ČASOPIS 21. STOLETÍ OCENIL MLADÉHO VĚDCE

Už počtvrté ocenil časopis 21. STOLETÍ při příležitosti udělování Prémie Otto Wichterleho vybraným mladým vědeckým pracovníkům nejlepšího mladého vědce do 35 let. Cena časopisu 21. STOLETÍ má podobu diplomu, spojeného s finanční odměnou 100 000 Kč, kterou může oceněný využít podle vlastního uvážení.Už počtvrté ocenil časopis 21. STOLETÍ při příležitosti udělování Prémie Otto Wichterleho vybraným mladým vědeckým pracovníkům nejlepšího mladého vědce do 35 let. Cena časopisu 21. STOLETÍ má podobu diplomu, spojeného s finanční odměnou 100 000 Kč, kterou může oceněný využít podle vlastního uvážení.

Prémie Otto Wichterleho 2 mladým vědcům předávali letošního 2. června vedoucí představitelé Akademie věd ČR. Cenu 21. STOLETÍ z rukou mediálního ředitele vydavatelství RF HOBBY, Mgr. Zdeňka Jůzka, převzal čtyřiatřicetiletý RNDr.

Marek Kovář, Ph.D., z Mikrobiologického ústavu AV ČR. V pohodovém prostředí reprezentační vily AV ČR Lanna v Praze 6 šťastnému vítězi blahopřál také šéfredaktor Pavel Přeučil.Při této příležitosti předseda AV ČR, prof. ing.

Jiří Drahoš, DrSc., uvedl: „Dnes se opět osvědčila skutečnost, že Akademie věd ČR má s časopisem 21. STOLETÍ prospěšnou dohodu o spolupráci. Akademie věd tuto dlouholetou spolupráci velmi oceňuje. Vítáme každého, kdo nám chce pomáhat s podporou našich mladých talentovaných vědců.“.

Minirozhovor: Laureát Ceny časopisu 21. STOLETÍ, RNDr. Marek Kovář, Ph.D.

Nezačínal jsem od nuly!

Pane doktore, můžete 360 000 našich čtenářů stručně přiblížit, čím se ve své vědecké činnosti zabýváte?Pracuji v laboratoři nádorové imunologie Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, V podstatě se věnujeme problematice jednak směrovaných polymerních léčiv a jejich protinádorové aktivitě a dále studiu interakce imunitní systém – nádor.

Máte nějaké zahraniční zkušenosti?Strávil jsem dva roky ve výborné laboratoři v USA (prof. Jonathan Sprint, The Scripps Research Institute, La Jolla, California), která patří mezi nejprestižnější světová vědecká pracoviště.

To mi ohromně pomohlo v mé odborné profesní dráze.

Jak vlastně vaše cesta k vědě začínala?Určitě to začalo v útlém mládí zálibou obecně v přírodovědných oborech. Ještě na gymnázium jsem však přesně nevěděl, na jakou vysokou školu půjdu – zda mám studovat chemii, nebo biologii.

Nejdříve mě bavila hodně chemie, později mě víc lákala živá část biologie. Nakonec vyhrála Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy, a tam biologie odborná. Ve třetím ročníku jsem se dostal do laboratoře paní profesorky Blanky Říhové, kde jsem nejprve vypracoval svou diplomovou práci, a poté i práci rigorózní.

Však tato světoznámá vědecká pracovnice si vás velice pochvaluje. Řekla nám, že vám s klidným svědomím předala svoji laboratoř.No, co mám na to říci. Říká se, že samochvála smrdí. Od paní profesorky, které si velice vážím a je mým vzorem, to bylo velké gesto v tom, že mi předáním laboratoře ohromně usnadnila práci.

Většina ostatních kolegů, kteří se vracejí z nějakých zahraničních stáží, začíná vlastně od nuly: Musí si vybudovat svůj vlastní tým, svůj vlastní prostor. To já jsem vše od paní profesorky dostal, čímž proti jiným jsem získal ohromný náskok.

Nezačínal jsem od nuly! Samozřejmě nechci důvěru zklamat.

Jaké máte vědecké plány do budoucna?Chci především pokračovat v uskutečňování našich projektů, které jsou, jak se říká, docela dobře rozjeté. Rozhodně nemíním opouštět Akademii věd, i když to s ní v poslední době vypadá všelijak, samozřejmě nikoli její vinou.

Naše Akademie věd je v oborech, do kterých já vidím, na špičce v naší republice a má i mezinárodní renomé.

Co si myslíte o postavení mladých vědců u nás?Američan, který je dobrý v imunologii, má samozřejmě větší plat než my tady. Vystuduje vysokou školu, udělá si Ph.D., ale do té doby spíš platí než dostává.

Takže má na krku ohromný dluh. Ještě v okamžiku, kdy už je vysokoškolsky vzdělaný a absolvuje doktorské studium, což je v USA minimálně dalších pět let, má mizivé finanční ocenění. Takže on začne v podstatě vydělávat až poté, kdy je skutečným odborníkem.

A potom skoro celý život splácí to, kolik ho stála skutečnost, že se odborníkem stal.Ve srovnání s tím bych řekl, že u nás nemají mladí vědci tak špatné podmínky. Možná si to mnoho lidí neuvědomuje, ale my dostáváme výborné odborné vzdělání – a to zadarmo.

Nejen vědou však živ je člověk. Jak vypadá váš osobní život?Jsem šťastně ženatý, s manželkou Jiřinkou jsme se poznali při studiu Přírodovědecké fakulty. Vystudovala stejný obor jako já, ukončila titulem Ph.D. Pracuje jako molekulární bioložka, nyní je na mateřské dovolené s tříměsíčním synem Markem.

Máme ještě tříapůlletého Pavlíka.

Vy – úspěšný vědec, ale i manžel a táta – nyní díky 21. STOLETÍ dostáváte 100 000 Kč. Můžete čtenářům prozradit, co s nimi uděláte? Jelikož jsme nyní v rodině už čtyři a žijeme v bytě o rozloze 55 m2, asi se pokusíme přestěhovat do trochu většího bytu.

Lepší životní podmínky se tak odrazí i v mé další vědecké práci. A tak za takové velké přispění 21. STOLETÍ opravdu upřímně děkuji.

Předseda AV ČR,prof. ing. Jiří Drahoš, DrSc.

Naši mladí vědci mají úžasné možnosti

Předseda AV ČR, prof. ing.

Jiří Drahoš, DrSc., po předání ocenění novým šťastným držitelům odpověděl 21. STOLETÍ na otázku, jak on osobně vidí situaci mladých vědců u nás.„Myslím, že dnes mají úžasné možnosti – nejen proto, že mohou cestovat, získávat bez problémů zkušenosti i v zahraničí.

Věda představuje skoro jedinou disciplínu, která je v mezinárodním měřítku srovnatelná. Soutěžíte s celým světem, a naši mladí vědci se zde velmi dobře umísťují. Já jim mohu jen závidět ve srovnání s tím, jaké já měl možnosti, když jsem byl v jejich věku.

Je výborné, že se řada mladých vědců po několika letech v zahraničí zase ráda vrací domů. Třeba v USA badatel zjistí, že by byl třeba na prestižní škole, ale pět či šest let by nedělal vědu, ale jen se staral o studenty formálně, administrativně.

Tak se raději vrátí na nějaký ústav naší Akademie věd. Ví, že tady má granty, samostatnou skupinu, vědeckou specifiku. Nezdá se mi, že by se naše »mozky« odlévaly někam jinam.“

Potěšil i svůj vzor – prof. Blanku ŘíhovouRadost z velkého úspěchu svého někdejšího studenta i podřízeného měla prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., která dlouho úspěšně působila jako ředitelka Mikrobiologického ústavu AV ČR. Světově se proslavila zejména objevem tzv.

„řízených“ či „kouzelných“ střel. Tato směrovaná polymerní léčiva v těle proniknou přesně až k rakovinné buňce, kterou zlikvidují, aniž by uškodila buňkám zdravým. Prof. Říhová 21. STOLETÍ řekla:„Doktor Marek Kovář je nesmírně schopný, nadaný, poctivý.

Nejspíše to má v rodině, jde o tradici, kterou já u vědy zdůrazňuji. Jeho tatínek se proslavil jako vynikající vědec v oboru buněčné mikrobiologie. U mne Marek patřil k nejlepším diplomantům, dizertantům.

Poté, kdy dva roky získával zkušenosti na prestižním pracovišti v USA, absolutně bez váhání jsem mu předala svoji kvalitní laboratoř. Převzal ji s velkou odpovědností. Já v laboratoři samozřejmě pracuji dál, ale on je vedoucím a já sleduji, že velmi odpovědným.“

Autor: Milan Koukal
Rubriky:  Zajímavosti
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Muž, či žena?

Archeologický tým objevil ve Statenicích u Prahy hrob s lidskými pozůstatky z...

Kanaďanka se probudila vedle...

„Nikdy v životě jsem se tak nebála,“ řekla Ruth Hamiltonová poté, co se v její...

Když si kráva odskočí: Vyměšováním...

Cesta od telete k mléku a steaku je velmi dlouhá a nákladná – a zatěžující...

Osteoporóza přichází nenápadně

Denzitometrie neboli měření hustoty minerálů v kostech je jedním z...

Využití virtuální reality pro...

Unikátní systém, kombinující využití virtuální reality a výcvikové haly o...

Když tetřívci „pšoukají“

Akustická individualita může hrát v období páření u mnoha ptáků velkou roli....

Elektrický mozkový implantát...

Jako ohromující neurovědecký pokrok označují výzkumníci novou metodu léčby...

Ochutnáme jahody a maliny bez virů?

Jaké viry jahodám a malinám škodí? Jakým způsobem je před nimi chránit,...

Léky z krevní plazmy denně pomáhají...

Darování krevní plazmy je stejně důležité jako darování krve – zachraňuje životy....

Osvětlí jeskynní komora kulturu...

V jádru příbojové vápencové Gorhamovy jeskyně na východním...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Lidový svátek: Chtěl císař Josef II. sebrat lidem posvícení?

Lidový svátek: Chtěl císař Josef...

„Vezměte koště a alespoň zameťte, holoto líná,“ napomíná hospodyně...
Analýzy DNA našich předků: Potomci Velkomoravanů žijí mezi námi, slovanské kořeny má jenom třetina Čechů

Analýzy DNA našich předků: Potomci...

Průzkumy DNA, které pátrají po potomcích velkomoravských velmožů i...
Jedno jméno nestačí! Proč máme příjmení?

Jedno jméno nestačí! Proč máme...

Křestních jmen je málo. Abychom se v tom ohromném počtu lidí na Zemi...
Oslavy tradičního svátku: Prozradily svatého Martina husy?

Oslavy tradičního svátku:...

Muž v jednoduché mnišské kutně vleze do hospodářského stavení plného opeřenců. „Snad mne...
Pyrit, zlato hlupáků: Naletí mu i anglická královna!

Pyrit, zlato hlupáků: Naletí mu i...

Není všechno zlato, co se třpytí. Ví to i anglický cestovatel...
Otec kolečkových bruslí si na nich utrhl ostudu

Otec kolečkových bruslí si na...

„Je vyšší, než obvykle,“ podivují se hosté na maškarním plese, když se tu...
Kníže Spytihněv II. udělal ze svého bratra sluhu

Kníže Spytihněv II. udělal ze...

Komora, stáj, stůl a číše tvoří v 11. století součást života přemyslovské curie, tedy...
Nápoj pro zahřátí: Vikingové se bránili lezavé zimě popíjením obdoby grogu

Nápoj pro zahřátí: Vikingové se...

„Je mi zima, “ drkotá zuby mladý Viking Erik. „Napij se, nápoj bohů tě...
Auto s pásy a lyžemi. Ruský car nejspíš vlastnil první terénní vůz na světě

Auto s pásy a lyžemi. Ruský car...

Kodrcání na koňském hřbetu patří do staré doby. Cara Mikuláše II. jeho poddaní...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.