Byť byl americký kosmický výzkum v poslední době podroben některým škrtům, ambiciózní cíle mu nescházejí. Prezident Barack Obama se nechal slyšet, že Američané se nepotřebují vracet na Měsíc, tam už to koneckonců znají. Proto vytyčil jiný cíl – NASA by se měla za 15 let pokusit přistát na některém z asteroidů.
Asteroidů, neboli planetek, je vesmír plný a sluneční soustava není výjimkou. Nejčastěji se o nich hovoří v souvislosti s jejich možným střetnutím se Zemí, které by mohlo mít pro pozemský život fatální následky. Zejména hollywoodští filmaři si s touto myšlenkou rádi pohrávají. Pokud by k něčemu takovému mělo v budoucnosti opravdu dojít, není trénink přistání na asteroidu vůbec na škodu. Navíc tito poutníci vesmírem v sobě skrývají mnohé odpovědi na otázky týkající se vzniku naší sluneční soustavy, protože bývají staré 4,6 miliardy let. Pamatují tedy právě dobu, kdy naše Slunce porodilo své děti v podobě planet.
Měsíc ne, asteroid ano
Raketoplány pomalu dosluhují, příští rok by se už kosmu podívat neměly. Proto Američané plánují zbrusu novou kosmickou loď. „Očekáváme, že do roku 2025 budeme mít nové kosmické plavidlo určené na dlouhé cesty, které by nám umožnilo zahájit vůbec první pilotované mise mimo Měsíc do vzdáleného kosmického prostoru,“ řekl v Kennedyho vesmírném centru Barack Obama. A poté ihned vytyčil smělý cíl: „Poprvé v dějinách začneme posílat astronauty na asteroid.“
Obama tak nechal vzpomenout na jednoho ze svých předchůdců v úřadě, Johna F. Kennedyho. Ten se v roce 1961 zavázal, že USA do konce desetiletí bezpečně vyšlou člověka na Měsíc a zpět. Za osm let byla mise splněna a Američané si připsali cenný skalp v kosmické soutěži se Sovětským svazem. A od té doby Američané vesmírnému výzkumu kralují. Jenže poslední navrhované úspory v kosmickém programu USA leckoho vyděsily. První člověk, který zanechal své stopy na Měsíci, Neil Armstrong, dokonce poslal Obamovi dopis: „Amerika si musí vybrat, jestli chce mít ve vesmíru vedoucí postavení. Pokud ano, měli bychom sestavit takový program, díky kterému budeme mít naději tento cíl splnit.“ Let k asteroidu tento požadavek bezezbytku splňuje. Navíc by mohl být dobrou průpravou pro cestu na Mars.
Chytřejší než dinosauři
Pilotovaný let k asteroidu by rozhodně nebyla žádná legrace. Zatímco cesta k Měsíci a zpět trvala posádkám programu Apollo osm dnů, mise k asteroidu by se prodloužila do řádu měsíců. „Je to opravdu nejnesnadnější věc, jakou můžeme podniknout,“ je jasné řediteli NASA Charlesu Boldenovi. O tom, že však Bílý dům tuto výzvu bere vážně, svědčí slova prezidentova poradce pro vědu Johna Holdrena: „Pokud se nám vše podaří, jednou provždy dokážeme, že náš druh je chytřejší než dinosauři.“
Konkrétní asteroid, na kterém by astronauti měli přistát, zatím vybrán není. Je ale téměř jisté, že bude vybrán s celkem rozsáhlé rodiny planetek, které obíhají kolem naší planety v okruhu 8 milionu kilometrů, což je zhruba 21x více, než je vzdálenost ze Země na Měsíc. Planetka, ke které lidé zamíří, nebude mít větší průměr než 400 metrů.
Problém přistání
Takový čtyřsetmetrový asteroid by na naší planetě napáchal slušnou paseku, ale z hlediska velikosti vesmíru je to jen sotva patrný drobek. Gravitaci má sotva měřitelnou, žádný kosmický modul na něm nemůže bezpečně přistát, protože by se od něj jednoduše odrazil. Jak tedy na něj astronauty dostat?
Kosmická loď se bude muset k asteroidu přiblížit na minimální bezpečnou vzdálenost a poté obratnými manévry kopírovat jeho pohyb, až zůstane „zavěšena“ přímo nad ním. Astronauti se poté na asteroid spustí. A když už se dostanou na povrch, zdaleka nebudou mít vyhráno. Stačí neopatrný krok a astronaut se od povrchu planetky odpoutá a zvolna odpluje do hlubin vesmíru. Stav beztíže zde bude jeho nepřítelem. „K pohybu by pak potřebovali nějakou kombinaci trysek, bodců popřípadě sítí,“ podotkl Don Yeomans, manažer programu NASA pro výzkum objektů v blízkosti Země. Zároveň by ale kosmická loď ušetřila palivo při odpoutání od gravitace planetky.
Dinosauří memento
Zájem o planetky není náhodný. Ve chvíli, kdy Obama přednášel svou vizi, probíhalo v americkém Bostonu zasedání vědecké komise, která má za úkol vypracovat plány na ochranu Země před srážkou s vesmírnými objekty. NASA již zahájila program NEO (Near Earth Object Program), který má nebezpečné objekty v okolí Země mapovat. Základem úspěchu je nutnost odhalit takový asteroid včas. Kvůli tomu Američané plánují nový, specializovaný teleskop.
Je skutečně o čem přemýšlet. V blízkosti země krouží 1111 objektů, které NASA označila jako potenciálně rizikové. Nebezpečným může být i kosmický bludný balvan menší než 140 metrů. Kdyby dopadl do hustě obydlených míst, katastrofa by byla na světě. Apokalyptické planetky, větší než 1 kilometr jsou naštěstí vzácnější, ale ani jim se Země čas od času nevyhne. Před 65 miliony lety si naše planeta dala dostaveníčko s asteroidem, který měřil v průměru dokonce 10 kilometrů. Dinosauři by o tom mohli vyprávět své…
Už i na půdě OSN…
Možnost srážky s asteroidem bere vážně i Organizace spojených národů. Tato nepříjemná alternativa se již dostala na pořad jejího jednání. Vědci navrhují několik způsobů, mezi nimi vyslání sondy, která bude svou gravitací působit na vesmírné těleso jako gravitační traktor, což může vést ke změně kurzu nezvaného hosta.
Poněkud drastičtější metodou by pak mohl být řízený náraz kosmického plavidla nebo dokonce jaderná exploze, která by měla objekt vychýlit z dráhy, případně jej zničit. Zde ale reálně hrozí, že menší kusy, které by neshořely průletem atmosférou, mohlo způsobit několik menších katastrof po celé planetě.
Anketa na stránkách našeho vydavatelství www.rf-hobby.cz
Co by mělo být podle vás hlavním cílem kosmického výzkumu?
Pilotovaný let k Marsu a přistání na něm 20 %
Výstavba stálé základny na Měsíci 15 %
Lety ke vzdálenějším planetám 36 %
Lety ke kometám a asteroidům 13 %
Odhalování tajemství planety Země 16 %
Plány NASA pro příštích 50 let
Po roce 2020 – návrat člověka na Měsíc*
2025 – přistání člověka na asteroidu
2028 – start kosmické lodě, která ponese technické vybavení k Marsu
2031 – přistání lidí na Marsu
2040 – pilotovaný let k Venuši, ovšem bez přistání na jejím povrchu
2060 – pilotované lety k některým Saturnovým a Jupiterovým měsícům. V okruhu zájmu vědců jsou především Titan, Europa, Enceladus a ještě Neptunův měsíc Triton, který pravděpodobně nepochází ze sluneční soustavy, ale planeta jej zachytila do své gravitační sítě mnohem později.
*Současná americká vláda se staví proti letu k Měsíci. Naopak, vyslání své posádky k Měsíci ohlásilo i Rusko a Čína. Před čtyřmi lety se k nim přidala i Nigérie, ale její vyhlášení je třeba brát s rezervou.
O planetkách toho zatím moc nevíme…
Až do doby letů do vesmíru byly asteroidy i těmi největšími dalekohledy vidět jako pouhé světelné body a jejich povrch zůstával záhadou. První fotografie objektů podobných asteroidům byla zblízka pořízena roku 1971, kdy sonda Mariner 9 vyfotografovala Phobos a Deimos, dva malé měsíce planety Mars, které jsou pravděpodobně gravitačně zachycenými asteroidy. Fotografie pořízené sondou Mariner odhalily jejich velmi nepravidelný tvar.
Prvním skutečným, zblízka vyfotografovaným asteroidem byl roku 1991 Gaspra následovaný roku 1993 asteroidem Ida a jeho souputníkem Dactyl. Všechny tyto objekty byly vyfotografovány sondou Galileo na její cestě k Jupiteru.
První sondou zaměřenou na asteroidy byla americká družice NEAR Shoemaker, která vyfotografovala asteroid Mathilde, poté se vydala k asteroidu Eros, se kterým se v roce 2001 setkala tváří v tvář. Mezi další asteroidy, které byly krátce sledovány sondami, patří Braille, ten pozorovala družice Deep Space 1 roku 1999 a Annefrank, na ten se pro změnu zaměřila družice Stardust roku 2002. Střetnutí s asteroidy má naplánované i evropská sonda Rosetta, vypuštěná roku 2004. V roce 2008 sledovala asteroid Šteins a v právě v těchto dnech míjí asteroid Lutetia.
Asteroidy, které se nejvíce přiblížily k Zemi
Název přiblížení k Zemi datum velikost
2004 FU162 12 000 km 31. 3. 2004 5–10 m
2004 YD5 34 600 km 19. 12. 2004 5 m
2004 FH 38 000 km 18. 3. 2004 30 m
2005 WN3 76 800 km 26. 11. 2005 6 m
2003 SQ222 88 000 km 27. 9. 2003 6 m
1994 XM1 105 000 km 9. 12. 1994 10 m
2006 DD1 110 000 km 23. 2. 2006 20 m
2002 XV90 115 000 km 11. 12. 2002 45 m
2002 MN 120 000 km 14. 6. 2002 80 m
Poznámka: Stacionární družice mají své stanoviště ve výšce 36 000 kilometrů nad povrchem Země. Střední vzdálenost Měsíce od Země je 384 403 kilometrů. Zatím jsme tedy měli kliku, na bezprostřední průlet kolem Země si troufly jen menší kusy kamene. Zatím…
