Jedním ze symbolů života je rudá krev. Právě tato tekutina dopravuje důležité živiny a odvádí odpadní látky. Svou cestu po lidském těle vykonává krev řízeně, je vedena složitou spletí potrubí, jež se nazývají cévy.
Cévy se dělí na tepny (artérie), žíly (vény) a vlásečnice (kapiláry). Barevný mikrosnímek ukazuje průřez tenkou tepnou, zvanou arteriola. Její vnitřní průměr je pouhých 20 μm, je tedy třikrát tenčí než lidský vlas. V centrálním prostoru jsou patrné červené krvinky. Největší vnitřní průměr ze všech tepen má srdečnice (aorta), dosahuje až jednoho centimetru. Větvením klesá průměr tepen až na 1 mm. Tepny vycházející přímo ze srdce mají velmi pružné stěny. To jim umožňuje pojmout množství krve, vypuzené při stahu (systole) srdečních komor. Pružné stěny pak tuto vlnu posouvají dále, v srdečnici rychlostí asi 30 cm za sekundu.
Vnitřní stěna tepny (Tunica intima) se skládá z endotelu (vrstva plochých buněk) a ze silnější vrstvy táhnoucí se vazivové tkáně. Díky tomu může artérie expandovat a upravovat tak krevní tlak. Snímek je zvětšený 1164krát.
