O druhohorní fauně, tedy „věku dinosaurů“ Severní Ameriky, víme díky trpělivé práci amerických paleontologů již poměrně dost. Nejjižnější oblast tohoto kontinentu, dnešní Mexiko, však stále zůstává oblastí spíše neprobádanou. Posledním nálezem z této oblasti je dinosaurus s obrovitými rohy. 
V období pozdní křídy, tedy asi před 97 – 65 milióny let, vypadala mapa dnešního severoamerického kontinentu o poznání jinak než dnes. Níže položené oblasti v jejím centru byly díky vyšší hladině oceánů zaplaveny a kontinent tak byl prakticky rozdělen na dvě části: východní Appalachii a západní Laramidii. Oblast dnešní Panamské šíje, tedy pevninského mostu mezi oběma Amerikami v té době ještě neexistovala a oblast dnešního Mexika tvořila v té době „ocásek“, tedy poloostrov na nejjižnějším cípu Laramidie. Prostoru pro život zde ale zase až tolik nebylo – velké formy plazů, mezi které patřil i například i známý tyrannosaurus, se musely spokojit s poměrně úzkým pásem mezi vysokými horami na západě a mořským pobřežím na východě. Oblasti Laramidie, které leží na území dnešní Kanady (Alberta) a Spojených států (Utah, Texas, Nové Mexiko, Severní a Jižní Dakota, Wyoming, Montana), jsou již poměrně dobře prozkoumány, samotné Mexiko však pro paleontology dodnes zůstává velkou neznámou. Jakýkoliv nález v této oblasti proto posunuje naše znalosti o velký kus dál. Platí to i pro 72 miliónů let staré pozůstatky dinosaura z čeledi rohatých dinosaurů (Ceratopsidae), kteří jsou pro tuto oblast a toto období poměrně typičtí. Nový nález dostal název Coahuilaceratops magnacuerna. Kombinuje v sobě jméno oblasti, kde byl nalezen – Coahuila a řecké slovo „ceratops“, které znamená „rohatá tvář“. Rohy, které zdobily jeho hlavu, byly skutečně impozantní. každý z nich, který byl umístěn těsně nad okem, měřil více než 1 metr. „Jako jeden z největších býložravců ve svém ekosystému si pravděpodobně nedělal velké starosti s velkými predátory typu tyrannosaurů,“ říká jeden z účastníků výzkumu Andrew Farke z Musea Raymonda M. Alfa v Claremontu v Kalifornii.
