Domů     Historie
Nový egyptský projekt: Do podmořského muzea suchou nohou
21.stoleti
od 21.stoleti 17.4.2010

Sejde z očí, nikoliv však z mysli. O čem je řeč? O staroegyptských památkách, které se během věků ocitly pod hladinou moře. Nyní však na nich po dlouhé době opět spočine zvědavý zrak turistů. Egypt totiž pojal ambiciózní plán – vybudovat podvodní muzeum v jedné z nejúžasnějších archeologických lokalit.Sejde z očí, nikoliv však z mysli. O čem je řeč? O staroegyptských památkách, které se během věků ocitly pod hladinou moře. Nyní však na nich po dlouhé době opět spočine zvědavý zrak turistů. Egypt totiž pojal ambiciózní plán – vybudovat podvodní muzeum v jedné z nejúžasnějších archeologických lokalit.

Starověký Egypt – civilizace ověnčená slávou, tajemstvím a záhadami. Vznikla ve čtvrtém tisíciletí před naším letopočtem a trvala více než tři tisíce let. Staroegyptská civilizace dosáhla významných úspěchů na poli hmotné, znalostní i duchovní kultury, o nichž svědčí mimo jiné budování rozsáhlých kamenných monumentů, pyramid a chrámů, památky písemnictví či doklady o administrativní a společenské organizaci. Je také zřejmé, že starověký Egypt významným způsobem působil na příslušníky ostatních starověkých národů. Až do současné doby je inspirací pro řadu kulturních a duchovních proudů.

Tisíce starých památek pod hladinou

Řadu pokladů starověkého Egypta odvál čas, některé z nich zůstávají skryty pod nánosem pouště, jiné překryla mořská hladina. A právě tato poslední kategorie je nyní v ohnisku zájmu egyptských projektantů. V zálivu u slavného města Alexandrie má vzniknout neobvyklá turistická atrakce – podvodní muzeum. Jeho návštěvníci se však nebudou muset oblékat do neoprenu a nést na zádech těžké kyslíkové bomby. Naopak, velice pohodlně si veškeré expozice projdou prosklenými chodbami, před zajímavými exponáty si budou moci v klidu posedět či si tu koupit nějaké to občerstvení.
Právě vody u Alexandrie odkryly řadu zajímavých historických památek. Od roku 1994 zde probíhá intenzivní archeologický výzkum, který přinesl řadu nečekaných poznatků. Vědci zde našli 26 sfing, vraky řeckých a římských lodí, několik žulových kvádrů, z nichž ty největší vážily 56 tun, a pravděpodobně i kusy jednoho z divů světa, majáku na ostrově Faru (viz box). Šokujícím objevem byly i zbytky paláce královny Kleopatry, který padl za oběť zemětřesení v 5. století našeho letopočtu.

Už za dva a půl roku?

Egyptská vládní místa již svůj projekt konzultovala s organizací UNESCO, jež vyslala do oblasti tým svých expertů. „Pokud vše půjde podle plánu, konstrukce začne už v roce 2010 a dokončení muzea by nemělo trvat více než 2,5 roku,“ podotkl Ariel Fuchs, zástupce architektonické kanceláře Rougerie. Právě podle návrhu francouzského architekta Jacquese Rougerieho by se podmořské muzeum mělo obléknout. Koneckonců se tato kancelář již delší dobu specializuje na výstavbu podmořských objektů. Mezi její projekty patří třeba i výstavba podmořské osady a farmy u Panenských ostrovů. Takže není divu, že architektonickou soutěž, kterou Egypt vypsal, vyhrála právě ona.
Celý projekt ovšem vzbuzuje i značné kontroverze. Především kvůli své ceně. Egypt sice nepatří mezi nejchudší země, ale i tak nemůže jen tak zbůhdarma peníze rozhazovat. První odhady hovoří o tom, že stavba muzea bude stát až 140 milionů dolarů. Ale, jak to tak bývá, během samotné stavby se náklady ještě jistě zvednou. I sama vláda přiznala: „Zatím není jasné, kdo bude stavbu financovat.“

Problém? Kalné moře

Další problémy jsou technologického rázu. V první řadě se musí vyřešit pevnost skleněných stěn, aby antiky milovní turisté nebyli „vyšplouchnuti“. V zálivu jsou běžné různé nevypočitatelné mořské proudy. Navíc má moře v okolí Alexandrie k čiré průzračnosti celkem daleko, vody zde bývají velmi kalné. Takže je otázkou, zda návštěvník muzea bude moci vůbec něco zahlédnout.
Ani část místních obyvatel není projektem nadšena, vidí v něm jen další z řady zábavních parků. Ovšem alexandrijští patrioti jsou nadšeni. Jejich město bylo po dlouhou dobu ve stínu Káhiry a Luxoru a nyní se naskýtá příležitost, jak jej lépe zviditelnit.
Muzeum má mít kruhový tvar a v průměru bude měřit 40 metrů. Bude se nacházet ve hloubce sedmi metrů pod vodní hladinou. Nad hladinou se mají tyčit čtyři skleněné objekty ve tvaru plachetnice. Pod nimi je projektována síť chodeb v hvězdicové podobě, v centrálním bodu se všechny chodby setkají. Očekává se, že muzeum každý rok navštíví tři miliony zvídavých turistů.

Div světa u Alexandrie

Historie této unikátní stavby je opředena mnoha záhadami a nejasnostmi. Usuzuje se, že výstavba majáku byla zahájena někdy kolem roku 300 př. n. l. a k dokončení zřejmě došlo v roce 280 př. n. l. K prvnímu výraznějšímu poškození došlo až po dobytí Alexandrie Římany. Caesar nejspíše nechal maják snížit, protože při dobývání došlo k poškození nejvyšších pater a maják přestal být provozován v původním rozsahu. Ve 4. století maják poškodilo zemětřesení a přestal zde být udržován oheň. V 7. století byl ještě díky své bílé barvě využíván jako denní maják. Koncem 10. století Alexandrii postihlo další zemětřesení, které se na majáku opět podepsalo. Ve 13. století ztratil i význam denního majáku, neboť se změnily podmínky a původní přístav zanesl písek. V tomto období ho lidé začali rozebírat a používat jako stavební materiál. Definitivně ho zničilo zemětřesení roku 1326. Dnes na jeho místě stojí arabská středověká pevnost Quait Bay Fort, na jejíž stavbu byl použit i materiál z tohoto majáku.
Stavba měla podle všeho 3 části: Dolní čtvercová část majáku měla výšku 55,9 metru, prostřední část s osmi hranami měla výšku 22,1 metru a poslední kulatá část 7,4 metru. Za nejnižší a patrně i nejpravděpodobnější výšku bývá v literatuře udáván rozměr 117 metrů. I tato výška znamená, že maják byl nejvyšší stavbou nejen tehdejšího světa, ale i celého starověku. S aktualizací do dnešní doby by tato výška znamenala výšku srovnatelnou se čtyřicetipatrovým mrakodrapem.

Muzeum jen pro plavce

Egyptské podmořské muzeum je jistě unikátní, ale přece jen, světové prvenství nedrží. Podobné zařízení totiž už funguje při izraelských březích. Tedy s jedním a docela zásadním rozdílem. Zatímco v Egyptě si návštěvník prohlédne vodu leda přes sklo, v Izraeli do ní musí skočit. Hosté muzea se zde musí převléknout do potápěčského úboru, a teprve poté se mohou vydat za kulturou v podobě 2000 let starých římských památek.

reklama
Související články
Kdyby Ulrich Rorschach, malíř a učitel kreslení, věděl, že talent, který předá, pomůže jeho synovi ke světovému věhlasu, byl by přešťastný. Jen by se divil, k čemu ten chlapec vlastně barvy a papír používá. Ulrich Rorschach (1853–1903) byl, jak se životopisci a rodinné vzpomínky shodují, velmi starostlivý a láskyplný otec, ačkoli na to jeho mládí […]
Máme za to, že nanotechnologie jsou spojeny až s moderní dobou. Ovšem Lykurgův pohár pocházející zřejmě ze 4. století n. l. vás přesvědčí o tom, že je to omyl! Při jeho výrobě přimíchali staří mistři skláři do skla částečky zlata a stříbra, díky kterým má pohár neuvěřitelné vlastnosti … Využití nanotechnologií a nanomateriálů, jež využívají […]
Stav beztíže, kosmické záření, pozemští mikrobi i vlastní imunita – to všechno dává astronautům při pobytu v kosmu zabrat. Jenže na rozdíl od technických problémů v tomto ohledu řešení ještě není ani na obzoru. Málokdy je tak zjevné, jak důkladně jsme s prostředím na Zemi srostlí. Pro přežití ve vesmíru zdaleka nestačí zajistit kyslík. Těžkým oříškem […]
V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli… Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná […]
Zápasy udatných gladiátorů, bojujících často o vlastní život, bavily publikum v Římské říši. Málokdo by předpokládal, že se odehrávaly i v chladné římské provincii zvané Britannia. Nyní pro to mají badatelé důkaz! Roku 1853 byla v Colchesteru, městě ležícím v jihovýchodní Anglii, asi 100 kilometrů od Londýna, v hrobě pocházejícím z římské éry nalezena hliněná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz