Domů     Zajímavosti
Může být život na Marsu „pravoruký“?
21.stoleti 25.6.2010

Většina všeho živého na naší planetě je co do potravy dosti vybíravá. Ze dvou různých podob týchž esenciálních látek (optických izomerů), jako jsou aminokyseliny či cukry, dává většinou přednost jen jedné z forem. Vědci nedávno zjistili, že to však nemusí být pravda vždy. Pozor by si na to měli dát především budoucí generace „hledačů života“ na Marsu. Většina všeho živého na naší planetě je co do potravy dosti vybíravá. Ze dvou různých podob týchž esenciálních látek (optických izomerů), jako jsou aminokyseliny či cukry, dává většinou přednost jen jedné z forem. Vědci nedávno zjistili, že to však nemusí být pravda vždy. Pozor by si na to měli dát především budoucí generace „hledačů života“ na Marsu.

Sondy Viking 1 a Viking 2, které přistály na povrchu Marsu v roce 1976, nesly na své palubě malé biologické laboratoře. Jejich úkolem bylo provádět rafinované zkoušky, díky nimž by se podařilo potvrdit či vyvrátit předpoklad o přítomnosti života na Marsu. Jedním z nich byl i experiment, kdy sonda vmíchala do marťanské půdy koktejl z živin, mezi nimiž byly kyselina mléčná a esenciální aminokyselina alanin. Sonda poté monitorovala, jaké plyny z půdy vycházejí. Její záměr byl jasný: kdyby byly v půdě přítomny nějaké mikroorganismy, prošly by živiny jejich metabolismem, přičemž na konci tohoto procesu by ¨musely být jiné chemické sloučeniny než na jeho začátku. Sondy sice zaznamenaly slabou proměnu, další pokusy nalézt život však selhaly. Výzkumy, které nedávno prováděl se svým týmem Henry Sun z Pouštního výzkumného institutu v Las Vegas naznačují, že na podobný typ experimentů by si vědci měli dát v budoucnu pozor. Většina známých pozemských organismů je totiž co do „jídla“ poměrně vybíravá. Co se týče animokyselin, tedy základních staveních kamenů proteinů, dávají pozemšťané přednost tzv. L-izomerům, tedy „levorukým“ podobám molekul. U jiných typů živin, např. u cukru glukózy či  kyseliny mléčné, jim zase „voní“ jen R-izomer, tedy molekula „pravoruká“. Sun se svými kolegy si dali tu práci a posbírali vzorky bakterií z nejrůznějších pouští a jezer celého světa. Ke svému překvapení zjistili, že i když bakterie dávaly ze začátku přednost jistému typu izomerů, během několika hodin byly schopné se „přeučit“ a v malém množství konzumovat i verzi druhou. Jakékoliv další experimenty se životem na Marsu by tedy měly brát v potaz i tuto eventualitu a výsledné metabolity monitorovat mnohem přesněji. Marťanský život by mohl být nejen „pravoruký“, ale především mnohem méně vybíravý, než ten pozemský.

reklama
Související články
Jsou menší než zrnko soli, a jsme s nimi v kontaktu možná víc, než bychom si uvědomovali. Kolují nám v krvi, zaplňují naše plíce, dokonce i střeva. A to pořád není to nejhorší… Podle posledních závěrů vdechnou lidé ročně zhruba 22 000 000 mikro i nanoplastů. A to jednoduše proto, že jsou prakticky všude, v […]
Procházka v lese, spojená se sběrem hub nebo lesního ovoce, je příjemná záležitost. Ale na různých místech světa můžete narazit také na takzvané potravinové lesy, které sice les připomínají, ale plní jiný účel Jde hlavně o pomoc lidem, kteří mají problémy se zásobováním potravinami. Například v USA existuje více než 6500 venkovských a městských oblastí, […]
Bylo to právě (tepelně zpracované) maso, které nasměrovalo člověka na jinou vývojovou linii oproti jiných hominidům (lidoopům). Tisíce staletí zažitá tradice, že maso pochází výhradně ze zvířat, už ale neplatí. Je tu nový druh – maso laboratorní. Letošní rok mohou Američané označit za zlomový. Po Singapuru se totiž západní velmoc stala druhou na světě, která […]
Hlavním tématem letošního ročníku Noci vědců je „tajemství“. Avšak několik lákadel, které na 6. října připravuje Slezská univerzita v Opavě, můžeme prozradit už nyní. V nabídce je například vesmír, umělá inteligence, hry pro děti, ochutnávka středověké kuchyně nebo jedlého hmyzu. Vstup je zdarma. Dlouho do noci budou mít otevřena všechna tradiční univerzitní místa a budovy […]
V současné době patří Česká republika mezi pět největších pěstitelů chmele na světě. Nejvyužívanější odrůdou při výrobě českého piva je chmel, pocházející ze Žatecké chmelařské oblasti. Dalšími oblastmi pěstování chmele jsou Úštěcko a pak Tršická pánev s lokalitami na Přerovsku, Olomoucku a Hranicku. Právě odtud pochází chmel pro nové pivo Litovel Josef…   České odrůdy chmele […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz