Domů     Zajímavosti
Světelné bouře nad Arktidou
21.stoleti 22.12.2009

Neobyčejný atmosférický úkaz, polární záře čili aurora borealis, má dokonce už své vlastní vědní odvětví. Takzvaná „aurorální fyzika“ nám totiž může napovědět mnoho nejen o povaze zemského magnetismu, ale i o chování subatomárních částic, které tvoří „zemský ocásek“. Vědcům se nedávno podařilo „srážky“ různých polárních září dokonce natočit. Neobyčejný atmosférický úkaz, polární záře čili aurora borealis, má dokonce už své vlastní vědní odvětví. Takzvaná „aurorální fyzika“ nám totiž může napovědět mnoho nejen o povaze zemského magnetismu, ale i o chování subatomárních částic, které tvoří „zemský ocásek“. Vědcům se nedávno podařilo „srážky“ různých polárních září dokonce natočit.

Příčina vzniku polární záře je všem čtenářům 21. STOLETÍ nejspíše známá. Stojí za ní vzájemné působení slunečního větru, tedy proudu protonů, elektronů a alfačástic vymršťovaných Sluncem s magnetosférou Země. V ionosféře (ve výškách okolo 1000 km) v blízkosti magnetických pólů Země je tento sluneční vítr dobře patrný i prostým okem. Aby nahlédli hlouběji pod pokličku zvláštních procesů v polárních oblastech, rozhodli se vědci z  NASA a Kanadské vesmírné agentury (CSA) rozjet projekt THEMIS. Ten se skládá z pěti identických sond, které byly na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěny v roce 2006. Jejich úkolem není sledovat pouze polární oblasti, ale pokud možno celý „plazmatický ocásek“ (plasmatic tail) Země, tedy proud slunečního větru zachycený jejím magnetickým polem. Vědci doufají, že se jim tak podaří získat co nejvíce informací o zvláštní dynamice polárních září, která nese v anglicky psané literatuře technické označení „substorm“. Když vědci zkombinovali data pořízená UV kamerami umístěnými na zemském povrchu s těmi, které jim zaslaly vesmírné sondy, vystoupil jim obraz procesů v „plazmatickém ocásku“ mnohem plastičtěji než dříve. Podařilo se jim  rozlišit dvě hlavní oblasti září: rozsáhlou kompaktní oblast pomalu se pohybující záře a  naopak rychle se pohybující hlouček menších září, které jsou od kompaktní oblasti nejprve poměrně daleko. Když se obě oblasti září srazí, dojde na obloze ke skutečné „světelné erupci“. A jak tyto události souvisejí s celým vnitřním životem „plazmatického ocásku“? Obě oblasti září podle nich představují vlastně jisté proudy uvnitř tohoto ocásku. Stabilní oblast je tou, která je blíže k Zemi, zatímco oblast rychle se pohybujících září představuje proud relativně lehkého plazmatu na jeho vnější hranici. „Za úchvatnými světelnými bouřemi v okolí pólů tedy stojí erupce plazmatických vln a nestabilit,“  vysvětluje jeden ze členů výzkumného týmu Larry Lyons z University of California v Los Angeles.

Související články
Do roku 2050 vzroste světová populace na 9,8 miliardy, přičemž 70 % z těchto lidí bude žít ve městech a jejich nejbližším okolí. Aby to bylo možné, je potřeba hledat inovativní řešení a dostupné technologie k přetvoření měst na chytrá města budoucnosti, která budou snižovat své dopady na životní prostředí a zároveň šetrně nakládat s […]
S rostoucími globálními teplotami jsou sezónní alergici vystaveni většímu množství pylu v ovzduší po delší dobu. To ale ještě není to nejhorší. Teplejší planeta s sebou přináší rovněž jevy zvané pylové bouře. Triliony pylových částic jsou během nich nasáty do mraků a v nich roztříštěny na menší úlomky, aby se následně vrátily zpět dolů, kde […]
Mluví se o nich jako o svatém grálu. Lék Ozempic, primárně určený na léčbu diabetu 2. typu, a další podobného typu se ukázaly jako spása pro všechny lidi s nadváhou a obezitou. Prootže se po nich hubne. Ukazuje se, že chrání i před kardiovaskulárními onemocněními, a dokonce by si měly poradit i s Alzheimerovou nemocí. […]
V lidském těle probíhá řada procesů, které zajišťují jeho správné fungování. Českým vědcům se podařilo zjistit, že rakovinné buňky umí jeden z těchto procesů zneužít ve svůj prospěch, což jim umožňuje snadněji se v těle šířit. Dobrou zprávou je, že by tento objev mohl přispět k vývoji nových postupů protirakovinné léčby. Pro fungování lidského těla […]
Doba kamenná, bronzová, železná i římská. Jeskyně, keltské hroby, zlaté prsteny a mamutí mládě. A k tomu knihy, které generace čtenářů neodložily, dokud nedočetly do poslední stránky. Výstava Pravěká dobrodružství Eduarda Štorcha, otevřená od 26. června v Nové budově Národního muzea, představuje fascinující svět českého autora, který spojil literaturu, pedagogiku a archeologii v jeden poutavý […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz