Elektrárny v kosmu: Fikce, či reálná možnost?

Na reálnosti nabývá dnes projekt amerického vědce Petera Glasera, mimochodem pocházejícího ze Žatce, který už před 40 lety nadhodil myšlenku vesmírných elektráren. V té době se vývoj kosmických technologií prudce rozvíjel, leč i přesto podobné ideje podle mínění většiny odborníků patřily do žánru sci-fi.

Ovšem v současnosti se o podobných projektech znovu hovoří, ba dokonce, dostávají i konkrétní rozměr.Na reálnosti nabývá dnes projekt amerického vědce Petera Glasera, mimochodem pocházejícího ze Žatce, který už před 40 lety nadhodil myšlenku vesmírných elektráren. V té době se vývoj kosmických technologií prudce rozvíjel, leč i přesto podobné ideje podle mínění většiny odborníků patřily do žánru sci-fi. Ovšem v současnosti se o podobných projektech znovu hovoří, ba dokonce, dostávají i konkrétní rozměr.

Je pravdou, že myšlenka vesmírných elektráren se objevila již dříve v dílech některých spisovatelů, kteří se věnovali vědeckofantastickým románům. Ale právě až Glaser se touto možností začal zabývat z vědeckého hlediska.

Z roku 1968 pochází jeho návrh soustavy gigantických solárních panelů, z nichž každý by měl výměru jako rozšířené pražské centrum. Projekt však byl tehdy odložen jako příliš náročný.

Bude to celá soustava elektráren

Po pár desítkách let je však tento zajímavý nápad znovu oprášen. Má to svou logiku, vždyť měrný tok sluneční energie se dá využít mnohem lépe ve vesmíru než na Zemi. Přitom na zemský povrch dopadá tolik sluneční energie, že z jednoho metru čtverečního by energií mohla být zásobeno milionové město.

Scházejí ovšem technologie, které by beze ztrát a nenáročně tolik energie dokázaly pojmout.Původní Glaserův koncept počítal s jednou velkou kosmickou elektrárnou. Takový kolos sestrojit je však poněkud problematické.

Americká společnost PowerSat navrhuje lišácké řešení. Nikoliv jedinou gigantickou, ale síť několika menších elektráren, které by byly méně náročné na stavbu, bezpečnost, provoz i údržbu. Tento nápad si PowerSat nechal již i patentovat, podobně jako svou další technologii Solar Power Orbital Transfer, která řeší napájení motorů určených k dopravě konstrukcí až na vysokou geostacionární dráhu.

Není bez zajímavosti, že oba nápady výrazně snižují odhadované výdaje na stavbu vesmírné elektrárny, z původních sedmnácti miliard dolarů až na jedinou. Zástupci společnosti tvrdí, že k praktické zkoušky mohou být zahájeny v roce 2020.

Mikrovlny jako dopravní prostředek

Jenže tak odvážný projekt má stále mnohá úskalí, vědecká, technologická i ta ekonomická. Vynášení komponent nutných k sestavení elektrárny je drahé, kilogram materiálu vyneseného do kosmu stojí okolo 8000 dolarů (140 000 korun).

A je jasné, že elektrárna by vážila poněkud více než pouhý kilogram. Další komplikací je přenos získané energie. Ten by měl probíhat pomocí mikrovln, nedávné experimenty na Havajských ostrovech ukázaly, že dopravovat takto energii lze.

Mikrovlny na rozdíl od slunečních paprsků bez problémů procházejí prachem, mrakem nebo kouřem. Jenže, není úplně jasné, zda by takové mikrovlny neměly negativní vliv na živé organismy. Přijímací antény, které by energii z kosmické elektrárny „chytaly“ jsou pro změnu náročné na prostor.

Zkrátka, inženýři a technologové mají ještě mnoho důvodů k přemýšlení.A kdy by mohla být soustava kosmických elektráren spuštěna? Rozhodně ne dřív, než v roce 2025. Pokud ovšem budou v kosmických programech probíhat škrty, tento termín se ještě vzdálí, skeptici mluví o roku 2050 či ještě o vzdálenějších časových horizontech.

A dost možná, že v té době bude mít lidstvo k dispozici jiný, mnohem méně náročný zdroj k získávání energie.

Jaké budou elektrárny na Měsíci

Když se postaví elektrárna na zemské orbitě, proč by nemohla vyrůst třeba na Měsíci? Americký fyzik David R. Criswell z houstonské univerzity je přesvědčen, že takové řešení by bylo zdaleka nejlepší. Ten navrhuje vybudovat tzv.

Lunar Solar Power System, který by se skládal ze dvou desítek párů solárních základen. Z každé dvojice by se jedna základna nacházela v blízkosti východního a druhá u západního okraje měsíčního disku.

I při otáčení Měsíce kolem své osy by tak vždy alespoň jedna z každé dvojice elektráren byla vystavena slunečnímu záření. Solární panely by se nemusely nákladně převážet na Měsíc ze Země, ale mohly by být vyrobeny z měsíčního prachu.

Ten obsahuje látky, které jsou pro solární panely ideální, především řadu oxidů různých kovů.

Autor: Martin Janda
Rubriky:  Technika
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Jak se bránit internetovým vyděračům?

Jak se bránit internetovým...

Byť je virtuální svět od toho reálného v mnohém odlišný, leccos však oba mají...
FUTTEC i pro využití v extrémních zimních podmínkách

FUTTEC i pro využití v extrémních...

Nepříznivé klimatické podmínky, které v uplynulých týdnech potrápily...
Chrochtající pařmen z Ameriky: Vědci naučili prase hrát videohru

Chrochtající pařmen z Ameriky:...

Označíme-li nějakého člověka za vepře či prase, tak se od něj poděkování...
Výzkumníci z FIT VUT vyvinuli novou metodu pro rozšířenou realitu

Výzkumníci z FIT VUT vyvinuli novou...

Chcete si v přírodě vyfotit hezký snímek mobilem. Namíříte kameru na...
Bidenův boj za ekologii: Prezident chce sestavit státní vozový park převážně z elektromobilů

Bidenův boj za ekologii: Prezident chce...

Po značně kontroverzních rozhodnutích v oblasti sportu či armády přichází...
Čeští vysokoškoláci jezdí na placenou praxi do Bentley, Audi a Porsche

Čeští vysokoškoláci jezdí na...

ŠKODA AUTO Vysoká škola je v naší novodobé historii jediná škola...
Analyze MyDrives Edge pro oblast pohonů

Analyze MyDrives Edge pro oblast...

Společnost Siemens uvádí na trh svou první edge aplikaci Analyze MyDrives...
Jak navrhnout lžičku…

Jak navrhnout lžičku…

S Průmyslem 4.0 vstoupí do našich životů nová kvalita, ale také mnoho změn....
Siemens představil ultra výkonnou dobíjecí stanici

Siemens představil ultra výkonnou...

Společnost Siemens Smart Infrastructure představila novou ultra výkonnou dobíjecí...
Budoucnost Cadillacu: Bude se létat a jezdit bez řidiče

Budoucnost Cadillacu: Bude se...

„Obyčejnému“ luxusu zvoní umíráček. Americká automobilka...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jak fungují jednotlivé hemisféry v mozku?

Jak fungují jednotlivé hemisféry...

Mozek je velmi komplexní orgán a jeho vliv na tělo není zdaleka plně objasněný....
Sturmgewehr 44: To nejlepší ze samopalu i pušky

Sturmgewehr 44: To nejlepší ze...

Zatímco v první polovině války u německé armády jednoznačně dominovaly...
Tajemství zemských znaků: Šlechtická orlice se srpem a kladivem i bezhlavý opeřenec

Tajemství zemských znaků:...

Babenberský vévoda Leopold V. se na jaře 1191 stává velitelem třetí křižácké...
Největší loupež v dějinách České republiky: půl miliardy korun

Největší loupež v dějinách České...

1. prosinec roku 2007 je v dějinách české kriminalistiky označován...
V liberecké zoo se narodil pásovec kulovitý

V liberecké zoo se narodil...

Přestože je pásovec kulovitý (Tolypeutes matacus) chován ve více než 65...
Průmyslová revoluce: Nápad na vylepšení parního stroje přišel o víkendu

Průmyslová revoluce: Nápad na...

„Nemusím páru ochlazovat ve válci stroje. Mohu ji přivést do nádrže a...
Odkdy nosíme ponožky?

Odkdy nosíme ponožky?

Zcela obyčejný kus oblečení, který už ani nevnímáme. Ovšem kdyby...
„A“ jako začátek. Kdo seřadil písmenka abecedy?

„A“ jako začátek. Kdo seřadil...

Ať už je česky, anglicky, francouzsky nebo italsky, abeceda prostě...
Státní znaky střední Evropy: Dostal český král za odměnu lví ocas?

Státní znaky střední Evropy: Dostal...

Dne 11. ledna 1158 přijímá hrdý český kníže Vladislav II. na svoji hlavu...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.