Domů     Zajímavosti
Vyrobíme mraky laserem?
21.stoleti 7.5.2010

Spustit déšť prakticky „na požádání“ je odvěkým lidským snem. Evropští vědci sdružení v projektu Teramobile se pokoušejí přimět mraky ronit vodu pomocí laserových děl. První laboratorní testy naznačují, že by tato cesta mohla být schůdná.Spustit déšť prakticky „na požádání“ je odvěkým lidským snem. Evropští vědci sdružení v projektu  Teramobile se pokoušejí přimět mraky ronit vodu pomocí laserových děl. První laboratorní testy naznačují, že by tato cesta mohla být schůdná.

Aby vodní páry obsažené v atmosféře vytvořily dešťové mraky, musí být splněna řada nejrůznějších podmínek. Kromě správné koncentrace par, teploty a tlaku musí být přítomna i tzv. kondenzační jádra, která vodním párám napomáhají k přechodu do kapalného skupenství. Od doby, kdy vědci poznali, že bez kondenzačních jader pršet nezačne, chovají v hlavě neodbytnou myšlenku: co kdybychom dokázali dodat kondenzační jádra uměle a spustili tak déšť prakticky „na požádání“? Od té doby se takových pokusů uskutečnila celá řada, přičemž nečastěji spoléhali vědci na vystřelování drobných částeček jodidu stříbrného (AgI) do mraků. Rozsáhlý vědecký tým z pěti francouzských a německých univerzit, sdružený v projektu Teramobile, se však rozhodl vydat se úplně novou cestou. Potřebná kondenzační jádra se snaží vytvořit prostřednictvím krátkých pulsů infračerveného laseru. Laserové „střely“ vyslané do mraků dokáží totiž atmosférické částice připravit o elektrony a napomoci tak tvorbě chemicky velmi „agresivních“ hydroxylových radikálů (OH-). Ty poté reagují s oxidem siřičitým a dusičitým, které jsou běžně obsaženy v atmosféře a vytvářejí další chemikálie, které napomáhají mrakům „zvlhnout“. Laboratorní experimenty týmu vedeného Jérôme Kasparianem z univerzity v Ženevě nedávno ukázaly, že tato cesta by ke kýženému cíli skutečně vést mohla. V komoře naplněné vodními párami, které byly podchlazené na teplotu -24 0C se po bombardování krátkými laserovými blesky začaly drobné obláčky skutečně vytvářet. Zda se však laboratorní úspěchy potvrdí v reálném prostředí, ukáže až budoucnost.

Související články
O osoby ve věku padesát až šedesát let nebývá ze strany zaměstnavatelů projevován tak výrazný zájem, jak by se očekávalo v rámci standardních náborových postupů. Podle závěrů nejnovější studie je to však velká škoda, protože ta posouvá vrchol výkonnosti lidského mozku právě až do věku mezi 55 a 60 lety věku… Fyzická výkonnost člověka vrcholí […]
Studie provedená odborníky z University of Massachusetts Amherst na více než 2 000 mužích identifikovala epigenetické změny DNA ve spermiích, spojené s vystavením běžným znečišťujícím látkám z venkovního prostředí. Muži, kteří jsou vystaveni běžnému znečištění vzduchu v době, kdy se v jejich těle vyvíjejí spermie, což trvá zhruba 3 měsíce, vykazují jemné změny v genetické […]
Bakterie Acinetobacter baumannii se v průběhu desetiletí plně adaptovala na nemocniční prostředí, ve kterém působí, a zejména na lidi. Zatímco pro zdravé jedince je neškodná, oslabené pacienty napadá a je odolnější vůči čím dál většímu množství antibiotik… A. baumannii se velmi dobře daří v nemocničním prostředí, kde může způsobovat infekce, které je extrémně obtížné léčit […]
Z výsledků studie, prezentované na konferenci Federace evropských neurovědeckých společností v Barceloně, plyne, že lidé, kteří mluví více než jedním jazykem mají mladší mozky než ti, kteří hovoří jen jedním jazykem, přičemž čím více jazyků ovládáte, tím lépe pro váš mozek! Studie zjistila, že mozky lidí, kteří mluvili dvěma jazyky, se zdály být přibližně o […]
„Obratel velkého plaza“ objevili vědci na ostrově Jamese Rosse v Antarktidě už v roce 1985. Nebyli si však jistí, jakému tvorovi vlastně patřil, a tak skončil v geologické sbírce Britské antarktické služby (BAS) v Cambridge. Tam ho nyní objevil manažer sbírek Mark Evans a podrobil ho zkoumání… Nenápadně vypadající fosilie, která strávila 40 let zapomenutá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz