Domů     Historie
Pátrání po stopách záhadného falklandského vlka
21.stoleti 12.11.2009

Když se mladý Charles Darwin plavil okolo světa na palubě lodi Beagle, narazil při své zastávce na Falklandách u východního cípu Jižní Ameriky na do té doby neznámou psovitou šelmu. Tento druh však již v roce 1876 zcela vyhynul. Vědci se však nevzdávají a snaží se o něm zjistit co nejvíce nejmodernější metodou: pohledem do jeho genů. Když se mladý Charles Darwin plavil okolo světa na palubě lodi Beagle, narazil při své zastávce na Falklandách u východního cípu Jižní Ameriky na do té doby neznámou psovitou šelmu. Tento druh však již v roce 1876 zcela vyhynul. Vědci se však nevzdávají a snaží se o něm zjistit co nejvíce nejmodernější metodou: pohledem do jeho genů.

Falklandský pes bojovný  (Dusicyon australis), lidově zvaný též falklandský vlk, má mezi psovitými šelmami smutný primát. Stal se první z nich, která zcela vyhynula v důsledku pronásledování člověkem. Když se totiž na Falklandách (Malvínách) usídlili britští a později španělští (argentinští) osadníci, znamenali divoce žijící psi pro jejich ovce takové nebezpečí, že je v průběhu necelých tří  staletí zcela sprovodili ze světa. Do dnešní doby se tak zachovalo pouze několik obrázků, koster a vydělaných kůží. Falklandský vlk, který byl před příchodem člověka jediným původním druhem savce, který souostroví u břehů dnešní jižní Argentiny obýval, se od ostatních psovitých šelem poměrně lišil. Byl zhruba velikosti severoamerického kojota, měl však podsaditější postavu a nazrzlou barvu srsti připomínající lišky. Zoologové si proto dlouho lámali hlavu nejen s tím, jak s a kdy se vlastně na jeho dávní předkové na ostrovy dostali, ale také s tím, kdo je jeho nejbližším příbuzným. V průběhu dějin padaly návrhy jako právě liška, kojot či dokonce pes domácí. Tým amerických vědců okolo Grahama Slatera z University of California v Los Angeles nedávno analyzoval genetický materiál, který izolovali ze zachovaných zbytků a s konečnou platností utnul všechny dohady. Podle nich je byl nejbližším příbuzným falklandských populací dlouhonohý pes hřivnatý (Chrysocyon brachyurus), který v současné době obývá méně zalesněné oblasti Jižní Ameriky. Podle zjištění Slaterova týmu se jejich genetické linie rozešly už před 6 milióny let. Zajímavé je, že v té době byly Jižní a Severní Amerika stále odděleny, Panamská šíje totiž vznikla teprve před 3 milióny let. Oba druhy se tedy musely oddělit ještě ve své dávné domovině, na pláních Severní Ameriky, a na jih pak už putoval každý z nich zvlášť. Pes bojovný však svému blízkému příbuznému v konkurenčním boji podlehl a zachoval se na jednom jediném místě: právě na Falklandách. Svému smutnému osudu však nakonec neunikl ani tam.

Související články
Jak se jmenoval mohutný prehistorický plaz se silnými čelistmi a ostrými vroubkovanými zuby, král všech predátorů? Pokud byste odpověděli, že Tyrannosaurus rex, měli byste pravdu, ale jen částečnou. Tyrannousaurus totiž kraloval jen souši, v moři byl vládcem obří mosasaurus, který si vysloužil vědecké pojmenování Tylosaurus rex! První známý druh tylosaura, T. proriger („ještěr s hrbolem […]
Šlo o systém, který fungoval věky. Nikdo se neptal, proč má týden sedm dní a jeden den 24 hodin. Prostě to tak bylo. Jenže pak se kdosi rozhodl, že to bude jinak. Že desítková soustava dává větší smysl. Tenhle podivný francouzský „experiment“ ale neměl dlouhé trvání. Počítání času bereme za něco daného, příliš nad ním […]
Historie 18.5.2026
Dlouhodobě se vedou velké diskuse o tom, jakou rychlost dokázal vyvinout nekorunovaný král dinosaurů, Tyrannosaurus rex. Dohonil by utíkajícího člověka? To by záviselo na různých okolnostech – včetně zdatnosti prchajícího a váze pronásledovatele. Známá scéna z filmu Jurský park, kdy dospělý T. rex pronásleduje ujíždějící džíp, vycházela z dřívějších poznatků o pohybu mocných predátorů, k […]
Historie 16.5.2026
Žádný národ nemá své dějiny bílé jak čerstvě napadlý sníh. Tak jako v lidském životě chvíle slávy, štěstí a radosti střídají okamžiky ponížení a žalu. A také momenty, které by člověk i národ nejraději vymazali z paměti. Třeba takové, jaké se udály v českém pohraničí po skončení 2. světové války. Česká kotlina nebyla vždy výhradně […]
Stolička, která patřila neandertálci, nalezená na Sibiři má v sobě hlubokou díru, která je pozůstatkem po „vrtání“ zubního kazu. Jedná se tak o nejstarší známý důkaz svědčící nejen o zubním ošetření a o pokročilých metodách léčby, které neandertálci využívali, ale i o soucitu, který měli s trpícími. V Čagyrské oblasti na Sibiři byly již dříve […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz