Původ různých forem u společného předka tvoří jedním ze základních myšlenkových pilířů evoluční teorie. Podle rozsáhlé statistické analýzy, publikované nedávno v časopise Nature, je představa jednoho společného předka všeho živého mnohem pravděpodobnější, než konkurenční hypotéza „mnohočetného původu“ života. Co mají společného bakterie, mechy, člověk a třeba pivní kvasinka? Stopy všech dnes tolik rozdílných organismů by měly podle Darwinovy teorie vést ke  společnému  předkovi, který žil v dávné minulosti. Pro takového společného předka se již dokonce ve vědecké komunitě vžilo roztomilé pojmenování LUCA (z angl. Last Universal Common Ancestor). Co když je ale představa, že život vznikl na Zemi jen jednou chybná a ve skutečnosti tomu bylo tak, že se rozbujel několikrát nezávisle na sobě? Namísto jednoho evolučního stromu, tedy odborně řečeno kladogramu, by podle hypotézy „mnohočetného původu“ muselo existovat takových stromů několik vedle sebe. Kdybychom navíc připustili možnost, že jednotlivé druhy si mohou svou genetickou výbavu vzájemně vyměňovat (což je minimálně např.  u bakterií zcela běžné), nedostali bychom dokonce ani různé stromy, ale jakousi nepřehledně propletenou „síť života“. Podle autora studie, biochemika Douglase Theobalda z Brandeis University ve Walthamu v americkém státě Massachusetts, máme dnes pro testování konkurenčních hypotéz v rukou mnohem lepší prostředky, než tomu bylo v minulosti. Pokrok je patrný zejména ve dvou oblastech. První z nich je  moderní genetika, díky nimž máme nyní k dispozici již relativně širokou zásobárnu informací o struktuře genů širokého spektra organismů. Druhou jsou přirozeně pokroky ve výkonu výpočetní techniky, díky niž můžeme poměrně rychle porovnat dříve nepředstavitelné množství dat. Theobald si pro své srovnání vybral 23 genů, které vědci považují za univerzální pro vše živé. Poté si z každé z dnes známých a znávaných domén života, tedy od bakterií, archebakterií a eukaryotických organismů vybral 4 reprezentativní zástupce a údaje o struktuře jejich genů nechal prosévat počítačem. Výsledky jeho analýz byly podle něj zcela jednoznačné. Život na Zemi je skutečně „monofyletický“ – za vším tedy stojí jeden společný předek. Autor: Michal Andrle