Když v roce 1996 objevili vědci v Antarktidě zvláštní malý kus horniny, netušili, jak obrovsky významný nález se jim dostal do rukou. Tento „kámen“ je totiž meteoritem, který má původ na Marsu. Odborníci z NASA, kteří jej nedávno znovu prozkoumali, tvrdí, že v něm objevili stopy po dávném životě. 
Některé zásadní objevy se zdaří jen díky neuvěřitelně složité sérii náhod. Skutečně podivuhodná je i historie meteoritu známého pod zkratkou ALH84001, který byl nalezen v Allan Hills v Antarktidě v roce 1996. Když vědci poprvé analyzovali jeho složení, došli k závěru, že tento kousek horniny je starý asi 4,5 miliardy let. Nepochází však z naší planety, ale z Marsu. A jak se vlastně kámen z Marsu ocitne na zemském povrchu? Vědci předpokládají, až asi před 15 milióny let na povrch Marsu narazil jiný meteorit. Díky tomuto nárazu byl ALH84001 vymrštěn do prostoru a po další milióny let putoval širými dálavani sluneční soustavy, aby nakonec asi před 13 000 lety zakotvil nedaleko jižního pólu Země. Meteoritů, které mají marťanský původ, dokázali už astronomové a geologové identifikovat na Zemi celých 34, ALH84001 má však mezi nimi velmi zvláštní postavení. Může za něj nejen jeho stáří, které z něj činí prozatím nestarší kus horniny z celé sluneční soustavy, jaký kdy měli vědci v rukou, ale především jeho velmi zvláštní struktura. Už při prvním prozkoumávání meteoritu v něm vědci NASA odhalili nanokrystalky magnetitu, které velmi připomínají struktury, které vznikají činností magnetotatických bakterií. Této skupině bakterií, která se na Zemi vyskytují poměrně běžně ve vodnatých prostředích, napomáhají drobné krystalky magnetovce v cytoplazmě v orientaci v magnetickém poli. Když bakterie odumřou, vytvoří tyto krystalky sedimenty se specifickou strukturou. „Kdybychom nanokrystalky magnetovce nalezli v pozemských usazeninách, považovali bychom to jasný „podpis“, který zde zanechala přítomnost života. Nemyslíme si proto, že by bylo příliš neopatrné přijít s hypotézou, že tyto nanokrystalky podporují teorii o přítomnosti života v ranných fázích vývoje Marsu,“ uzavírá sebejistě astrobioložka Kathie Thomas-Keprtová z Johnsonova vesmírného centra NASA v texaském Houstonu.
