Arteroskleróza neboli kornatění tepen je jedním z nejběžnějších a také nejzákeřnějších civilizačních onemocnění. Při průzkumu egyptských mumií vědci zjistili, že tyto zdravotní komplikace se nevyhýbaly ani lidem z dávných civilizací. 
Slavný panovník Nové říše faraon Merenptah zemřel přibližně ve věku 60 let. Když se egyptologům podařilo rozluštit nápis na sarkofágu ukrývajícím jeho mumii, přečetli si, že byl během života sužován kornatěním tepen, artritidou a také nemocným chrupem. Egyptology a lékaře proto začalo přirozeně zajímat, jestli byly tyto choroby v jeho době běžné či nikoliv. Ale jak na něco takového vlastně přijít? Pro egyptology žádný problém! O přísun dostatečného množství vzorků se postarali sami dávní Egypťané, když své mrtvé mumifikovali. Na takto upravených tělech se zachovala řada důležitých znaků, na které se už stačí podívat prostřednictvím výpočetní tomografie, lidově zvané „cétéčko“. Mumiím se dostalo kompletního „vyšetření“, zvláštní pozornost však byla věnována jejich kardiovaskulárnímu systému. Pomocí moderních technologií vědci odhalili, že z 16 mumií, v jejichž tělech byly nalezeny alespoň zbytky srdce nebo tepen, jich arterosklerózou trpělo 9. Stejně jako u dnešních lidí postihoval tento zdravotní problém spíše starší lidi. Z 9 postižených bylo 7 starších 45 let, pouze dva byly mladší. Nemoc byla k oběma pohlavím stejně spravedlivá – postiženy byly jako muži, tak ženy. Tato nemoc, která souvisí s nepříliš zdravými stravovacími návyky, byla podle egyptologů rozšířená především mezi členy společenské „smetánky“ – panovníky a kněžstvem. Ti totiž měli přístup k vydatné potravě, masu, zejména k hovězímu, husám či kachnám.
