Domů     Zajímavosti
Světelné bouře nad Arktidou
21.stoleti
od 21.stoleti 22.12.2009

Neobyčejný atmosférický úkaz, polární záře čili aurora borealis, má dokonce už své vlastní vědní odvětví. Takzvaná „aurorální fyzika“ nám totiž může napovědět mnoho nejen o povaze zemského magnetismu, ale i o chování subatomárních částic, které tvoří „zemský ocásek“. Vědcům se nedávno podařilo „srážky“ různých polárních září dokonce natočit. Neobyčejný atmosférický úkaz, polární záře čili aurora borealis, má dokonce už své vlastní vědní odvětví. Takzvaná „aurorální fyzika“ nám totiž může napovědět mnoho nejen o povaze zemského magnetismu, ale i o chování subatomárních částic, které tvoří „zemský ocásek“. Vědcům se nedávno podařilo „srážky“ různých polárních září dokonce natočit.

Příčina vzniku polární záře je všem čtenářům 21. STOLETÍ nejspíše známá. Stojí za ní vzájemné působení slunečního větru, tedy proudu protonů, elektronů a alfačástic vymršťovaných Sluncem s magnetosférou Země. V ionosféře (ve výškách okolo 1000 km) v blízkosti magnetických pólů Země je tento sluneční vítr dobře patrný i prostým okem. Aby nahlédli hlouběji pod pokličku zvláštních procesů v polárních oblastech, rozhodli se vědci z  NASA a Kanadské vesmírné agentury (CSA) rozjet projekt THEMIS. Ten se skládá z pěti identických sond, které byly na oběžnou dráhu kolem Země vypuštěny v roce 2006. Jejich úkolem není sledovat pouze polární oblasti, ale pokud možno celý „plazmatický ocásek“ (plasmatic tail) Země, tedy proud slunečního větru zachycený jejím magnetickým polem. Vědci doufají, že se jim tak podaří získat co nejvíce informací o zvláštní dynamice polárních září, která nese v anglicky psané literatuře technické označení „substorm“. Když vědci zkombinovali data pořízená UV kamerami umístěnými na zemském povrchu s těmi, které jim zaslaly vesmírné sondy, vystoupil jim obraz procesů v „plazmatickém ocásku“ mnohem plastičtěji než dříve. Podařilo se jim  rozlišit dvě hlavní oblasti září: rozsáhlou kompaktní oblast pomalu se pohybující záře a  naopak rychle se pohybující hlouček menších září, které jsou od kompaktní oblasti nejprve poměrně daleko. Když se obě oblasti září srazí, dojde na obloze ke skutečné „světelné erupci“. A jak tyto události souvisejí s celým vnitřním životem „plazmatického ocásku“? Obě oblasti září podle nich představují vlastně jisté proudy uvnitř tohoto ocásku. Stabilní oblast je tou, která je blíže k Zemi, zatímco oblast rychle se pohybujících září představuje proud relativně lehkého plazmatu na jeho vnější hranici. „Za úchvatnými světelnými bouřemi v okolí pólů tedy stojí erupce plazmatických vln a nestabilit,“  vysvětluje jeden ze členů výzkumného týmu Larry Lyons z University of California v Los Angeles.

reklama
Související články
V úterý 7. února 2023 publikoval americký úřad NASA jako prestižní Astronomický snímek dne fotografii s názvem „A Comet and Two Dippers“ (Kometa a dva vozy), jehož autorem je Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Snímek vznikl 26. ledna 2023 ve Vysokých Tatrách, kam se autor snímku vydal za jasným počasím nad hladinu inverze […]
Koktavost, nazývaná odborně balbuties či balbutismus, je řečová vada, která jen v Česku trápí desítky tisíc lidí, odhady hovoří až o dvou stech tisících. Ačkoliv člověka v zásadě nikterak neomezuje v běžných životních úkonech, co se týče domácnosti a povětšinou i práce, v sociálních kruzích může znamenat značný handicap. Efektivní léčba nebyla dosud odhalena a v současnosti funguje především […]
Ze všech lidských poruch patří k těm nejprobádanějším. Její podstatou je neustálý souboj mezi mozkem a emocionálně silnými podněty, který lidský hardware nemá šanci vyhrát. Neurovývojový syndrom, známý spíše pod zkratkou ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder), o sobě totiž dává vědět již v raném věku dítěte, kdy se pomalu stává nepřítelem číslo jedna. Za jeho […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz