Domů     Zajímavosti
Vyrobíme mraky laserem?
21.stoleti 7.5.2010

Spustit déšť prakticky „na požádání“ je odvěkým lidským snem. Evropští vědci sdružení v projektu Teramobile se pokoušejí přimět mraky ronit vodu pomocí laserových děl. První laboratorní testy naznačují, že by tato cesta mohla být schůdná.Spustit déšť prakticky „na požádání“ je odvěkým lidským snem. Evropští vědci sdružení v projektu  Teramobile se pokoušejí přimět mraky ronit vodu pomocí laserových děl. První laboratorní testy naznačují, že by tato cesta mohla být schůdná.

Aby vodní páry obsažené v atmosféře vytvořily dešťové mraky, musí být splněna řada nejrůznějších podmínek. Kromě správné koncentrace par, teploty a tlaku musí být přítomna i tzv. kondenzační jádra, která vodním párám napomáhají k přechodu do kapalného skupenství. Od doby, kdy vědci poznali, že bez kondenzačních jader pršet nezačne, chovají v hlavě neodbytnou myšlenku: co kdybychom dokázali dodat kondenzační jádra uměle a spustili tak déšť prakticky „na požádání“? Od té doby se takových pokusů uskutečnila celá řada, přičemž nečastěji spoléhali vědci na vystřelování drobných částeček jodidu stříbrného (AgI) do mraků. Rozsáhlý vědecký tým z pěti francouzských a německých univerzit, sdružený v projektu Teramobile, se však rozhodl vydat se úplně novou cestou. Potřebná kondenzační jádra se snaží vytvořit prostřednictvím krátkých pulsů infračerveného laseru. Laserové „střely“ vyslané do mraků dokáží totiž atmosférické částice připravit o elektrony a napomoci tak tvorbě chemicky velmi „agresivních“ hydroxylových radikálů (OH-). Ty poté reagují s oxidem siřičitým a dusičitým, které jsou běžně obsaženy v atmosféře a vytvářejí další chemikálie, které napomáhají mrakům „zvlhnout“. Laboratorní experimenty týmu vedeného Jérôme Kasparianem z univerzity v Ženevě nedávno ukázaly, že tato cesta by ke kýženému cíli skutečně vést mohla. V komoře naplněné vodními párami, které byly podchlazené na teplotu -24 0C se po bombardování krátkými laserovými blesky začaly drobné obláčky skutečně vytvářet. Zda se však laboratorní úspěchy potvrdí v reálném prostředí, ukáže až budoucnost.

Související články
Při jejich posuzování je třeba vzít v úvahu univerzální evoluční pravidlo: žádný bodný nástroj vyskytující se v přírodě není nejlepší ve všem. V nejnovější studii se vědci zaměřili na posouzení jejich odolnosti a účinnosti při propichování. Co zjistili? Ať už se jedná o kly, tesáky, zobáky, drápy či žihadla, všechny tyto „bodné nástroje“ přírody se […]
Odborníci dlouho vědí, že to, jak silně konkrétní člověk zareaguje na stresující událost, ovlivňují jeho životní zkušenosti, temperament a osobnostní nastavení či epigenetika. Nově však do příběhu vstupuje, možná trochu překvapivě, i střevní mikrobiom. Jak střeva ovlivní naši stresovou reakci? Zatímco jeden člověk bude poté, co mu letecká společnost oznámí, že jeho let byl zrušen, […]
Slovo „kuru“ znamenalo v jazyce Foreů „třes“. A to ne ledajaký. U Foreů, malého etnika žijícího v odlehlé divočině Papuy Nové Guineje, představoval jistý rozsudek smrti. Záhadná nemoc sice počátkem našeho století vymizela, ale než se tak stalo, poskytla vědě důležitá vodítka pro unikátní léčbu pomocí RNA. Ta právě prochází klinickými testy. O Papuáncích se po staletí […]
Dimetrodon je tvor, o němž se dá říct, že s dinosaury do jisté míry sdílí jejich proslulost. Ostatně někteří jej mezi dinosaury mylně zařazují. Je to dáno jeho „ještěřím“ vzhledem, jemuž dominuje velká hřbetní plachta podobná té, jíž se vyznačovali třeba spinosauři. Fakticky však dimetrodoni náleží mezi synapsidy. Ještě konkrétněji patří do skupiny masožravých pelykosaurů. […]
Oblast dnešní Argentiny byla lovištěm mnoha obávaných dinosaurů. „Úřadovali“ tu giganotosauři nebo megaraptoři. Ovšem ještě před nimi byl tenhle region panstvím jiného predátora. Šlo o mohutného parakrokodylomorfa se zuby připomínajícími čepele. Dinosaury vnímáme jako tvory, kteří po desítky milionů let, před nástupem éry savců včetně člověka, dominovali naší planetě. Kdo tu byl ale ještě před […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz