Domů     Příroda
Proč mají kladivouni hlavu jako kladivo?
21.stoleti 30.11.2009

Už od doby, kdy byli žraloci kladivouni poprvé objeveni pro vědu, si vědci lámou hlavu, co vlastně stojí za jejich zvláštním tvarem těla. Hypotéz byla navržena spousta, američtí vědci však nedávno přišli s poměrně nezvratným důkazem: zvláštní hlava neskutečně vylepšuje jejich schopnost vidět.Už od doby, kdy byli žraloci kladivouni poprvé objeveni pro vědu, si vědci lámou hlavu, co vlastně stojí za jejich zvláštním tvarem těla. Hypotéz byla navržena spousta, američtí vědci však nedávno přišli s poměrně nezvratným důkazem: zvláštní hlava neskutečně vylepšuje jejich schopnost vidět.

V průběhu staletí, během nichž  se vědci snažili rozluštit tajemství podivného vzhledu paryb z čeledi kladivounovitých (Sphyrnidae), navrhli pěknou řádku hypotéz. Někteří byli přesvědčeni, že zvláštně zploštělá hlava musí nějakým způsobem přispívat k vylepšení hydrodynamického odporu jejich těla. Další hypotéza zase sázela na to, že šíře jejich hlavy vylepšuje jejich čichové schopnosti. Byli dokonce i tací, kteří předpokládali, že širší hlava kladivounů může nést větší množství smyslových orgánů, které registrují elektrické pole produkované jejich kořistí a vylepšuje tak jejich predační schopnosti. Nejvíce biologů však sázelo na to, že nezvyklá poloha očí napomáhá kladivounům ve vidění. I přes to však mnozí, často velmi významní vědci pochybovali o tom, že kladivouni jsou vůbec schopní vidět směrem dopředu. Aby ukončili spekulace, rozhodli se mořští biologové z Florida Atlantic University v Boca Ranton provést pokus, který by o vizuálních schopnostech kladivounů rozhodl jednou pro vždy. Do akvária vypustili několik různých druhů žraloků s podivně tvarovanými hlavami a pomocí senzorů měřili elektromagnetickou aktivitu jejich mozků. Snažili se tak zjistit, jak budou jejich mozky reagovat na světelné paprsky, které k nim vysílali z různých úhlů. „Tato studie potvrdila, že kladivouni mají skutečně takzvané binokulární vidění. Při tomto typu vidění se oblasti vidění obou očí překrývají a vytváří obraz, který vyniká hloubkou a přesným vykreslením vzdálenosti,“ vysvětluje vedoucí týmu dr. Michelle McCombová. Vědci dále zjistili, že čím vzdálenější jsou oči od sebe, tím lépe žraloci vidí. Skutečným šampiónem v binokulárním vidění je proto druh  kladivoun křídlohlavý (Eusphyra blochii), přezdívaný někdy „plovoucí bumerang“. U tohoto druhu se zorná pole obou očí překrývají o rekordních 48%!

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz