Jak stres ovlivňuje náš milostný život?

O tom, že stres ovlivňuje naši chuť na milování, není třeba asi nikoho přesvědčovat. A stejně jako jakýkoliv jiný proces v našem těle, má i stres základ v jistých biochemických procesech. Američtí vědci nedávno přišli s posledním kamínkem do skládačky, z níž je patrné, jak je propojen stres, sexuální netečnost a neplodnost. O tom, že stres ovlivňuje naši chuť na milování, není třeba asi nikoho přesvědčovat. A stejně jako jakýkoliv jiný proces v našem těle, má i stres základ v jistých biochemických procesech. Američtí vědci nedávno přišli s posledním kamínkem do skládačky, z níž je patrné, jak je propojen stres, sexuální netečnost a neplodnost.

Moderní evropská medicína stále častěji naráží na to, že celkový stav našeho organismu souvisí s naší psychikou mnohem více, než by si ještě před několika desítkami let byla ochotná připustit. Většinu těchto „tajemných“ souvislostí mají na svědomí nejrůznější signální látky – hormony.

Ačkoliv je složitost souvislostí mezi nejrůznějšími biochemickými a signálními pochody skutečně omračující, vědci neskládají ruce do klína a snaží se tuto síť trpělivě a kousek po kousku rozmotávat. V mnoha oblastech jsou stále spíše na začátku, každým dnem však nejrůznějších laboratoří celého světa přicházejí zprávy o dalších a dalších objevech.

Z prestižní univerzity v kalifornském Berkeley nedávno přišla zpráva, která by mohla napomoci efektivnějšímu léčení jednoho z největších strašáků současnosti – neplodnosti.

Stres každý den Býváte nápadně často podráždění? Potí se vám ruce? Míváte občas svalové křeče, špatně se soustředíte nebo špatně spíte? Nebo vám nápadně často buší srdce tak, že máte strach, aby nevyskočilo z hrudního koše?

Ano, tyto příznaky si čas od času došlápnou na každého z nás. Naštěstí neznamenají, že by vám kdesi v útrobách hlodala nějaká smrtelná nemoc. Tento stav, který oborníci nazývají stres, není ničím jiným než reakcí organismu na nepříznivé podmínky v okolí.

Ačkoliv se zdá, že relativně pohodlný život, který dnešní lidé ve vyspělých zemích světa vedou, by měl stres vymýtit, opak je pravdou. Díky tomu, že nám moderní technologie uvolnily ruce od namáhavé fyzické dřiny, máme mnohem více času přemýšlet sami o sobě a své budoucnosti.

Takové myšlenky dokážou být často pěkně stresující! A co teprve, když se k nim přidají problémy na pracovišti, v rodině či mezi přáteli? Někdo nad nimi možná dokáže mávnout rukou, pro řadu lidí fungují ale jako další z možných spouštěčů celé kaskády reakcí, které vedou k řadě nepříznivých změn v našem organismu.

Stres může stát za vznikem nejrůznějších, tzv. „civilizačních“ chorob – kardiovaskulárních onemocnění, žaludečních vředů a dalších zažívacích potíží, jako je např. zácpa. Podle nejnovějších výzkumů působí stres nejen na naši touhu po milostných hrách, ale také přímo na plodnost.

Uteč nebo bojuj! Stres nespadl z čistého nebe. Viděno evoluční perspektivou je stresová reakce vlastně adaptací na nepříznivé situace, do kterých se naši předkové jistě často dostávali. Z tohoto důvodu je také důležité, aby vznik stresové reakce nebyl ovládán vůlí.

Než by se takový organismus rozmyslel, zda má utéct nebo raději bojovat, už by se nejspíše nacházel v tlamě nenasytného predátora. V první fázi, kterou odborníci nazývají eustres, působí podněty z okolí motivačně a nastaví naše tělo na ideální výkon v nepříznivé situaci.

První signály přicházejí z nervové soustavy. Smysly odhalí nebezpečí a signály z různých smyslových center pak putují do nejrůznějších „detašovaných pracovišť“. Sympatikus, tedy část nervové soustavy, která pracuje bez ohledu na naši vůli, vyladí hladkou svalovinu našeho těla.

Další díl práce pak už konají hormony. Rozhodující roli hrají v těchto reakcích drobné žlázy v blízkosti horních pólů ledvin – nadledvinky, které začnou vylučovat látky, pro něž se vžil název hormony stresové.

Hormon adrenalin, který stimuluje naše tělo pro záchranné manévry, vylučuje zvláštní část nadledvinek – dřeň (medulla). Díky přítomnosti adrenalinu v krvi se rozbuší srdce, rozšíří cévy a nakonec prudce stoupne hladina glukózy.

Organismus, vybuzený nenadálým přílivem živin, mobilizoval veškeré své skryté síly a je připraven splnit jeden ze sebezáchovných manévrů – útěk, nebo boj!

„Zlý“ bratr dobrého stresu Krátkodobá reakce na stresující podmínky odezní tak rychle, jak se objevila. Dnešní společnost však jen zřídkakdy umožní, abychom na stresující signály reagovali tak, jak nás příroda vybavila.

Svému nepříjemnému šéfovi jen těžko vysvětlíte, že náhlý úprk z kanceláře nebo modřina na jeho tváři byly prostě jen důsledky biochemických pochodů ve vašem těle! Nemožnost vybít energii, kterou si naše tělo ve stresujících okamžicích vyrobilo, má pak z dlouhodobé perspektivy jen samá negativa.

Zatímco eustres napomáhá mobilizovat zasuté síly, jeho zlý bratr, distres, naopak síly postupně ubírá. Adrenalin totiž není zdaleka jediným stresovým hormonem, který nadledvinky vypustí do krevního řečiště.

Jejich zvláštní oblast, kůra neboli cortex, produkuje hormony zvané kortikosteroidy. Jeden z nich, kortizol, hraje při vytváření stresové reakce také důležitou roli. Tento hormon ze skupiny glukokortikoidů má celou řadu nejrůznějších účinků, které v první řadě souvisejí s tím, že jeho hlavním úkolem v organismu je ovlivňovat jeho přeměnu látkovou, metabolismus.

Při jeho nadměrné produkci proto dochází k tloustnutí, zejména v oblasti obličeje. Mimo hladiny glukózy však v těle ovlivňuje ještě obrovskou řadu dalších procesů, například štěpení bílkovin či tuků.

Má ale také příznivý vliv na průběh zánětů a bývá proto také používán jako protizánětlivý lék.

Promiň, při stresu se nemnožím! O tom, že dlouhodobé stresování nesvědčí nejen lidem, ale i nejrůznějším zvířatům, by mohli vyprávět zejména chovatelé ze zoologických zahrad. V zastaralém pojetí zoologických zahrad, které si spíše než název zoo zaslouží spíše hanlivější přezdívku „zvěřinec“, se zvířata v důsledku stálého stresování většinou nedožívala příliš vysokého věku.

Snad ještě větší výzvou je pro chovatele to, aby se zvířata držená v zajetí dokázala rozmnožit. Když už se podaří v zoo odchovat mládě lidoopa, nosorožce či některé z velkých šelem, je to vždy známkou toho, že se zvířata cítí ve svých náhradních domovech dobře.

Lidé jsou však v mnoha ohledech také jen živočichové a k naší smůle je třeba přiznat, že právě v tomto ohledu se od goril či gepardů příliš nelišíme. Naši chuť na „rozmnožování“ stres ovlivňuje také. A jak k tomu vlastně dochází? Klíč je opět v působení hormonů. Naše chuť na milovánízávisí na mnoha z nich. Klíčovým je neurohormon vylučovaný hypotalamem, který znají odborníci pod názvem gonadotropiny uvolňující hormon (GnRH, zvaný též luliberin).

Ten své působení vezme ještě oklikou přes hypofýzu, na konci celé signalizační kaskády pak stojí správný vývoj spermií, vajíček a koneckonců i naše chuť je oplodňovat.

Dva problémy v jednom Za běžných podmínek se látka GnRH se v těle rozkládá během několika minut. Mnohem větší ránu než čas však jejím účinkům dokáže uštědřit právě kortizol, náš starý známý stresový hormon.

Lékaři z Neurologického institutu Heleny Willsové při univerzitě v kalifornském Berkeley však nedávno objevili ještě další způsob, jímž kortizol nepříjemně ovlivňuje náš sexuální život a reprodukci. „Věděli jsme, že stres dokáže ovlivnit důležitý hormon GnRH.

Ve skutečnosti však může ovlivnit ještě jeden vysoce frekventovaný hormon, zvaný GnIH, a vést tak velkým problémům v reprodukční oblasti,“ popisuje závěry tým, který vedla postgraduální studentka Institutu Elizabeth Kirbyová.

Látka, o které je zde řeč, takzvaný gonadotropiny potlačující hormon (GnIH), byla před devíti lety objevena u ptáků. Dnes však již víme, že koluje i v krvi většiny savců včetně člověka. Tato látka přímo potlačuje účinky GnRH a dusí tak náš milostný život přímo u zdroje.

„U našich předků šlo jistě o adaptivní vlastnost. Během akutního ohrožení jistě není výhodné se rozmnožovat. Chronický stres, kterému jsme vystaveni dnes, však může znamenat pro naši reprodukci významné riziko,“ komentuje výsledky týmu další z jeho účastnic Daniela Kauferová.

Američanům se tak podařil významný objev, který by mohl stát u zdroje účinnějších terapií pro neplodné páry.

Cítíte se stresovaní? Přivoňte si ke kytičkám! Namísto k lékaři či psychologovi míří v posledních letech stále více lidí k lidem, kteří o sobě tvrdí, že léčí prostřednictvím vonných esencí – aromaterapeutům.

A podle nejnovějších výzkumů japonských chemiků také dobře dělají! Podle jejich výzkumů má nejvíce příznivých účinků vůní na svědomí látka zvaná linalool. Tento terpenový alkohol je obsažen také ve velké řadě květin, počínaje citrusy a konče třeba mátou či levandulí.

Akio Nakamura a jeho kolegové z Technického výzkumného centra v japonském Kawasaki zkoumali účinky likareolu (jednoho ze dvou izomerů linaloolu, který se vyskytuje například v levandulích) na organismus laboratorních krys a nestačili se divit.

Nejprve své laboratorní kyrysy malinko „potrápili“ – vytavovali je situacím, které v nich vyvolaly stresovou rekci. Ukázalo se však, že inhalování likareolu dokázalo velmi efektivně napomoci organismu, aby se zotavil ze stavu, do něhož jej stres dohnal.

V první řadě se u pokusných zvířat výrazně zvýšila hladinu neutrofilů a lymfocytů, tedy bílých krvinek důležitých pro imunitní reakci organismu. To však není zdaleka vše. Inhalování příjemné vůně linaloolu proměnilo u krys přepisování celých 115 různých genů!

Než půjdete spát, nezapomeňte si dát pod hlavu levandulový polštářek!

V časech pohrom dvakrát měř a jednou řež V časech celosvětové finanční krize zažívají výzkumy stresu své zlaté časy. Celosvětová „špatná nálada“ pramení především z nejistoty ohledně budoucnosti. „Vyhodí mě z práce? Budu schopen splácet půjčku? Budu si moci dovolit drahé lékařské ošetření? …,“ klade si otázky mnoho lidí. Psychologové Anthony A. Porcelli a Mauritio R. Delgado z Rutgers University v americkém státě New Yersey se proto ve svých výzkumech zaměřili na to, jak se nám za stresujících podmínek daří držet pod kontrolou naše příjmy a výdaje.

Za běžných nestresujících podmínek je tomu tak, lidé poměrně dlouho zvažují operace s nižším stupněm rizika, zatímco do riskantních se pod vidinou velkého zisku vrhají po mnohem kratším přemýšlení. Své dobrovolníky se Američané rozhodli stresovat velmi jednoduchým, ale účinným způsobem – strčili jim ruce do ledově studené vody.

Hned vzápětí je nechali rozhodovat, zda by dali přednost výnosnému riskování, nebo spíše zaručené, ale nepříliš výnosné investici. Výsledek pokusu byl poměrně jednoznačný. Šok a stres pouze znásobily přirozené sklony.

Nad nevýznamnými „obchody“ váhaly pokusné osoby dlouho, do velkých rizik však skákaly ještě více po hlavě. Když se budete rozhodovat, kam v době krize investovat své peníze, změřte vše raději pětkrát, než začnete řezat!

Stres a svědění Paleta všemožných nepříjemných efektů stresu je skutečně přepestrá. Spojený tým vědců z berlínské Lékařské univerzity a McMasterovy univerzity v kanadském Ontariu se v nedávné době vydal po stopách působení stresu na naši kůži.

Kůže totiž slouží jako první bariéra, za kterou se naše tělo schovává před atakem nevítaných choroboplodných zárodků z vnějšího prostředí. Její hlavní funkce je čistě mechanická – je to vlastně jakási „zeď“, postavená virům a bakteriím do cesty.

Systém drobných vlásečnic, kterými je kůže bohatě prokrvena však slouží jako kanály, které do ní nalévají imunitní buňky – různé typy bílých krvinek. O stresu je však známo, že dokáže s počtem imunitních buněk pěkně zamávat.

A v tom je právě jádro pudla! Čím více imunitních buněk se v naší pokožce pohybuje (jde především o tzv. „antigen prezentující buňky“ – APC), tím větší sklony máme k tvorbě nejrůznějších zánětlivých kožních onemocnění, jako je kopřivka či atopické ekzémy.

Stres tedy naší pleti skutečně nesvědčí!

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Lidské tělo
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce
reklama

Související články

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci dříve než laboratorní testy

Zvířecí „lékaři“ odhalí nemoci...

Nevábně zavánějící trus by dobrovolně nikdo neočichával. Speciálně vycvičené fretky...
Vložení realitou? Vědci varují před pronikáním reklamy do snů

Vložení realitou? Vědci varují před...

Čtyřicítka odborníků na spánek a sny upozornila na nebezpečí...
Migrénu lidé tají, v práci ji neberou vážně

Migrénu lidé tají, v práci ji...

Nechápavé a často výsměšné reakce zaměstnavatelů a nadřízených na migrénu jsou...
Dny otevřených ambulancí pro pacienty s lupénkou online

Dny otevřených ambulancí pro...

Lupénka není pouze kosmetickou záležitostí, ale je onemocněním, které...
Inovativní lék proti HIV

Inovativní lék proti HIV

Začátkem června 2021 zveřejnila Fakultní nemocnice Bulovka tiskovou zprávu o...
Darujeme plazmu co nejčastěji, abychom pomohli

Darujeme plazmu co nejčastěji,...

Příležitost pomoci těžce nemocným je motivací pro naprostou většinu...
Pozor na „doktora Googla“, varují lékaři

Pozor na „doktora Googla“, varují...

Přes Česko se po skončení pandemie koronaviru převalí tsunami...
Nemocného žloutenkou typu B nemusíte na první pohled poznat

Nemocného žloutenkou typu B...

Více než 2 miliardy lidí po celém světě se v průběhu života dostanou...
Chřipková sezóna letos takřka neproběhla

Chřipková sezóna letos takřka...

Letošní chřipková sezóna připomínala z hlediska cirkulace virů spíše mimosezonní období a...
Počet lidí s chronickým onemocněním jater roste

Počet lidí s chronickým...

Játra jsou po mozku druhým nejsložitějším orgánem lidského těla. Mají na...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Vpád Švédů v roce 1648: Proč pokládal Jan Ámos Komenský Pražany za zrádce?

Vpád Švédů v roce 1648: Proč...

Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 museli kvůli své protestantské víře uprchnout...
Založení tajného spolku: Nepovolaní břídilové do něj nesměli

Založení tajného spolku: Nepovolaní...

Anglický kameník si zaujatě prohlíží muže, který o sobě tvrdí, že je v řemesle jeho...
Stal se filozof Giordano Bruno vrahem?

Stal se filozof Giordano Bruno...

„Dnes byl tedy přiveden k hranici, či lépe řečeno ke kůlu. Když mu byl, už...
Jak vznikl Superman? Zuřili kvůli němu až ve Třetí říši

Jak vznikl Superman? Zuřili kvůli němu...

„Pusť mě dolů! Ubližuješ mi!“ křičí zmítající se Adolf Hitler....
Stojí za smrtí Václava III. Albrecht I. Habsburský?

Stojí za smrtí Václava III....

Jablko nepadá daleko od stromu. To platí i v případě Albrechta...
Proč básně lžou? 7 slov, která v minulosti znamenala něco jiného

Proč básně lžou? 7 slov, která...

Domluvili bychom se s Čechem, který žil před několika staletí? Nějak nejspíš...
Jeden jazyk pro celé lidstvo. Tvůrce esperanta usiloval o světový mír

Jeden jazyk pro celé lidstvo....

„Kde jsou mé poznámky?“ ptá se Ludvík Zamenhof, když se vrátí domů ze...
Impuls k husitským válkám: Radní pražského Nového Města vyletěli z okna

Impuls k husitským válkám: Radní...

Novoměstský radní Jan Humpolec letí 30. července 1419 oknem ven na ulici....
Tajemství rajské zahrady: Bylo zakázané ovoce opravdu jablko?

Tajemství rajské zahrady: Bylo...

Okolnosti vyhnání prvních lidí z ráje zná snad každý. Eva poslechne...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.