Domů     Historie
Pátrání po stopách záhadného falklandského vlka
21.stoleti 12.11.2009

Když se mladý Charles Darwin plavil okolo světa na palubě lodi Beagle, narazil při své zastávce na Falklandách u východního cípu Jižní Ameriky na do té doby neznámou psovitou šelmu. Tento druh však již v roce 1876 zcela vyhynul. Vědci se však nevzdávají a snaží se o něm zjistit co nejvíce nejmodernější metodou: pohledem do jeho genů. Když se mladý Charles Darwin plavil okolo světa na palubě lodi Beagle, narazil při své zastávce na Falklandách u východního cípu Jižní Ameriky na do té doby neznámou psovitou šelmu. Tento druh však již v roce 1876 zcela vyhynul. Vědci se však nevzdávají a snaží se o něm zjistit co nejvíce nejmodernější metodou: pohledem do jeho genů.

Falklandský pes bojovný  (Dusicyon australis), lidově zvaný též falklandský vlk, má mezi psovitými šelmami smutný primát. Stal se první z nich, která zcela vyhynula v důsledku pronásledování člověkem. Když se totiž na Falklandách (Malvínách) usídlili britští a později španělští (argentinští) osadníci, znamenali divoce žijící psi pro jejich ovce takové nebezpečí, že je v průběhu necelých tří  staletí zcela sprovodili ze světa. Do dnešní doby se tak zachovalo pouze několik obrázků, koster a vydělaných kůží. Falklandský vlk, který byl před příchodem člověka jediným původním druhem savce, který souostroví u břehů dnešní jižní Argentiny obýval, se od ostatních psovitých šelem poměrně lišil. Byl zhruba velikosti severoamerického kojota, měl však podsaditější postavu a nazrzlou barvu srsti připomínající lišky. Zoologové si proto dlouho lámali hlavu nejen s tím, jak s a kdy se vlastně na jeho dávní předkové na ostrovy dostali, ale také s tím, kdo je jeho nejbližším příbuzným. V průběhu dějin padaly návrhy jako právě liška, kojot či dokonce pes domácí. Tým amerických vědců okolo Grahama Slatera z University of California v Los Angeles nedávno analyzoval genetický materiál, který izolovali ze zachovaných zbytků a s konečnou platností utnul všechny dohady. Podle nich je byl nejbližším příbuzným falklandských populací dlouhonohý pes hřivnatý (Chrysocyon brachyurus), který v současné době obývá méně zalesněné oblasti Jižní Ameriky. Podle zjištění Slaterova týmu se jejich genetické linie rozešly už před 6 milióny let. Zajímavé je, že v té době byly Jižní a Severní Amerika stále odděleny, Panamská šíje totiž vznikla teprve před 3 milióny let. Oba druhy se tedy musely oddělit ještě ve své dávné domovině, na pláních Severní Ameriky, a na jih pak už putoval každý z nich zvlášť. Pes bojovný však svému blízkému příbuznému v konkurenčním boji podlehl a zachoval se na jednom jediném místě: právě na Falklandách. Svému smutnému osudu však nakonec neunikl ani tam.

Související články
Historie 24.9.2026
Ležel v horách více než pět tisíc let. Měl kožešinovou čepici, luk, toulec se šípy a na těle desítky tajemných tetování. Pak přišlo 19. září 1991 a mrtvý muž z doby měděné vstoupil do moderního světa. Dnes odpočívá za sklem archeologického muzea v Bolzanu. Teprve když před ním člověk stojí, naplno mu dojde, jak neuvěřitelný […]
Neexistuje snad slavnější dinosaurus než nekorunovaný král z pozdní křídy Tyrannosaurus rex. Co byl zač tento kolosální dravec, žijící na samém sklonku éry neptačích dinosaurů, už vědci do značné míry objasnili. Pořád je ale co objevovat. V americkém státě Severní Dakota, konkrétně v proslulém souvrství Hell Creek, bylo v nedávné době odhaleno několik stop, které […]
Historie Technika 20.9.2026
Otto Wichterle se stal symbolem českých měkkých kontaktních čoček. Za materiálem, bez něhož by jeho vynález jen těžko uspěl, však stojí také chemik Drahoslav Lím. Právě on připravil hydrogel, který dokázal spojit pružnost, vysoký obsah vody a snášenlivost s lidským tělem. Jeho jméno přesto zůstalo ve Wichterleho stínu. Mnoho chemických a fyziologických syntéz a směsí, […]
Pouhý metr vysocí zástupci druhu Homo floresiensis, kterým se proto přezdívá „hobiti“, žili na indonéském ostrově Flores asi 700 000 let. Dlouho se mělo za to, že to byli vrcholní predátoři, kteří lovili slonům podobné chobotnatce. Nejnovější výzkum ovšem naznačuje, že nejspíš jen dojídali po jiných V roce 2014 byly objeveny na nalezišti Mata Menge […]
Historie 14.9.2026
Gulag – to jediné slovo vyvolává mrazení v zádech. Systém pracovně-nápravných táborů představoval jednu z nejtemnějších stránek Sovětského svazu. Badatelé ze Západočeské univerzity v Plzni ve spolupráci s organizací Gulag.cz a kazašskými odborníky zahájili nedávno první archeologický výzkum jednoho takového tábora. Ten patřil do takzvaného Stěplagu, což byl neblaze proslulý komplex v Kazachstánu. „V Rusku […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz