V posledních letech přicházejí biologové stále častěji s objevy tzv. kryptických druhů. Příslušníci těchto druhů vypadají sice na první pohled úplně stejně, vzájemně se však nekříží a rozeznat je od sebe může pouze velmi detailní analýza.

Takové „schované“ druhy se podle všeho vyskytují i mezi obávanými mořskými dravci – kosatkami.

Kosatka dravá (Orcinus orca) je typickým kosmopolitním organismem, tedy takovým, který nacházíme prakticky všude na světě. Setkat se s nimi můžeme i na místech, kam větší druhy kytovců zavítají jen stěží, například ve Středozemním či Arabském moři.

Při tak obrovském geografickém záběru by bylo pouze přirozené, že různé izolované populace časem vytvoří nové, samostatné druhy. Na něco takového měli cetaceologové, tedy specialisté na kytovce, již delší dobu podezření.

U různých populací totiž pozorovali nejen např. odlišné způsoby shánění potravy, ale i řadu drobných rozdílů ve fyziognomii. Když se vědec setká s takovým podezřením, snaží se najít metodu, která by jej mohla potvrdit či vyvrátit.

Dnes již tradiční pomocnou ruku zde podává genetická analýza. V případě kosatek sáhli genetikové z laboratoří Národního úřadu pro oceány a atmosféru v La Jolla v Kalifornii po genetickém materiálu z drobných buněčných organel mitochondrií, které se dědí pouze v mateřské linii.

Celkem odebrali vzorky tkáně z 139 jedinců ze tří center rozšíření kosatek: ze severního Pacifiku, severního Atlantiku a vod v okolí Antarktidy. A geny opravdu promluvily! Z analýzy vyplývá, že populace ze severního Pacifiku a z jihu tvoří pravděpodobně dva odlišné druhy.

Kromě nich však vědci objevili i řadu dalších odlišností a navrhli proto rozdělení kosatek do dalších, dříve neznámých poddruhů.