Domů     Příroda
„Babička“ mezi řekami: Jang-c-ťiang
21.stoleti 9.6.2010

Vše na světě má svou historii – světové veletoky nejsou z tohoto pravidla výjimkou. Podle nejnovějších výzkumů britských geologů je historie třetí nejdelší řeky světa, čínské Jang-c-ťiang, o celých 40 miliónů let starší, než geologové dříve předpokládali. Vše na světě má svou historii – světové veletoky nejsou z tohoto pravidla výjimkou. Podle nejnovějších výzkumů britských geologů je historie třetí nejdelší řeky světa, čínské Jang-c-ťiang, o celých 40 miliónů let starší, než geologové dříve předpokládali.

Místo zvané Tři soutěsky v čínské provincii Chu-pej je v současné době známé především sérií tří gigantických přehrad, které tvoří dnes největší soustavu hydroelektráren na světě. Toto místo na dolním toku 6300 km dlouhého veletoku však od doby postavení  vodního díla provází jeden problém za druhým. Největším trable zde způsobuje v první řadě půdní eroze, která má na svědomí rozsáhlé sesuvy půdy. Není proto divu, že si na tomto místě dávají dostaveníčko geologové z celého světa, aby okolí stavby detailně prozkoumali. Jedním z dílčích směrů  geologických průzkumů v této oblasti je i snaha zjistit přesně stáří nejmohutnějšího asijského veletoku. Tři soutěsky jsou k tomuto účelu mimořádně vhodné především z toho důvodu, že řeka zde „vykousla“ do krajiny kaňon dlouhý asi 200 km. Zjištění jeho stáří by tedy mělo být jednoznačným důkazem o stáří celé řeky. Sedimenty vyzvednuté dříve ze dna řeky, se podařilo dříve datovat na stáří okolo 1-2 miliónu let. Vědcům pod vedením dr. Alexandera Densmora z britské Durham University se však tak nízký věk příliš nepozdával. Při tak nízkém stáří by musela řeka vyhloubit impozantní kaňon neuvěřitelně rychle. Chyba dřívějších odhadů spočívala podle něj v tom, že sedimenty, které posloužily k datování, byly ve skutečnosti podstatně mladšího data. Nejstarší vrstva byla však již dávno buď spláchnuta dále do moře, nebo překryta sedimenty mnohem mladšího data. Dernsmore proto použil jinou metodu – zaměřil se na učení doby, kdy utuhnuly minerály, které tvoří granit (žulu), tedy  horninu ležící v podloží přehrady. Toto tuhnutí bylo způsobeno tím, že se přes horninu valily vodní proudy.  Podle něj je řeka podstatně starší – je třeba počítat se stářím okolo 45 miliónů let. Mezi světovými veletoky se Jang-c-ťiang rázem přesunul z kategorie „benjamínek“ do kategorie „senior“.

Související články
Příroda 22.6.2026
Orchideje jsou bezesporu vnímány jako překrásné rostliny. Mezi takzvanými pokojovkami patří mezi nejoblíbenější. Ne každý ovšem ví, že jsou zkraje svého života závislé na houbách. Díky tomuto symbiotickému spojení získávají živiny, bez nichž se neobejdou. Tato vazba ovšem nebrání některým z nich, aby se rozšiřovaly ze svých původních lokací. S nadsázkou řečeno invazivní choutky asijských […]
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz