Domů     Příroda
„Babička“ mezi řekami: Jang-c-ťiang
21.stoleti 9.6.2010

Vše na světě má svou historii – světové veletoky nejsou z tohoto pravidla výjimkou. Podle nejnovějších výzkumů britských geologů je historie třetí nejdelší řeky světa, čínské Jang-c-ťiang, o celých 40 miliónů let starší, než geologové dříve předpokládali. Vše na světě má svou historii – světové veletoky nejsou z tohoto pravidla výjimkou. Podle nejnovějších výzkumů britských geologů je historie třetí nejdelší řeky světa, čínské Jang-c-ťiang, o celých 40 miliónů let starší, než geologové dříve předpokládali.

Místo zvané Tři soutěsky v čínské provincii Chu-pej je v současné době známé především sérií tří gigantických přehrad, které tvoří dnes největší soustavu hydroelektráren na světě. Toto místo na dolním toku 6300 km dlouhého veletoku však od doby postavení  vodního díla provází jeden problém za druhým. Největším trable zde způsobuje v první řadě půdní eroze, která má na svědomí rozsáhlé sesuvy půdy. Není proto divu, že si na tomto místě dávají dostaveníčko geologové z celého světa, aby okolí stavby detailně prozkoumali. Jedním z dílčích směrů  geologických průzkumů v této oblasti je i snaha zjistit přesně stáří nejmohutnějšího asijského veletoku. Tři soutěsky jsou k tomuto účelu mimořádně vhodné především z toho důvodu, že řeka zde „vykousla“ do krajiny kaňon dlouhý asi 200 km. Zjištění jeho stáří by tedy mělo být jednoznačným důkazem o stáří celé řeky. Sedimenty vyzvednuté dříve ze dna řeky, se podařilo dříve datovat na stáří okolo 1-2 miliónu let. Vědcům pod vedením dr. Alexandera Densmora z britské Durham University se však tak nízký věk příliš nepozdával. Při tak nízkém stáří by musela řeka vyhloubit impozantní kaňon neuvěřitelně rychle. Chyba dřívějších odhadů spočívala podle něj v tom, že sedimenty, které posloužily k datování, byly ve skutečnosti podstatně mladšího data. Nejstarší vrstva byla však již dávno buď spláchnuta dále do moře, nebo překryta sedimenty mnohem mladšího data. Dernsmore proto použil jinou metodu – zaměřil se na učení doby, kdy utuhnuly minerály, které tvoří granit (žulu), tedy  horninu ležící v podloží přehrady. Toto tuhnutí bylo způsobeno tím, že se přes horninu valily vodní proudy.  Podle něj je řeka podstatně starší – je třeba počítat se stářím okolo 45 miliónů let. Mezi světovými veletoky se Jang-c-ťiang rázem přesunul z kategorie „benjamínek“ do kategorie „senior“.

Související články
Příroda 4.11.2026
Výzkumníci z odboru fytoenergetiky Výzkumného ústavu pro krajinu v Průhonicích (VÚK) ověřují, jak propojit obnovu poškozené krajiny, pěstování rychle rostoucích dřevin, agrivoltaiku a komunitní energetiku. Jejich pokusy v severočeském lomu Vršany naznačují, že vhodně ošetřené vrby a topoly mohou prospívat i v opravdu náročných podmínkách. Jejich studie publikovaná v odborném časopise Energy Reports zároveň ukazuje, […]
Pokud nepočítáme člověka, jsou za krále oblohy považováni ptáci. Letecké dovednosti většiny z nich lze označit za skutečně dechberoucí. Rovněž mnoho zástupců hmyzí říše dokáže rozkmitat křídla a šokovat svými schopnostmi. Ovšem i jiná zvířata si umějí ve vzduchu poradit, ať už praktikují aktivní let, nebo pouze plachtí. Přeborníky jsou bezpochyby netopýři a kaloni, pozornost […]
Příroda 1.11.2026
Hadi a plazení se, to je skoro synonymum. Jenže v jihovýchodní Asii žijí takoví hadi, kteří na tento způsob pohybu občas zapomenou a raději se kutálejí. A nejsou to přitom žádní loudalové. Při svém akrobatickém vystoupení dokážou vyvinout rychlost až 13 kilometrů za hodinu. Hadi rodu Pseudorabdion, kteří dorůstají délky několika desítek centimetrů, tráví většinu […]
Příroda Zajímavosti 30.10.2026
Viry jsou sice pouhým okem neviditelné, ale zřejmě stojí za zásadními rozdíly mezi lidským mozkem a mozkem šimpanze. Neurovědci z Lundské univerzity ve Švédsku studovali pozůstatky minulých infekcí, které zřejmě stály za tím, že se mozky šimpanzů nevyvíjely tak jako ty lidské, ačkoliv se svým složením příliš neliší. V porovnání s mozky šimpanzů jsou ty […]
Příroda Zajímavosti 29.10.2026
Každý podzim se přes Evropu přesouvají miliardy pestřenek. Na jejich tělech přitom mohou být na vzdálenost stovek kilometrů přenášena i pylová zrna. Rozsah tohoto dosud málo prozkoumaného fenoménu nyní odhalil mezinárodní tým vědců z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a University of Exeter. Výsledky ukazují, že migrace pestřenek může představovat významný mechanismus dálkového šíření pylu mezi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz