Domů     Příroda
Proč se hyeny smějí?
21.stoleti 2.4.2010

Snad každému, kdo buď v divoké přírodě či zoologické zahradě někdy zaslechl zvláštní „chechtavý“ hlas hyen skvrnitých, přeběhl mráz po zádech. Tímto zvukem, který skutečně nápadně připomíná lidský smích, oznamují hyeny ostatním členům své smečky, jakou roli v ní hrají. Tvrdí alespoň zoologové z univerzity v americkém Berkeley. Snad každému, kdo buď v divoké přírodě či zoologické zahradě někdy zaslechl zvláštní „chechtavý“ hlas hyen skvrnitých, přeběhl mráz po zádech. Tímto zvukem, který skutečně nápadně připomíná lidský smích, oznamují hyeny ostatním členům své smečky, jakou roli v ní hrají. Tvrdí alespoň zoologové z univerzity v americkém Berkeley.

Hyeny skvrnité jsou typickými obyvateli afrických savan. Tyto šelmy se svými 160 cm délky se sice nemohou měřit s „vládci“ širokých afrických plání, jako jsou lvi, levharti či gepardi, příroda je však vybavila mnoha jinými zbraněmi, které jim umožňují ve velké konkurenci obstát. Legendární je jejich silný skus, díky němuž si proradí i s potravou, kterou už velcí predátoři nezkonzumují (např. kosti), největší výhody jim však poskytuje jejich způsob života. Jejich smečky, které jsou vedeny dominantní samicí, mohou čítat až 30 jedinců. Jsou proto skutečným postrachem jak pro jejich býložravou kořist (zebry, pakoně, antilopy), tak pro lví smečky, s nimiž se o svou kořist často vzájemně přetahují. Jejich pestrý společenský život také biologové s oblibou studují. Fréderic Theunissen z univerzity v kalifornském Berkeley a Nicolas Mathevon z Université Jean Monet v jihofrancouzském Saint-Étienne se rozhodli spojit síly a pokusit se dešifrovat známý vokální projev hyen, trhavé zvuky připomínající lidský smích. Postupně nahrávali zvuky 26 zvířat, která žijí v zajetí nedaleko kampusu univerzity v Berkeley a poté jej pomocí počítačového softwaru detailně analyzovali „Smích hyen dává ostatním na srozuměnou, že jaký stupeň společenského žebříčku zvíře zastává. Může tak napomoci se založením pořadí, v němž se hyeny krmí a zorganizovat tak jejich shánění jídla,“ vysvětluje Fréderic Theunissen. Vědci dále zjistili, že nejdůležitější roli při „domlouvání“ hyen hraje výška a také barva tónu. Zatímco výška tónu sděluje ostatním informace o věku hyeny,  jeho barva a proměny ve frekvenci mohou kódovat informaci o nadřazeném či podřazeném postaví zvířete.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz