Kanadští lékaři se nedávno rozhodli prozkoumat genetické příčiny dvou duševních poruch, autismu a schizofrenie a zjistili, že jsou zvláštním způsobem propojené. Jejich odhalení by mohlo přispět k efektivnějšímu léčení obou onemocnění.
Schizofrenie i autismus jsou nepříjemná a velmi obtížně léčitelná psychická onemocnění s velmi širokým spektrem příznaků. Autismus zhruba před sto lety původně popsán jako forma schizofrenie. Postupem let se však lékaři začali klonit k názoru, že se jedná o chorobu, jejíž příčiny je třeba hledat jinde než příčiny schizofrenie. Aby dohady o původu nemoci utnuli, rozhodli se kanadští genetikové z University of Vancouver pod vedením Bernarda Crespiho prozkoumat velký soubor dat nashromážděný z genů lidí, kteří trpí buď jedním nebo druhým typem onemocnění. Jejich studie nejprve ukázala, že existuje dobrý důvod k podezření, že obě nemoci jsou vzájemně propojeny. Zatímco autismus je velmi často spojen s abnormálním růstem mozku, u schizofreniků našli vědci mozky spíše podměrečně vyvinuté. Vědci se proto zaměřili na hledání genů, které by mohly mít něco do činění právě s ovlivňováním růstu a konečné velikosti mozku. Po dlouhém hledání objevili v genomu místo, které se nápadně lišilo v jednom ohledu. Zatímco u autistů na něm nalezli několikanásobně se opakující krátké sekvence (duplikace), u schizofreniků tyto sekvence naopak zcela scházely (delece). Kanaďané proto usuzují, že autismus a schizofrenie jsou v podstatě skutečně dvěma stranami téže mince. V případě opakující se sekvence se vyvíjí větší mozek a autistická porucha, chybějící sekvence vedou naopak k rozvoji menšího mozku a schizofrenie. K čemu že je vlastně tento objev nakonec dobrý? „Kdyby byly obě nemoci skutečnými protiklady, mohly by mít postupy v léčení jedné z nich velký význam pro léčení druhé,“ vysvětluje jeho význam dr. Crespi.
