Domů     Příroda
Bakterie napomáhají růstu stromů
21.stoleti 21.5.2010

Bakterie rozhodně nemusejí být jen nežádoucími parazity, kteří svým hostitelům způsobují jenom problémy. Nové výzkumy bakterie rodu Enterobacter naznačují, že by symbióza bakterií s topoly zvyšují jejich růst o celých 40%! Dobrá zpráva je to zejména pro ty, kteří se rozhodli pěstovat tyto stromy pro stále více žádoucí biomasu. Bakterie rozhodně nemusejí být jen nežádoucími parazity, kteří svým hostitelům způsobují jenom problémy. Nové výzkumy bakterie rodu Enterobacter naznačují, že by symbióza bakterií s topoly zvyšují jejich růst o celých 40%! Dobrá zpráva je to zejména pro ty, kteří se rozhodli pěstovat tyto stromy pro stále více žádoucí biomasu. O tom, jak rozsáhlé sítě nejrůznějších symbióz fungují napříč celou biosférou díky nejrůznějším bakterií, se začali vědci přesvědčovat zhruba od 80. let minulého století. Dnes je výzkum bakterií a jejich prospěšnosti v centru zajmu zejména rostlinných specialistů, jejichž úkolem je vypěstovat plodiny s čím dál větším výnosem, vhodné do nejrůznějších podmínek. Příběh neuvěřitelně úspěšné symbiózy bakterií rodu Enterobacter s kořeny křížence topolu chlupatoplodého s topolem bavlníkovým  (Populus trichocarpa x deltoides) se nedávno pokusili zrekonstruovat genetikové z Brookhaven National Laboratory v New Yorku. A proč se soustředili právě na topoly, které jsou z laického hlediska prostě jen běžnými, nepříliš zajímavými stromy? “Topol je modelovým stromem pro produkci biopaliv. Stal se jím  zejména proto, že je schopen růst na půdách, které nejsou v vhodné k zemědělskému obdělávání. Takové topolové plantáže by pak na polích nekonkurovaly plodinám důležitým pro výživu populace,” vysvětluje Daniel van der Lelie, který výzkum newyorských vědců vedl. Vědcům se podařilo nejen „přečíst“ genetickou výbavu bakterie, která žije uvnitř kořenů rostliny, ale i přijít na to, k čemu přesně jednotlivé geny slouží. Podařilo se jim identifikovat při skupiny genů, které jsou pro topoly velice výhodné. První skupinu tvoří látky, které napomáhají topolům snáze přečkávat období sucha a také napomáhat jejich koexistenci se těžkými kovy v půdě. Další skupina genů umožňuje bakteriím produkovat látky, které chrání topoly před houbovými a bakteriálními infekcemi. A konečně třetí, a možná nejdůležitější je schopnost bakterií produkovat „fytohormony“, které podporují růst jejich hostitelů. U látek z poslední skupiny zjistili vědci ještě jednu velmi důležitou zajímavost. Bakterie začnou produkovat více těchto hormonů v momentě, kdy hostitelská rostlina produkuje více cukru sacharózy. Čím více si tedy topoly své bakterie „krmí“ cukrem, tím více a lépe rostou. Vědci očekávají, že další výzkum této zajímavé spolupráce by mohl vést jak k navýšení produkce biomasy, tak k nové zbrani v boji proti půdní erozi a rozšiřování pouští.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz