Mák je jednou z neproblematičtějších rostlin na světě. Některé z jejich takzvaných „sekundárních metabolitů“, neboli látek, které v rostlině vznikají během jejího zrání a růstu, patří mezi takzvané psychoaktivní látky (kodein, morfin). Kanadští genetikové nedávno přišli s objevem, jak vlastně mák vyrábí ceněný kodein.
Řadu tradičních kulturních rostlin lze využívat jak jako zdroj biomasy či potravy, tak jako zdroj psychotropních látek. Snad nejznámější takovou rostlinou je konopí. Na polích lze pěstovat konopí technické, které má širokou škálu využití od izolantu po stavební materiál, obsah tetrahydrokanabinolů, které lidem dokáží navodit příjemné stavy, je v něm však minimální. Něco takového se však zatím nepodařilo u máku. Z makovic, které se pěstují k potravinářským účelům, lze drogu stále poměrně snadno získat či dále vyrobit (heroin). Chemické procesy při zrání máku jsou však neuvěřitelně složité a vědcům tak dlouho unikalo, jak vlastně přesně v nich ke vzniku různých složek surového opia dochází. Jednou z nejdůležitějších složek je alkaloid kodein, jehož obsah ve šťávě z makovic může být až okolo 3%. Tato látka, která se z jisté části v lidských játrech samovolně přeměňuje na morfin, však není ceněná pouze mezi narkomany. Je totiž vynikajícím a důležitým tlumičem bolesti, osvědčuje se i proti kašli či průjmům. Genetikům z univerzity v kanadském Calgary se nedávno podařil skutečný zásah do černého. Objevili totiž nejen dva enzymy, tedy látky, které se na vzniku kodeinu podílejí, ale i geny, které je kódují. „Díky tomuto zjištění budeme moci vytvořit rostliny, které nebudou kodein produkovat. Zároveň pracujeme na syntéze kodeinu a dalších opiátů efektivnější a ekonomičtější cestou v prostředí kontrolované průmyslové výroby,“ mne si nad svým objevem ruce prof. Peter Facchini, který analýze způsobů, jimiž mák produkuje opium zasvětil celou svou profesní kariéru.
