Snad každému, kdo buď v divoké přírodě či zoologické zahradě někdy zaslechl zvláštní „chechtavý“ hlas hyen skvrnitých, přeběhl mráz po zádech. Tímto zvukem, který skutečně nápadně připomíná lidský smích, oznamují hyeny ostatním členům své smečky, jakou roli v ní hrají. Tvrdí alespoň zoologové z univerzity v americkém Berkeley. 
Hyeny skvrnité jsou typickými obyvateli afrických savan. Tyto šelmy se svými 160 cm délky se sice nemohou měřit s „vládci“ širokých afrických plání, jako jsou lvi, levharti či gepardi, příroda je však vybavila mnoha jinými zbraněmi, které jim umožňují ve velké konkurenci obstát. Legendární je jejich silný skus, díky němuž si proradí i s potravou, kterou už velcí predátoři nezkonzumují (např. kosti), největší výhody jim však poskytuje jejich způsob života. Jejich smečky, které jsou vedeny dominantní samicí, mohou čítat až 30 jedinců. Jsou proto skutečným postrachem jak pro jejich býložravou kořist (zebry, pakoně, antilopy), tak pro lví smečky, s nimiž se o svou kořist často vzájemně přetahují. Jejich pestrý společenský život také biologové s oblibou studují. Fréderic Theunissen z univerzity v kalifornském Berkeley a Nicolas Mathevon z Université Jean Monet v jihofrancouzském Saint-Étienne se rozhodli spojit síly a pokusit se dešifrovat známý vokální projev hyen, trhavé zvuky připomínající lidský smích. Postupně nahrávali zvuky 26 zvířat, která žijí v zajetí nedaleko kampusu univerzity v Berkeley a poté jej pomocí počítačového softwaru detailně analyzovali „Smích hyen dává ostatním na srozuměnou, že jaký stupeň společenského žebříčku zvíře zastává. Může tak napomoci se založením pořadí, v němž se hyeny krmí a zorganizovat tak jejich shánění jídla,“ vysvětluje Fréderic Theunissen. Vědci dále zjistili, že nejdůležitější roli při „domlouvání“ hyen hraje výška a také barva tónu. Zatímco výška tónu sděluje ostatním informace o věku hyeny, jeho barva a proměny ve frekvenci mohou kódovat informaci o nadřazeném či podřazeném postaví zvířete.
