Domů     Technika
Staré doly se zazelenají energetickými řasami
21.stoleti 13.11.2009

Spolu s tím, jak postupně ubývají zásoby fosilních paliv, roste na druhou stranu úsilí vědců v hledání alternativních energetických zdrojů. Jedním z vážných kandidátů jsou zelené řasy, které dokáží velmi efektivně zachycovat vyzářenou energii. Američtí vědci nyní dokonce uvažují, že by takové řasy pěstovali i v podzemí – ve vytěžených dolech.Spolu s tím, jak postupně ubývají zásoby fosilních paliv, roste na druhou stranu úsilí vědců v hledání alternativních energetických zdrojů. Jedním z vážných kandidátů jsou zelené řasy, které dokáží velmi efektivně zachycovat vyzářenou energii. Američtí vědci nyní dokonce uvažují, že by takové řasy pěstovali i v podzemí – ve vytěžených dolech.

Pěstování řas za účelem získávání energie rozhodně není nová myšlenka. Potíž je v tom, že takové pěstování je stále poměrně drahé – celých 47% nákladů spolkne vybudování umělých nádrží a přístupových cest. Staré podzemní doly jsou však již zde a žádné nové investice se dělat nemusí! Přesto však může nápad na pěstování řas v podzemí znít na první poslech absurdně. Řasy přeci ke svému růstu potřebují sluneční světlo! Vědci z Technické univerzity v Rolle v americkém státě Missouri nicméně přišli s nápadem, jak tuto přirozenou potřebu rostlin nahradit. „Za slunných dní jsou potřeby rostlin naplněny již brzy ráno. Pokud se nedostanou do stínu, v němž mohou energii z fotonů zpracovat, je další sluneční záření jen plýtvání energií,“ vysvětluje student J.D. Vidt,  který byl členem výzkumného týmu. Vědci také vědí, že energetický aparát řas nejlépe reaguje na červenou a modrou část světelného spektra. Nejlepším řešením je proto namontovat do podzemí speciální zařízení, tzv. elektroluminiscenční diody, které lze přinutit aby vyzařovaly světlo pouze určitých frekvencí. Když budou rostliny potřebovat dostatek tmy pro zpracování fotonů, diody se jednoduše vypnou. Pěstování řas v podzemních prostorách, které vznikly jako vedlejší produkt dobývání nerostných surovin, může však podle jejich názoru zabít ještě více  much jednou ranou. Vyřešilo by  problémy spojené s vypařováním vody a snížilo by se riziko zamoření energetických nádrží nežádoucíni parazity. Vzhledem k tomu, že podzemí má i relativně stálou teplotu, ubyly by i problémy spojené s výkyvy počasí.  Na vědce však stále čeká hlavní úkol: přesvědčit průmyslové kapitány, že jejich nová metoda se skutečně vyplatí. Zda se ji to podaří, ukáže až budoucnost.

Související články
Český národní pavilon na světové výstavě EXPO 2025 byl oficiálně otevřen veřejnosti a hned od začátku zaujal nejen svou architekturou, ale i pestrým programem. Významným bodem je účast středoškolského týmu LASAR, který představí inovativní řešení problematiky kosmického odpadu. Pavilon navržený studiem Apropos Architects je architektonickým skvostem, jehož dřevěná a skleněná konstrukce ve tvaru spirály symbolizuje […]
Technika 10.4.2025
V Brně vzniklo České polovodičové centrum, které propojí výzkum s průmyslem a pomůže nastartovat polovodičový ekosystém. Má ambici posílit nejen českou, ale i evropskou technologickou suverenitu. Nově otevřené České polovodičové centrum (Czech Semiconductor Centre – CSC) má za cíl propojit výzkumné instituce, univerzity a technologické firmy. Pomůže především malým podnikům a startupům s vývojem čipů, […]
Technika 10.4.2025
Společnost Toyota Engineering Society začala loni pracovat na sférickém mobilním zařízení, které bude schopné přepravovat lidi v průhledné kulaté kapsli. Po čtyřech měsících vývoje představila funkční prototyp. Připomíná mobilní kapsli, kterou se pohybovali návštěvníci parku dinosaurů ve filmu Jurský svět. Vozidlo funguje na stejném principu jako kolo pro křečky. Na vnitřní straně koule jsou položeny […]
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu se zaměřil na tzv. Hanbury […]
Může technologie zrušit smrt, jak ji známe? Možná ano. Uchování mozku by podle jednoho mladého australského vědce mohlo být možnou cestou k tomu, aby lidstvo překonalo své největší biologicky dané omezení. V roce 1918 bylo Elizabeth Hughes Gossettové jedenáct let. Místo, aby si hrála s jinými dětmi, pomalu umírala. Lékaři jí totiž diagnostikovali diabetes 1. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz