ČASOPIS 21. STOLETÍ OCENIL MLADÉHO VĚDCE

Už počtvrté ocenil časopis 21. STOLETÍ při příležitosti udělování Prémie Otto Wichterleho vybraným mladým vědeckým pracovníkům nejlepšího mladého vědce do 35 let. Cena časopisu 21. STOLETÍ má podobu diplomu, spojeného s finanční odměnou 100 000 Kč, kterou může oceněný využít podle vlastního uvážení.Už počtvrté ocenil časopis 21. STOLETÍ při příležitosti udělování Prémie Otto Wichterleho vybraným mladým vědeckým pracovníkům nejlepšího mladého vědce do 35 let. Cena časopisu 21. STOLETÍ má podobu diplomu, spojeného s finanční odměnou 100 000 Kč, kterou může oceněný využít podle vlastního uvážení.

Prémie Otto Wichterleho 2 mladým vědcům předávali letošního 2. června vedoucí představitelé Akademie věd ČR. Cenu 21. STOLETÍ z rukou mediálního ředitele vydavatelství RF HOBBY, Mgr. Zdeňka Jůzka, převzal čtyřiatřicetiletý RNDr. Marek Kovář, Ph.D., z Mikrobiologického ústavu AV ČR. V pohodovém prostředí reprezentační vily AV ČR Lanna v Praze 6 šťastnému vítězi blahopřál také šéfredaktor Pavel Přeučil.
Při této příležitosti předseda AV ČR, prof. ing. Jiří Drahoš, DrSc., uvedl: „Dnes se opět osvědčila skutečnost, že Akademie věd ČR má s časopisem 21. STOLETÍ prospěšnou dohodu o spolupráci. Akademie věd tuto dlouholetou spolupráci velmi oceňuje. Vítáme každého, kdo nám chce pomáhat s podporou našich mladých talentovaných vědců.“.

Minirozhovor: Laureát Ceny časopisu 21. STOLETÍ, RNDr. Marek Kovář, Ph.D.

Nezačínal jsem od nuly!

Pane doktore, můžete 360 000 našich čtenářů stručně přiblížit, čím se ve své vědecké činnosti zabýváte?
Pracuji v laboratoři nádorové imunologie Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, V podstatě se věnujeme problematice jednak směrovaných polymerních léčiv a jejich  protinádorové aktivitě a dále studiu interakce imunitní systém – nádor.

Máte nějaké zahraniční zkušenosti?
Strávil jsem dva roky ve výborné laboratoři v USA (prof. Jonathan Sprint, The Scripps Research Institute, La Jolla, California), která patří mezi nejprestižnější světová vědecká pracoviště. To mi ohromně pomohlo v mé odborné profesní dráze.

Jak vlastně vaše cesta k vědě začínala?
Určitě to začalo v útlém  mládí zálibou obecně v přírodovědných oborech. Ještě na gymnázium jsem však přesně nevěděl, na jakou vysokou školu půjdu – zda mám studovat  chemii, nebo biologii. Nejdříve mě bavila hodně chemie, později mě víc lákala živá část biologie. Nakonec vyhrála Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, a tam biologie odborná. Ve třetím ročníku jsem se dostal do laboratoře paní profesorky Blanky Říhové, kde jsem nejprve vypracoval svou diplomovou práci, a poté i práci rigorózní.

Však tato světoznámá vědecká pracovnice si vás velice pochvaluje. Řekla nám, že vám s klidným svědomím předala svoji laboratoř.
No, co mám na to říci.  Říká se, že samochvála smrdí. Od paní profesorky, které si velice vážím a je mým vzorem, to bylo velké gesto v tom, že mi předáním laboratoře ohromně usnadnila práci. Většina ostatních kolegů, kteří se vracejí z nějakých zahraničních stáží, začíná vlastně od nuly: Musí si vybudovat svůj vlastní tým, svůj vlastní prostor. To já jsem vše od paní profesorky dostal, čímž proti jiným jsem získal ohromný náskok. Nezačínal jsem od nuly! Samozřejmě nechci důvěru zklamat.

Jaké máte vědecké plány do budoucna?
Chci především pokračovat v uskutečňování našich projektů, které jsou, jak se říká, docela dobře rozjeté. Rozhodně nemíním opouštět Akademii věd, i když to s ní v poslední době vypadá všelijak, samozřejmě nikoli její vinou. Naše Akademie věd je v oborech, do kterých já vidím, na špičce v naší republice a má i mezinárodní renomé.

Co si myslíte o postavení mladých vědců u nás?
Američan, který je dobrý v imunologii, má samozřejmě větší plat než my tady. Vystuduje vysokou školu, udělá si  Ph.D., ale do té doby spíš platí než dostává. Takže má na krku ohromný dluh. Ještě v okamžiku, kdy už je vysokoškolsky vzdělaný a absolvuje doktorské studium, což je v USA minimálně dalších pět let, má mizivé finanční ocenění. Takže on začne v podstatě vydělávat až poté, kdy je skutečným odborníkem. A potom skoro celý život splácí to, kolik ho stála skutečnost, že se odborníkem stal.
Ve srovnání s tím bych řekl, že u nás nemají mladí vědci tak špatné podmínky. Možná si to mnoho lidí neuvědomuje, ale my dostáváme výborné odborné vzdělání – a to zadarmo.

Nejen vědou však živ je člověk. Jak vypadá váš osobní život?
Jsem šťastně ženatý, s manželkou Jiřinkou jsme se poznali při studiu Přírodovědecké fakulty. Vystudovala stejný obor jako já, ukončila titulem Ph.D. Pracuje jako molekulární bioložka, nyní je na mateřské dovolené s tříměsíčním synem Markem. Máme ještě  tříapůlletého Pavlíka.

Vy – úspěšný vědec, ale i manžel a táta – nyní díky 21. STOLETÍ dostáváte 100 000 Kč. Můžete čtenářům prozradit, co s nimi uděláte? 
Jelikož jsme nyní v rodině už čtyři a žijeme v bytě o rozloze 55 m2, asi se pokusíme přestěhovat do trochu většího bytu. Lepší životní podmínky se tak odrazí i v mé další vědecké práci. A tak za takové velké přispění 21. STOLETÍ opravdu upřímně děkuji.

Předseda AV ČR,
prof. ing. Jiří Drahoš, DrSc.

Naši mladí vědci mají úžasné možnosti

Předseda AV ČR, prof. ing. Jiří Drahoš, DrSc., po předání ocenění novým šťastným držitelům odpověděl 21. STOLETÍ na otázku, jak on osobně vidí situaci mladých vědců u nás.
„Myslím, že dnes mají úžasné možnosti – nejen proto, že mohou cestovat, získávat bez problémů zkušenosti i v zahraničí. Věda představuje skoro jedinou disciplínu, která je v mezinárodním měřítku srovnatelná. Soutěžíte s celým světem, a naši mladí vědci se zde velmi dobře umísťují. Já jim mohu jen závidět ve srovnání s tím, jaké já měl možnosti, když jsem byl v jejich věku.
 Je výborné, že se řada mladých vědců po několika letech v zahraničí zase ráda vrací domů. Třeba v USA badatel zjistí, že by byl třeba na prestižní škole, ale pět či šest let by nedělal vědu, ale jen se staral o studenty formálně, administrativně. Tak se raději vrátí na nějaký ústav naší Akademie věd.  Ví, že tady má granty, samostatnou skupinu, vědeckou specifiku. Nezdá se mi, že by se naše »mozky« odlévaly někam jinam.“


Potěšil i svůj vzor – prof. Blanku Říhovou
Radost z velkého úspěchu svého někdejšího studenta i podřízeného měla prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., která dlouho úspěšně působila jako ředitelka Mikrobiologického ústavu AV ČR. Světově se proslavila zejména objevem tzv. „řízených“ či „kouzelných“ střel. Tato směrovaná polymerní léčiva v těle proniknou přesně až k rakovinné buňce, kterou zlikvidují, aniž by uškodila buňkám zdravým. Prof. Říhová 21. STOLETÍ řekla:
„Doktor Marek Kovář je nesmírně schopný, nadaný, poctivý. Nejspíše to má v rodině, jde o tradici, kterou já u vědy zdůrazňuji. Jeho tatínek se proslavil jako vynikající vědec v oboru buněčné mikrobiologie. U mne Marek patřil k nejlepším diplomantům, dizertantům. Poté, kdy dva roky získával zkušenosti na prestižním pracovišti v USA, absolutně bez váhání jsem mu předala svoji kvalitní laboratoř. Převzal ji s velkou odpovědností. Já v laboratoři samozřejmě pracuji dál, ale on je vedoucím a já sleduji, že velmi odpovědným.“

Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Čekání na páníčka nikdy nebylo tak komfortní! V americkém Seattlu se dají pronajmout klimatizované boudy

Čekání na páníčka nikdy nebylo tak...

V americkém Seattlu mohou majitelé psů brouzdat po obchodním řetězci QFC...
Objeven pravěký lev

Objeven pravěký lev

Dvojici amerických vědců se podařilo v Keni dokázat existenci...
Pneumokok na vzestupu

Pneumokok na vzestupu

Těžký zápal plic, otrava krve, zánět mozkových blan či akutní zánět středního...
Stop šikaně!

Stop šikaně!

17. 4. 2019 odstartovala kampaň proti šikaně a syndromu přihlížející...
Za taji umělé reprodukce

Za taji umělé reprodukce

Unikátní metodu zkoumání zralosti vajíček, na které pracoval tým vědkyně...
Vzlétlo největší letadlo na světě

Vzlétlo největší letadlo na světě

Americká společnost Stratolaunch Systems vyvinula největší letadlo...
Rychle, chtějí rychlovlaky

Rychle, chtějí rychlovlaky

Při nedávné Železniční konferenci v Pardubicích se Správa železniční...
Ve Zlíně ožije věda

Ve Zlíně ožije věda

Ve východomoravském městě se 16. a 17. dubna bude konat první vědecký...
Když dojde ke střetu dvou hvězd

Když dojde ke střetu dvou hvězd

Pomocí vesmírného teleskopu Chandra se týmu astronomů podařilo zaznamenat...
Experiment na ISS prokázal přizpůsobivost myší

Experiment na ISS prokázal...

Na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) proběhl výzkum, který měl...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Den D: Jak svět k vylodění v Normandii přišel?

Den D: Jak svět k vylodění v...

Jestli si s něčím dávají Spojenci během 2. světové války na čas,...
Když poprava, tak pořádná: Jak si lidé vzájemně ubližují?

Když poprava, tak pořádná: Jak si...

Vyděšený mladík se šouravým krokem blíží k provizorní šibenici. Zpocený a...
Tichá pomoc pro nacisty: Jak se činila Himmlerova dcera

Tichá pomoc pro nacisty: Jak se...

Navenek se tváří jako dobročinný spolek. Jeho klientela je ale úzce vymezená...
VIDEO: TOP 5 nejbohatších lidí světa

VIDEO: TOP 5 nejbohatších lidí...

Kdyby peníze znamenaly štěstí, byli by tihle pánové nejšťastnějšími...
Vylodění na Filipínách: Smůla frajera v pilotkách

Vylodění na Filipínách: Smůla...

Jen co si Japonci podmaní Indočínu a svůj vliv pomalu šíří po celém...
Hubbleův teleskop slaví narozeniny!

Hubbleův teleskop slaví narozeniny!

Je to již 29 let, co se začala psát nová éra lidského poznávání...
Rok 1937: Stovky dětí pohřbeny v troskách školy!

Rok 1937: Stovky dětí pohřbeny v...

08V osadě New London v americkém Texasu vybuchl 18. března ve škole kotel, při...
Přehledně: I kanalizace má svůj vývoj

Přehledně: I kanalizace má svůj...

Čisté ulice bez zápachu výkalů nepovažujeme už ani tak za luxus, jako za...
Dyrehavsbakken: Lunapark s nejstarší horskou dráhou ze dřeva

Dyrehavsbakken: Lunapark s...

Uprostřed nejhezčího z dánských lesů nečíhá perníková chaloupka, ale něco lepšího...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.