxií podobných té naší. Mnoho kosmických objektů […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz