Se ztrátou tělesného ochlupení se před našimi předky, kteří se přestěhovali do chladnějších oblastí, objevil nový problém: Jak ochlupení, které tělo chrání před nepřízní počasí a podnebí nahradit? Vynález šatů na sebe proto nenechal dlouho čekat. Kdy přesně k němu došlo, však vědci přesně netuší. Mnohé však napověděla nedávno provedená genetická analýza našich parazitů.

Archeologové a paleontologové se bohužel musí spoléhat pouze na nálezy věcí, které se mohou uchovat skrze věky: fosilizované zbytky kostí, zbytky obydlí či nástrojů. Oblečení však bohužel jen tak nezkamení a o dávné módě tedy můžeme spekulovat na základě důkazů velmi nepřímých. Hustou mlhou byla zahalena i sama doba, kdy se lidé začali poprvé halit do šatů: odhady se pohybovaly v nesmírně širokém rozpětí mezi 1 miliónem a 40 000 lety. Velmi originální prezentovali na  nedávno konaném setkání členů Americké asociace fyzických antropologů vědci z Pennsylvánské státní univerzity.  Využili sice moderní genetické metody, nezaměřili je však na lidi, ale na tvory nám skutečně blízké – vši. Povrch našeho těla totiž dnes čas od času obývají dva druhy vší: veš dětská (Pediculus capitis), která dává přednost porostu naší hlavy a veš šatní (Pediculus humanus), které se zase nejvíce daří v záhybech oblečení. Pomocí metod molekulární genetiky je možné zhruba odhadnout, kdy k oddělení obou druhů došlo. Dřívější odhady, které byly založeny pouze na srovnávání mitochondriální DNA, umisťovaly dobu oddělení obou druhů pouhých 70 000 let před dnešek. Američtí vědci vedení Andrewem Kitchenem však užili k přesnějšímu datování užili i částí jaderné DNA a nakonec posunuli dobu oddělení až na dobu před 190 000 let. „Podle laboratorních studií je  dokonce možné, že se veš šatní oddělila od vši dětské jen během několika málo generací,“ vysvětluje dr. Kitchen. Američané jsou přesvědčení, že objevili důkaz, že lidé nosí šaty ji po dobu 190 000 let.