Nalézt v přírodě ohlodané kosti jistě není žádný velký kumšt. V kanadské Albertě však vědci nedávno objevili ohlodané kosti skutečně raritní – staré 75 miliónů let. Na mrtvolách druhohorních plazů si podle všeho pochutnávali dnes již vymřelí savci – multituberkuláti.

Se savci z řádu s podivně znějícím jménem Multituberculata se na Zemi dnes již nesetkáme. Tito tvorové na první pohled připomínali hlodavce, nebyli jim však vůbec příbuzní – ze všech dnešních skupin savců měli nejblíže k ptakořitným, tedy australským ježurám a ptakopyskům.

Mezi všemi známými skupinami savců drží multituberkuláti zvláštní prvenství. Byli podle všeho skupinou (řádem), která se na Zemi udržela ze všech nejdéle – celých 100 miliónů let! První zástupci jsou známí již z doby před asi 135 milióny lety, tedy rané jury, poslední po světě pobíhali ještě v třetihorním oligocénu před asi 35 milióny let.

Zajímavé zprávy o jejich životě byly nedávno objeveny v křídových vrstvách v kanadské provincii Alberta nedaleko hranic s americkým státem Montana. Paleontologové zde nalezli řadu kostí druhohorních plazů, např.

rohatých dinosaurů triceratopsů či krokodýlům podobné champsosaury, jejichž kosti nesou stopy po činnosti nenasytných tlamiček. Nicolas Longrich z Yaleovy univerzity, který je autorem objevu, však upozorňuje, že drobná zvířátka pravděpodobně nehodovala na mrtvých dinosaurech kvůli jejich masu.

„Zvířata, pravděpodobně zástupci rodu Ptilodus o velikosti dnešních veverek, zabořila své zuby do kostí dinosaurů proto, aby získali kalcium, nutné pro výstavby jejich vlastních kostí,“ zamýšlí se prof. Longrich.

Stopy po pradávných kousnutích nejsou tedy pouhou historickou kuriozitou, ale v rukou odborníka se mění v důležitý zdroj informací nejen o jídelních zvycích, ale i o celé struktuře dávno zmizelého ekosystému.