Domů     Příroda
Mořská zvířata pomohla zmapovat svůj domov
21.stoleti 19.3.2010

Mořská zvířata, jako jsou tučňáci, albatrosi či rypouši sloní, kteří se prohánějí v mořích u pobřeží Jižní Ameriky, nedávno splnila úkol, který dostala od vědců – vypracovat si sama mapu přirozených biokoridorů a migračních tras. Po téměř deseti letech mají dnes ochranáři v rukou knihu, podle níž budou moci postupovat dopravní a těžařské společnosti ruku v ruce s ochranáři.Mořská zvířata, jako jsou tučňáci, albatrosi či rypouši sloní, kteří se prohánějí v mořích u pobřeží Jižní Ameriky, nedávno splnila úkol, který dostala od vědců – vypracovat si sama mapu přirozených biokoridorů a migračních tras. Po téměř deseti letech mají dnes ochranáři v rukou knihu, podle níž budou moci postupovat dopravní a těžařské společnosti ruku v ruce s ochranáři.

Jihovýchodnímu výběžku Atlantického oceánu, přiléhajícímu k jihoamerické pevnině, se také někdy přezdívá Patagonské moře. Tato relativně rozlehlá oblast mělkého šelfového moře patří mezi vůbec nejbohatší a nejkomplexnější ekosystémy, které ve světových oceánech najdeme. Velké přirozené bohatství těchto vod si ovšem rychle přivlastnil i predátor nejnebezpečnější – člověk. Odborníci z ochranářských organizací Společnosti na ochranu divočiny (WCS) a Mezinárodní organizace pro ochranu ptáků (BirdLife International) proto po celých 10 let sledovaly pohyb 16 druhů mořských živočichů. Výsledkem je 300stránková publikace o životě u jihoamerického pobřeží.

Pestrý život v patagonských vodách
 Vody Patagonského moře se táhnou od jižního pobřeží od jižního pobřeží Brazílie, Uruguaye a Argentiny až po fjordy na jižním pobřeží Chile okolo Hornova mysu. Celková plocha tohoto prakticky nejbohatšího ekosystému moří jižní polokoule je dohromady asi 3 miliony km2.  Jejich největší bohatství spočívá v enormních masách fytoplanktonu, který se zde vyskytuje v množství, které až 3x přesahuje jeho koncentraci v kterémkoliv z jiných moří.  Na tento základ potravní pyramidy je pak navázáno obrovské množství druhů živočichů. Jen měkkýšů zde žije na 900 druhů, obratlovců zde zoologové napočítali celých 700. Například ze 129 druhů vodních savců, které dnes věda rozlišuje, jich zde žije celých 47 – například lachtani hřivnatí, rypouši sloní či velryby jižní. Bohaté vody však pochopitelně i řadu druhů, které si oblíbili lidé: například olihně (kalamaři), štikozubci (hejkové), ančovičky či nejrůznější druhy krevet. Vlečné sítě rybářských lodí však nejen plení rybí populace, na nichž jsou závislé i ostatní druhy živočichů, ale také ruší živočichy v jejich přirozených stanovištích a přehrazují jejich přirozené migrační trasy.

S vysílačkou na zádech
Skutečně efektivní ochrana živých tvorů vyžaduje v první řadě dobrou znalost jejich života. Nápad, aby si zvířata „napsala“ mapu svých tras sama, je v dnešní době technických vymožeností v podstatě nasnadě. Pětadvacetičlenná skupina vědců se rozhodla zapojit do hry 16 druhů mořských živočichů: 5 druhů albatrosů, 3 druhy jejich příbuzných buřňáků, 4 druhy tučňáků, 3 druhy lachtanů a také giganta mezi ploutvonožci – rypouše sloního. Vysílačky, které jim připojili na těla, pak už postupně předávaly signál satelitům a dnes je již k dispozici atlas, publikovaný v angličtině i ve španělštině. „Náš atlas je výjimečným produktem společného úsilí. Dnes již víme, které oblasti moře jsou klíčové, a zasluhují si proto přiměřenou ochranu a řízení,“ shrnuje s nadšením dr. Claudio Campagna, šéf Mezinárodní organizace pro ochranu ptáků. Atlas mimo jiné odhaluje, že řada druhů koná nečekaně dlouhé cesty mezi volným mořem, kde si hledá potravu, a mořským pobřežím, které skýtá útočiště pro rozmnožování. Například rypouši sloní ročně naplavou okolo 10 000 km, dalších 10 000 však ještě „napotápějí“.

Velrybí turistika v Patagonii
 Velcí kytovci, jako jsou pravé velryby, plejtvákovci, plejtváci, keporkakové či vorvani, jsou skutečně majestátními a fascinujícími tvory. Jejich neobvyklost a zejména vzácnost z nich dělá natolik velkou atrakci, že se kolem jejich pozorování rozvinulo dokonce samostatné odvětví turistického průmyslu – pozorování velryb (angl. whale watching). Skutečnými „velmocemi“ jsou v tomto ohledu Spojené státy, Austrálie, Nový Zéland a Norsko. Pozadu však nestojí ani oblasti pobřeží Jižní Ameriky, zejména Patagonie. Nejčastěji pozorovanými druhy jsou běžnější keporkakové a také vzácnější velryby jižní, jeden ze čtyř druhů pravých velryb, který je vázaný výhradně na moře jižní polokoule. Nejproslulejším místem, kam si můžete zajet prohlédnout pravé velryby, je polostrov Valdés a záliv Golfo Nuevo v argentinské provincii Chubut.
Michal Andrle

Související články
Příroda 31.12.2025
Mladý tučňák císařský stojí na vrcholu útesu. Od vodní hladiny ho dělí nějakých 15 metrů. To ho ale od jeho první cesty do oceánu nemůže odradit. Odrazí se a skočí dolů. Za ním se vrhají další a další nelétaví ptáci. Jsou to zkrátka houževnatí tvorové, které jen tak něco nezastaví. Přesto je jim předpovídána chmurná […]
Příroda 29.12.2025
Znečištění životního prostředí plastovým odpadem je téma, které se nejen v poslední době hodně propírá. Jedná se o jeden z výrazných ekologických problémů. Vědci nyní přišli se zjištěním, že někteří krabi dokážou rozkládat mikroplastové částice. Na studii se podílel mezinárodní tým odborníků z různých institucí včetně britské University of Exeter, kolumbijské Universidad de Antioquia v […]
Příroda 29.12.2025
Řada lidí si nedokáže představit konec roku bez pořádného pyrotechnického představení. Na některých místech jsou ovšem taková představení zapovězená. Patří k nim i území Krkonošského národního parku (KRNAP). Kromě odpalování silvestrovských dělobuchů vidí ochránci přírody neradi i vypouštění létajících lampionů štěstí. Problematiku provozování těchto oblíbených aktivit v oblasti KRNAP upravuje zákon o ochraně přírody a […]
Příroda 27.12.2025
Austrálie je v mnoha ohledech zvláštní země. Místní flóra nebo fauna je vskutku specifická, třeba nad takovým ptakopyskem vědci dlouho nevěřícně kroutili hlavou. Ani zahrávat si s mnoha zdejšími živočichy se nevyplácí, jejich jed je velmi prudký. Ale i krajina je zde zajímavá a neopakovatelná… Australské vnitrozemí má většinou pouštní či polopouštní charakter. Našinci zvyklému […]
Příroda Technika 24.12.2025
Používání dronů je v moderní době velmi rozšířené, a to v různých oblastech lidské činnosti. Spoléhají na ně i odborníci, kteří se zabývají zdravím keporkaků a dalších velryb v arktických vodách. Bezpilotní stroje jim pomáhají svým způsobem sbírat dech těchto zvířat. Tým vědců z britské King’s College London či norské Nord University navádí drony naložené […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz