Domů     Historie
Jak malí savci porazili obrovské dinosaury?
21.stoleti 15.2.2010

Katastrofa na konci křídy způsobená pravděpodobně srážkou Země s meteoritem se stala osudnou pro drtivou většinu obrovitých forem plazů, zejména pro populární dinosaury. Menší zvířata, kterými byli v té době například savci, však snáze přežila. Netrvalo ani tak dlouho a z jejich potomků se vyvinuly druhy, které si svou velikostí s největšími dinosaury nijak nezadaly. Proč ale v evoluční ruletě zvítězili právě oni? Katastrofa na konci křídy způsobená pravděpodobně srážkou Země s meteoritem se stala osudnou pro drtivou většinu obrovitých forem plazů, zejména pro populární dinosaury. Menší zvířata, kterými byli v té době například savci,  však snáze přežila. Netrvalo ani tak dlouho a z jejich potomků se vyvinuly druhy, které si svou velikostí s největšími dinosaury nijak nezadaly. Proč ale v evoluční ruletě zvítězili právě oni?

Společně s koncem druhohor skončila na Zemi takřka 200 miliónů let trvající období, kdy prakticky všechna myslitelná prostředí ovládali plazi. Drobní dávní savci však žili prakticky po celou dobu trvání plazí  nadvlády v jejich stínu. Velká evoluční chvíle savců měla přijít až  před asi 65,5 milióny let, kdy do dnešního mexického poloostrova Yukatán vrazilo obrovské mimozemské těleso a započalo tak jedno z největších hromadných vymírání v dějinách planety. Od té doby, co o existenci tohoto vymírání bezpečně víme, však vědci stále hledají odpověď na otázku, proč některé skupiny vymizely naprosto a beze stopy, zatímco jiné se rychle oklepaly a zaplavily Zemi svými potomky. Podle paleontologa Russe Grahama z Pennsylvánské státní univerzity spočívala podstata jejich úspěšnosti právě v jejich drobné velikosti. Tlak ze strany predátorů je vytlačil do vodních či podzemních úkrytů, kde mohli snadněji než obrovští dinosauři přežít ty nevětší teploty těsně po úderu meteoritu. Když po několika dnech či týdnech teplota klesla a drobná zvířátka vylezla ze svých úkrytů, všude kolem byla naprostá spoušť. „I kdyby se  velkým  býložravým dinosaurům nakrásně podařilo první úder meteoritu přežít,  neměli by se čím živit. Většina rostlinného materiálu na povrchu planety byla totiž zničena,“ vysvětluje Graham.  Na rozdíl od nich se mohli malí savci živit například hmyzem, který katastrofa příliš nezasáhla. Tento scénář podporuje i skutečnost, že velké vymírání na konci druhohor přežili například další vodní zvířata, jako například krokodýli, kteří pro změnu nepohrnou mršinami.

reklama
Související články
Učenec ze Španělska, který přijel navštívit významného vědce, nechápal, co se děje. Nejdřív jej poslali za „papežem“ a nyní se dívá, jak vědecká autorita v umazaném plášti běhá s jakýmsi předmětem po chodbě. Netušil, že fyzikovi tohle pobíhání vynese Nobelovu cenu. Ředitel-neředitel, když člověk potřebuje poradit, jde za tím nejlepším. V případě ředitele fyzikálních laboratoří na univerzitě Scuola […]
Již v roce 2019 objevil tým archeologů z Velké Británie v africké Zambii zachovalou dřevěnou konstrukci. Její analýza ukázala, že je téměř půl milionu let stará a jedná se tak o nejstarší dosud nalezený důkaz konstrukčního využití dřeva. K čemu sloužila a komu? Dřevěná konstrukce byla objevena při vykopávkách na březích jedné ze zambijských řek […]
Že jsou vymýcené? To je relativní už jen s ohledem na tající věčně zmrzlou půdu, která může vydat kdejaké překvapení. Pravé neštovice navíc mají několik blízkých příbuzných a loňský poplach kolem těch opičích mohl být jen varovnou výstrahou. Datum 8. května 1980 vám asi nic neříká, přesto to byl významný den pro celé lidstvo. Oficiálně […]
V severní Francii v oblasti Pařížské pánve bylo už v roce 2000 objeveno rozsáhlé neolitické pohřebiště. Díky pokrokům v analýze dávné DNA se nyní vědcům podařilo získat genomy 94 jedinců, kteří, jak se ukazuje, spolu byli spřízněni. Jedná se tak o největší pravěký rodokmen, jaký kdy byl rekonstruován. Pohřebiště známé jako Gurgy, nacházející se v […]
Rhynchosauři, býložravci obývající Zemi před 225 až 250 miliony lety v období triasu, zřejmě na konci svého života umírali hlady. Alespoň to naznačuje výzkum provedený vědci z University of Bristol na základě vzorků nalezených v anglickém hrabství Devon. Tito prehistoričtí býložraví plazi se živili tvrdými a houževnatými rostlinami a stromy, jako jsou například kapradiny, jejichž […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz