Domů     Medicína
Jak se z rybích ploutví staly nohy?
21.stoleti 28.6.2010

Žádná ryba by se nemohla dlouho usadit na suché zemi, kdyby byla stále vybavená „nástrojem“ nutným v pohybu ve vodě – ploutvemi. Kanadští genetikové nedávno objevili, že nohy, a to včetně těch našich, vznikly díky vypnutí dvou klíčových genů. Žádná ryba by se nemohla dlouho usadit na suché zemi, kdyby byla stále vybavená „nástrojem“ nutným v pohybu ve vodě – ploutvemi. Kanadští genetikové nedávno objevili, že nohy, a to včetně těch našich,  vznikly díky vypnutí dvou klíčových genů.

Přechod obratlovců na souš se odehrál v dávných prvohorách, ve svrchním devonu před asi 365 milióny let. Z ryb, kterým se podařilo přežívat ve vysychajících rybníčcích, se po mnoha dlouhých generacích vyvinuli první suchozemci mezi obratlovci – obojživelníci. K tomuto přechodu museli zvládnout několik důležitých úkolů: naučit se dýchat vzdušný kyslík, poradit si s gravitací a v neposlední řadě – naučit se chodit. S ploutvemi, jejichž základní oporu tvoří 8 paprsků, by se však po souši kráčelo velmi špatně. Vědci z univerzity v kanadské Ottawě pod vedením Marie-Andrée Akimenkové studovali známý laboratorní modelový organismus, rybku zebřičku. Zvláště se zajímali o geny, které se účastní vzniku končetin, v rybím případě tedy ploutviček. Když srovnali vývoj zárodků ryb a čtvernohých obratlovců (terapodů), zjistili, že ryby mají na samotném počátku cosi „navíc“. Jedná se skupinu genů ze skupiny and, které napomáhají vzniku tuhých vláken v ploutvičkách rybího plůdku, takzvaných aktinotrichií. U prvních suchozemců vedlo „vypnutí“ těchto genů k tomu, že se z paprsčité ploutve stala pětiprstá končetina mimořádně vhodná k pohybu mimo vodu. „Jedná se o velmi dobrý příklad situace, kdy změna v jedou či dvou genech vede k velkému evolučnímu skoku,“ komentuje objev kanadských biologů známý specialista na evoluci ryb Axel Meyer z univerzity v německé Kostnici.

Související články
Rakovina je považována za nemoc spojenou s vyšší věkem, přesto však v posledních letech přibývá případů rakoviny i u mladých lidí mezi 18 a 49 lety věku. Odborníci napříč specializacemi se snaží přijít na to, co je příčinou tohoto nárůstu a jak se tyto případy rakoviny s časným nástupem liší od těch „klasických“. Statistiky rakoviny […]
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
Univerzálními dárci krve jsou lidé s krevní skupinou 0. Ne vždy je ale této krve dostatek, proto se vědci snaží vymyslet, jak to zařídit, aby mohl člověk s jakoukoliv krevní skupinou darovat krev ostatním, aniž by došlo k úhoně. Této vysněné metě se nyní velmi přiblížili. Krevní skupiny A, B a O objevil v roce […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz