Proč je Jupiterova „Velká rudá skvrna“ červená?

Velká rudá skvrna, která se nachází asi na 20. stupni jižní šířky planety Jupiter, není vlastně ničím jiným, než obrovitou a stále přetrvávající atmosférickou bouří (anticyklónou). Mezinárodní tým vědců nedávno přišel se zjištěním, kde se vlastně barvy této skvrny berou. Velká rudá skvrna, která se nachází asi na 20. stupni jižní šířky planety Jupiter, není vlastně ničím jiným, než obrovitou a stále přetrvávající atmosférickou bouří (anticyklónou). Mezinárodní tým vědců nedávno přišel se zjištěním, kde se vlastně barvy této skvrny berou.

Velkou červenou skvrnu na Jupiteru pozorují astronomové již celá staletí a proto vědí, že tvar který má dnes, si udržuje již přinejmenším 150 let. Vysvětlení pozoruhodné stability tohoto „víru“ v plynném obrovi je pro vědce proto obrovskou výzvou, na jejímž vyřešení pracují celé týmy vědců.

Svou troškou do mlýna přispívají na jedné straně pozorovatelé, kteří mapují proměny její struktury, její složení či teplotu, na straně druhé matematičtí „modeláři“, kteří se na svých superpočítačích snaží co nejvěrněji nasimulovat procesy probíhající v plynech největší planety sluneční soustavy.

Pozorování tepelné struktury rudé skvrny publikované nedávno v odborném astronomickém časopise Ikarus byla uskutečněna díky VLT teleskopu a teleskopu Gemini South v Chile a havajských teleskopů Subaru a Infračerveného teleskopu.

Data získaná propojením všech těchto přístrojů ukazují, že teplota uvnitř skvrny se velmi liší. Průměrná teplota skvrny, která je tak velká, že by se do ní naše Země vešla celá 3x, je okolo -160 0C. „Jedním z nejzajímavějších výsledků našeho pozorování je, že nejintenzivnější červenooranžová oblast ve střední části skvrny je asi o 3 – 4 stupně teplejší, než oblast okolo ní,“ říká vedoucí autor studie Leigh Fletcher z univerzity v britském Oxfordu.

Tento teplotní rozdíl se nemusí zdát příliš velký, je však dostatečně velký na to, aby dokázal stočit směřování samotného jádra bouře, která se obvykle otáčí proti směru hodinových ručiček, do směru po hodinových ručičkách.

„Je to poprvé, kdy můžeme skutečně pozorovat, že existuje těsné spojení mezi parametry prostředí, jako je teplota, proudění, tlak a složení a barvou červené skvrny. Ačkoliv bychom mohli spekulovat, nevíme stále přesně, které látky či procesy způsobují tmavě rudou barvu.

Nyní však víme jistě, že je ve vztahu ke změnám v podmínkách přímo v samotném srdci bouře,“ vysvětluje prof. Fletcher.

Autor: Josef Querelle
Rubriky:  Astronomie
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Žhavé hvězdy pokrývají obří magnetické skvrny

Žhavé hvězdy pokrývají obří...

Astronomové objevili vskutku gigantické magnetické skvrny na povrchu extrémně...
Cesta do vesmíru je opět volná

Cesta do vesmíru je opět volná

Od 11. 5. do konce srpna tohoto roku mohou zájemci opět navštívit největší...
Zrod planety v přímém přenosu

Zrod planety v přímém přenosu

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT odhalila neklamné známky zrodu...
Bahenní vulkanismus na Marsu

Bahenní vulkanismus na Marsu

Mezinárodní vědecký tým, jehož součástí byli i čeští výzkumníci,...
Planeta, kde po večerech prší. Nikoliv však voda, nýbrž rozžhavené železo

Planeta, kde po večerech prší. Nikoliv...

Pomocí dalekohledu ESO/VLT vědci pozorovali extrémní extrasolární planetu, u které...
Muskův Starship SN4 je na dobré cestě k prvnímu letu

Muskův Starship SN4 je na dobré...

Představitelé Muskovy americké technologické společnosti SpaceX mají důvod...
Astronomové vytvořili netradiční obraz planety Jupiter

Astronomové vytvořili netradiční...

Pomocí technologie Lucky imaging astronomové získali pozoruhodný snímek...
Nedaleko Sluneční soustavy byla nalezena černá díra

Nedaleko Sluneční soustavy byla...

Astronomové z Evropské jižní observatoře (ESO) a dalších institucí objevili černou...
Další důkaz, že se Albert Einstein nemýlil

Další důkaz, že se Albert...

Pozorování provedená dalekohledem ESO/VLT poprvé prokázala, že hvězda obíhající...
Hubbleův teleskop zkoumá vesmír již třicet let

Hubbleův teleskop zkoumá vesmír...

Přesně před třiceti lety 24. dubna 1990 raketoplán Discovery vynesl do...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nápad, který nikdo nechce. Co netušíte o bublinkové folii?

Nápad, který nikdo nechce. Co...

„Ne, to se mi moc nelíbí,“ převrací designér v rukou podivný...
Okultismus ve službách politiky: Chtěl astrolog Jan Kefer zničit Hitlera pomocí černé magie?

Okultismus ve službách politiky:...

„Děkuji vám, ale raději ne. Mám svůj plán,“ odmítne zdvořile prezident...
Dostal papež Julius II. pohlavní nemoc jako trest za nemravný život?

Dostal papež Julius II. pohlavní...

Všichni dobré vědí, že i duchovní jsou lidé z masa a kostí. Proto není divu,...
Památka v pohybu: Cestující maják Rubjerg Knude

Památka v pohybu: Cestující...

Na severním pobřeží Dánska stojí už celých 120 let. Mezi turisty je i...
Úžasný bodlák: Co dokáže ostropestřec mariánský?

Úžasný bodlák: Co dokáže...

Může léčit játra, pomáhat při cukrovce, zpomalovat stárnutí mozku a s ním...
Na popravu lupiče Jana Jiřího Grasela se přišla podívat celá Vídeň

Na popravu lupiče Jana Jiřího Grasela...

Jan Jiří Grasel se plíží s rasovským pytlem krajinou. Rasové, kteří měli za úkol odklízet všechno pošlé a...
Archeologové odkryli neznámý mayský palác. Vysvětlí tajemství záhadného úpadku Mayů?

Archeologové odkryli neznámý mayský...

Mayská civilizace vznikla několik tisíciletí před naším letopočtem. Vrcholu...
Den, kdy zahynuli dinosauři

Den, kdy zahynuli dinosauři

V dnešní době už si zřejmě neumíme představit, že by...
Konec dynastie Arpádovců: Otrávila uherského krále Ondřeje III. vlastní šlechta?

Konec dynastie Arpádovců: Otrávila...

„Král Ondřej zemřel. Někdo mu podal jed,“ šeptají si drbny na uherském dvoře roku 1301....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.