Domů     Zajímavosti
Vyrobíme mraky laserem?
21.stoleti 7.5.2010

Spustit déšť prakticky „na požádání“ je odvěkým lidským snem. Evropští vědci sdružení v projektu Teramobile se pokoušejí přimět mraky ronit vodu pomocí laserových děl. První laboratorní testy naznačují, že by tato cesta mohla být schůdná.Spustit déšť prakticky „na požádání“ je odvěkým lidským snem. Evropští vědci sdružení v projektu  Teramobile se pokoušejí přimět mraky ronit vodu pomocí laserových děl. První laboratorní testy naznačují, že by tato cesta mohla být schůdná.

Aby vodní páry obsažené v atmosféře vytvořily dešťové mraky, musí být splněna řada nejrůznějších podmínek. Kromě správné koncentrace par, teploty a tlaku musí být přítomna i tzv. kondenzační jádra, která vodním párám napomáhají k přechodu do kapalného skupenství. Od doby, kdy vědci poznali, že bez kondenzačních jader pršet nezačne, chovají v hlavě neodbytnou myšlenku: co kdybychom dokázali dodat kondenzační jádra uměle a spustili tak déšť prakticky „na požádání“? Od té doby se takových pokusů uskutečnila celá řada, přičemž nečastěji spoléhali vědci na vystřelování drobných částeček jodidu stříbrného (AgI) do mraků. Rozsáhlý vědecký tým z pěti francouzských a německých univerzit, sdružený v projektu Teramobile, se však rozhodl vydat se úplně novou cestou. Potřebná kondenzační jádra se snaží vytvořit prostřednictvím krátkých pulsů infračerveného laseru. Laserové „střely“ vyslané do mraků dokáží totiž atmosférické částice připravit o elektrony a napomoci tak tvorbě chemicky velmi „agresivních“ hydroxylových radikálů (OH-). Ty poté reagují s oxidem siřičitým a dusičitým, které jsou běžně obsaženy v atmosféře a vytvářejí další chemikálie, které napomáhají mrakům „zvlhnout“. Laboratorní experimenty týmu vedeného Jérôme Kasparianem z univerzity v Ženevě nedávno ukázaly, že tato cesta by ke kýženému cíli skutečně vést mohla. V komoře naplněné vodními párami, které byly podchlazené na teplotu -24 0C se po bombardování krátkými laserovými blesky začaly drobné obláčky skutečně vytvářet. Zda se však laboratorní úspěchy potvrdí v reálném prostředí, ukáže až budoucnost.

Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Řekla Eufrat, která se táhne v délce 2 800 kilometrů mezi dnešním Tureckem a Irákem, se stala hybnou silou dávných změn. Její záplavy vytvořily bohatou zemědělskou půdu, z níž vznikla první starověká města, která vydláždila cestu pro rozvoj písma, centralizované moci a práva. Vědci strávili dlouhé roky bádáním, týkajícím se jejího záhadného původu… Řeky Eufrat […]
Objev díky ledu dobře zachované mumie Homo tyrolensis v roce 1991 byl senzací tehdy a nepřestává fascinovat ani dnes. Zkoumání ostatků ledového muže Ötziho rozhodně nekončí. Vědcům se totiž nyní z kvasinek, které se usadily v jeho těle krátce po smrti, podařilo upéct chléb a v plánu je i pivo! Mumie byla nalezena v září […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz