Domů     Historie
Radioaktivní uhlík ve službách egyptologů
21.stoleti 21.6.2010

Přesné datování událostí v dlouhých a přebohatých dějinách starého Egypta je věcí velmi nesnadnou, nad níž musí spolupracovat vědci mnoha oborů. Mezinárodní tým odborníků nedávno publikoval studii, v níž se spojil s dávným "přítelem" všech archeologů a paleontologů – radioaktivním izotopem uhlíku 14C. Přesné datování událostí v dlouhých a přebohatých dějinách starého Egypta je věcí velmi nesnadnou, nad níž musí spolupracovat vědci mnoha oborů. Mezinárodní tým odborníků nedávno publikoval studii, v níž se spojil s dávným "přítelem" všech archeologů a paleontologů - radioaktivním izotopem uhlíku 14C.

Egyptští vládci ovládali oblast horního toku Nilu a později i velkou část východního Středomoří po dobu dlouhou přinejmenším tři tisíciletí. Ve své snaze přesně určit data jednotlivých událostí v takto dlouhé historii mají egyptologové  k dispozici několik metod, které se vzájemně doplňují. Základem pro veškeré datování je vždy porovnávání psaných egyptských záznamů (např.  o sčítání dobytka) s archeologickými nálezy a také astronomií (východ Síria). Zjištěná data se poté srovnávají s některým z mnoha seznamů egyptských panovníků, který se do dnešní doby v opisech zachoval. Mezinárodní tým vědců pod vedením Christophera B. Ramseyho z britského Oxfordu publikoval nedávno v časopise Science rozsáhlou studii, v níž k datování posloupnosti panovníků  starověkého Egypta použili určování stáří tzv. radioizotopovou metodu, která spočívá ve zjišťování podílu radioaktivního izotopu uhlíku 14C v materiálech organického původu. Vědcům se podařilo získat 211 vzorků rostlinných zbytků (rohoží, textílií, semen atd.), které byly mimo vší pochybnost spojeny s obdobím vlády nejrůznějších konkrétních vládců. Podle jejich závěrů byla dříve užívaná datace většinou poměrně správná. Například dobu vlády panovníka Džozera I. z 3. dynastie Staré říše určili na období mezi lety 2691 – 2625 př.n.l. (posunuli ji tedy proti dřívějším obdobím lehce dozadu), období Nové říše zase podle nich začalo někdy v rozmezí let 1570 – 1544 př.n.l., což taktéž znamená lehký posun na časové ose směrem zpět. Pro další práci egyptologů bude mít nově zjištěné datování velký význam. „Domnívám se, že většina učenců a vědců ocení, když uslyší, že náš malý vědecký tým nezávisle potvrdil výsledky více než 100 let trvajících výzkumů v průběhu pouhých tří let,“ nechává se slyšet Christopher Ramsey.

Související články
V srdci anglického lázeňského města Bath se nachází Bath Assembly Rooms, soubor společenských místností zapsaný na seznamu světového dědictví UNESCO. Během gregoriánské éry se v něm konaly honosné plesy, kterých se účastnila mimo jiné spisovatelka Jane Austinová. Nyní prochází objekt nákladnou rekonstrukcí, který odhalil pozůstatky z doby, kde se ulicemi Bathu procházeli Římané. Pod budovou […]
Historie 24.9.2026
Ležel v horách více než pět tisíc let. Měl kožešinovou čepici, luk, toulec se šípy a na těle desítky tajemných tetování. Pak přišlo 19. září 1991 a mrtvý muž z doby měděné vstoupil do moderního světa. Dnes odpočívá za sklem archeologického muzea v Bolzanu. Teprve když před ním člověk stojí, naplno mu dojde, jak neuvěřitelný […]
Neexistuje snad slavnější dinosaurus než nekorunovaný král z pozdní křídy Tyrannosaurus rex. Co byl zač tento kolosální dravec, žijící na samém sklonku éry neptačích dinosaurů, už vědci do značné míry objasnili. Pořád je ale co objevovat. V americkém státě Severní Dakota, konkrétně v proslulém souvrství Hell Creek, bylo v nedávné době odhaleno několik stop, které […]
Historie Technika 20.9.2026
Otto Wichterle se stal symbolem českých měkkých kontaktních čoček. Za materiálem, bez něhož by jeho vynález jen těžko uspěl, však stojí také chemik Drahoslav Lím. Právě on připravil hydrogel, který dokázal spojit pružnost, vysoký obsah vody a snášenlivost s lidským tělem. Jeho jméno přesto zůstalo ve Wichterleho stínu. Mnoho chemických a fyziologických syntéz a směsí, […]
Pouhý metr vysocí zástupci druhu Homo floresiensis, kterým se proto přezdívá „hobiti“, žili na indonéském ostrově Flores asi 700 000 let. Dlouho se mělo za to, že to byli vrcholní predátoři, kteří lovili slonům podobné chobotnatce. Nejnovější výzkum ovšem naznačuje, že nejspíš jen dojídali po jiných V roce 2014 byly objeveny na nalezišti Mata Menge […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz