Domů     Zajímavosti
Vyrobíme mraky laserem?
21.stoleti 7.5.2010

Spustit déšť prakticky „na požádání“ je odvěkým lidským snem. Evropští vědci sdružení v projektu Teramobile se pokoušejí přimět mraky ronit vodu pomocí laserových děl. První laboratorní testy naznačují, že by tato cesta mohla být schůdná.Spustit déšť prakticky „na požádání“ je odvěkým lidským snem. Evropští vědci sdružení v projektu  Teramobile se pokoušejí přimět mraky ronit vodu pomocí laserových děl. První laboratorní testy naznačují, že by tato cesta mohla být schůdná.

Aby vodní páry obsažené v atmosféře vytvořily dešťové mraky, musí být splněna řada nejrůznějších podmínek. Kromě správné koncentrace par, teploty a tlaku musí být přítomna i tzv. kondenzační jádra, která vodním párám napomáhají k přechodu do kapalného skupenství. Od doby, kdy vědci poznali, že bez kondenzačních jader pršet nezačne, chovají v hlavě neodbytnou myšlenku: co kdybychom dokázali dodat kondenzační jádra uměle a spustili tak déšť prakticky „na požádání“? Od té doby se takových pokusů uskutečnila celá řada, přičemž nečastěji spoléhali vědci na vystřelování drobných částeček jodidu stříbrného (AgI) do mraků. Rozsáhlý vědecký tým z pěti francouzských a německých univerzit, sdružený v projektu Teramobile, se však rozhodl vydat se úplně novou cestou. Potřebná kondenzační jádra se snaží vytvořit prostřednictvím krátkých pulsů infračerveného laseru. Laserové „střely“ vyslané do mraků dokáží totiž atmosférické částice připravit o elektrony a napomoci tak tvorbě chemicky velmi „agresivních“ hydroxylových radikálů (OH-). Ty poté reagují s oxidem siřičitým a dusičitým, které jsou běžně obsaženy v atmosféře a vytvářejí další chemikálie, které napomáhají mrakům „zvlhnout“. Laboratorní experimenty týmu vedeného Jérôme Kasparianem z univerzity v Ženevě nedávno ukázaly, že tato cesta by ke kýženému cíli skutečně vést mohla. V komoře naplněné vodními párami, které byly podchlazené na teplotu -24 0C se po bombardování krátkými laserovými blesky začaly drobné obláčky skutečně vytvářet. Zda se však laboratorní úspěchy potvrdí v reálném prostředí, ukáže až budoucnost.

Související články
Hladový mladý lev našlapuje kolem zvířete, které se před ním nečekaně zvětšilo – na hřbetě se mu totiž vztyčily dlouhé ostny. Nebojácný dikobraz dupe, mručí, chřestí bodlinami. Bude šelma riskovat útok na tenhle chodící jehelníček? Nebo raději moudře ustoupí? Dikobrazi jsou živočichové známí v první řadě pro své bodliny. Už ne tolik známým faktem je, […]
Zoologická zahrada v českém hlavním městě patří mezi ty s poměrně dlouhou historií – ostatně letos slaví 95. „narozeniny“. Tak jako pro jiné moderní zoo jsou pro ni důležité ochranářské a reintrodukční aktivity. Zdaleka přitom není řeč jen o návratu koní Převalského do stepí Mongolska či Kazachstánu. Odborníci se v trojském areálu zaměřují na odchov […]
Podle odborníků se nás mozek vyvíjí ze dvou odlišných buněčných systémů, což naznačuje, že evoluce sloučila dva starověké nervové systémy s velmi odlišnými funkcemi. Objev vědcům také umožnil pěstování lidských neuronů zadního mozku v laboratoři, což otevírá možnosti nejen ke studiu, ale doufejme, že i k léčbě ALS, spinální svalové atrofie a dalších onemocnění mozkového […]
Vesmír Zajímavosti 29.9.2026
Původ Merkuru, jeho formování a dnešní vzhled patří k největším záhadám naší sluneční soustavy. Podle toho, co o formování planet víme, by totiž Merkur vůbec neměl existovat. A podivnou polohu, ve které se nachází oběžná dráha této planety, astronomové dodnes neumí vysvětlit. Odpovědi by mohla přinést společná evropská a japonská mise s názvem BepiColombo, vypuštěná […]
Při pohledu na záplavu kamenných nádob, zahalených rouškou tajemství, může člověk cítit lehké mrazení. Skupina archeologů ovšem nic takového nevnímá. Experti jsou plně soustředěni na rozřešení záhady, která mnohým z nich nedá spát. K čemu byly tyto nádoby určeny? Pohřební rituály měly v průběhu dějin u různých kultur různou podobu. Aktuálně se tímto tématem zabývá […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz