Tradičně se tvrdí, že Austrálii – poslední trvale obyvatelný kontinent – objevil a zmapoval anglický mořeplavec James Cook (1728 – 1779). Doplul k ní jako velitel lodi Endeavour. Nejnovější zjištění dokazují, že tvrzení o anglickém prvenství není pravdivé. Badatelé už vědí, kdo zapomenutý kout světa obýval jako první. 
Cookova průzkumná loď vyplula roku 1768 z přístavu Plymouth. Po dvou letech plavby měli členové posádky, mezi kterými byli mj. i astronomové, v jižním Pacifiku pozorovat přechod Venuše přes Slunce a na mnoha místech provádět vědecká měření. Při cestě k tehdy již známému ostrovu Van Diemenova země (dnešní Tasmánie) se však kormidla chopila příroda. Divoká bouře spojená s vysokými vlnami loď zanesla do zálivu vzdáleného kontinentu.
Byla to jen zástěrka
Nová skutečnosti ukazují, že pozorování Venuše mělo být pro námořníky jen zastíracím manévrem. Cook podle informací z ministerstva námořnictva mohl „důvodně předpokládat, že jižně od Nové Guiney se nachází nějaký světadíl či jiné rozlehlé území“. S tím souvisely další pokyny: „Coby objevitelé vztyčte na tomto kontinentu příslušná znamení a nápisy a vzneste na něj nárok.“ Cook zmapoval téměř celé pobřeží východní Austrálie a pojmenoval ho Nový Jižní Wales. Pravidelně zakotvoval u pevniny a vztyčoval znamení a nápisy.
Předpluli ho Nizozemci
Cook však znal již mapy, na kterých jiní evropští námořníci zmapovali ostrovy jako ostrovy Jáva a Nová Guinea. Podle historických pramenů byl prvním mužem, jenž spatřil australské břehy, Holanďan Willem Janszoon. Ten v roce 1605 vyplul z přístavu Batavia (dnešní Jakarta) na průzkumnou cestu podél jižního pobřeží Nové Guiney a dostal se až na dohled severního australského pobřeží. Od roku 1616 se datují nizozemské výzkumy nového kontinentu, nazvaného Nové Holandsko. Pokud jde o současné studie, vyslovil před časem námořní historik Gavin Menzies hypotézu, že Nizozemci kreslili mapy podle již existujících prastarých čínských map.Snahy nizozemských průzkumníků vyvrcholily výpravou v roce 1642. Připravila ji mocná Sjednocená východoindická společností. Posádka 110 statečných mořských vlků na dvou lodích měla „objevit vše, co dosud na zeměkouli zůstalo neobjeveno“. Vedoucím výpravy se stal Abel Tasman.
Vystrašili je možní lidojedi?
Lodě v neznámých vodách dopluly až na 49. stupeň jižní šířky. Tam však na ně zaútočily přírodní živly – mráz a mlhy z antarktických moří. Lodě změnily kurs a pluly na východ podél 40. rovnoběžky. Po strastiplné plavbě vysílení námořníci spatřili neznámé pobřeží. Lodě zakotvily v klidné zátoce a Tasman vyslal na břeh průzkumný oddíl. Jeho členy však náhle z lesa vystrašil pronikavý lidský řev. Spěšně se vrátili na loď, odkud sledovali sloup kouře stoupající mezi stromy. Tasman další průzkum zavrhl a dal rozkaz k cestě dále na východ. Po týdnu plavby učinil jiný významný objev – dostal se k pobřeží Nového Zélandu. Potom kupodivu nizozemské aktivity skončily, v průzkumu dominovala Anglie.
Domorodce stříleli jako klokany
Dnes už vědci vědí, že Austrálie nebývala osamoceným vzdáleným kontinentem. Pevnina, kterou ve starověku tvořila společně s Novou Guineou a Tasmánií, se nazývala Sahul. Pouhých 50 km vodní plochy ji dělilo od Sund, konglomerátu ostrovů v jihozápadní Asii.
Obyvatelé Sund sice Sahul neviděli, ale všimli si kouře, který odtud stoupal nad obzor. Proto se tím směrem vypravili a trvale se zde usídlili. Známe je jako Austrálce (též aboridžince, angl. aboriginals) – s černou barvou kůže, kudrnatými nebo vlnitými hnědé a černými vlasy. Mají dlouhou hlavu, široký nos a velké zuby. V roce 1770 na území dnešní Austrálie žilo 500 000 až milion domorodců. Přitom kapitán James Cook označoval nově objevenou zemi za liduprázdnou!
Při následné evropské kolonizaci se Austrálci proměnili v „lovnou zvěř“. Noví osadníci je zabíjeli s výmluvou, že to nejsou lidé a ohrožují je. V období let 1788 – 1920 vyvraždili 250 000 domorodců. Těch zde v roce 1930 živořilo jen 70 tisíc, dnes je to více jak 270 000 značně diskriminovaných Austrálců.
Více se dozvíte:
Jak to bylo doopravdy? Reader’s Digest Výběr, 2005
http://cs.wikipedia. org/wiki/
Jak přicestovali do ráje?
Nejnovější archeologické nálezy dokazují, že pradávní lidé z ostrovů Timor a Sulawesi (patřících do oblasti Sund) vystavěli vory z kmenů palem a bambusů. S nimi se přepravili do Sahulu. Podle jiné teorie přišli z Asie po souši v době, kdy Malajsie a Nová Guinea ještě tvořily pevninský most. Nadchlo je množství vačnatců i jiné zvěře. Osídlení Austrálci se datuje do doby před cca 40 000 roky. Toto tvrzení poněkud nahlodal nález ostatků dospělého muže u jezera Mungo, v jihovýchodní Austrálii. Roku 1998 odborníci pomocí radiometrické metody oznámili, že žil již před 62 000 roky. Ovšem tento údaj byl vyvrácen v roce 2003, kdy se zjistilo, že písek s uranem, udávající stáří, výzkumníci neodebrali z blízkého sousedství kostry muže – „munga“.
