Domů     Příroda
Revoluce v genetice: Parazité mohou přenášet své geny na hostitele!
21.stoleti 10.5.2010

Genetikové po dlouhý čas předpokládali, že u vyšších mnohobuněčných organismů mohou geny putovat pouze jedním směrem – z rodičů na děti. Výzkumy, které provádějí genetici na univerzitě v texaském Arlingtonu, však naznačují něco jiného. Podle nich se mohou geny přenášet i přímo mezi mnohobuněčnými parazity a jejich hostiteli.Genetikové po dlouhý čas předpokládali, že u vyšších mnohobuněčných organismů mohou geny putovat pouze jedním směrem – z rodičů na děti. Výzkumy, které provádějí genetici na univerzitě v texaském Arlingtonu, však naznačují něco jiného. Podle nich se mohou geny přenášet i přímo mezi mnohobuněčnými parazity a jejich hostiteli.

Mezi mnohobuněčnými organismy se genetický materiál přenáší většinou tzv. vertikální cestou, tedy z generace na generaci. U organismů, které se rozmnožují pohlavně, je tedy polovina genů „od tatínka“, druhá polovina „od maminky“. Organismy jednodušší, například bakterie, ale i někteří prvoci, jsou však schopní ještě efektivnějšího, takzvaného horizontálního přenosu. Části DNA si mohou vyměňovat prostřednictvím různých typů „přenašečů“ neboli vektorů, například pomocí virů nebo specializovaných kousků DNA, tzv. plazmidů. Přenos DNA z přímo z jednoho jedince na druhého je velmi výhodný – může se jím totiž v populaci rychle šířit nějaká výhodná vlastnost, například odolnost vůči novému antibiotiku. U složitějších mnohobuněčných organismů je však přímý přenos podstatně složitější a vědci jej po dlouhou dobu považovali za zcela nemožný.

Změnit pohled na věc je však přiměly přelomové práce výzkumného týmu genetiků z univerzity v texaském Arlingtonu. Již zhruba před dvěma roky publikovali Texasané článek, v němž popisovali přelomový objev. Stejný gen, traspozon hAT, objevili u velké řady vzájemně nepříbuzných druhů organismů, jako jsou africké poloopice komby, madagaskarští bodlíni, jihoamerické vačice či africké žáby drápatky. Podle jejich analýz se z hlediska evolučního času  tento gen objevil v jejich genetické výbavě prakticky naráz. Neexistuje proto jiné vysvětlení, než že byl mezi nimi nějakým zvláštním způsobem přenesen. Tento objev nastartoval jejich další snažení a rozhodli se proto, že budou po tajemném přenašeči pátrat dále. Je jen přirozené, že se začali poohlížet ve světě parazitů, kteří jsou nejdůležitějšími přenašeči, jaké příroda zná. Jejich práce se soustředila na analýzu podobnosti genů mezi jihoamerickou krev sající plošticí Rhodnius prolixus a jejími hostiteli, jako jsou vačice opossum a opičky kotulové. Druhým organismem, který se rozhodli prozkoumat, je plž plovatka bahenní, který je důležitým mezihostitelem řady parazitických „červů“ motolic, jež trápí velkou řadu savců. Podle jejich výsledků se důležité geny, transpozony, shodovaly téměř z 98%! Vzájemná výměna genů mezi parazity a hostiteli tedy může být velmi významným a dříve podceňovaným motorem, který pohání evoluci!

 

Související články
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
Už v 70. letech 20. století se většina vědců shodla na tom, že Tyrannosaurus rex byl pravděpodobně stejně chytrý jako moderní plazi. V loňském roce však přišla brazilská neurovědkyně Suzana Herculano-Houzelová s tvrzením, že dinosauři byli chytří spíše jako moderní opice. Kde je pravda? Ke studiu mozku dávno vyhynulých zvířat, jako jsou dinosauři, používají vědci […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz