Kosatky dravé (Orcinus orca) žijí podobně jako delfíni ve stádech. Na rozdíl od nich však v počtu, který za běžných podmínek nepřesahuje 20 kusů. Výjimečně se však vědcům podaří pozorovat stáda mnohem větší, často více než 100hlavá. Ale proč ale kosatky občas takhle "schůzují"? 
Kosatka dravá (Orcinus orca), přezdívaná také velryba-zabiják, není ve skutečnosti pravou velrybou, ale největším zástupcem čeledi delfínovitých. Tato zvířata jsou však pro výzkumníky přirozeně mnohem nebezpečnější než jsou delfíni a o jejich životě v přirozeném prostředí toho proto stále mnoho nevíme. Většinu života tráví v menších stádech, která se vznikají složením z potomků několika matek, tzv. mateřských linií. Čas od času se však kosatky sdružují do obřích společenství, takzvaných komunit. Pospolu však vydrží pouze pár hodin a poté se zase rozprchnou do původních stád. Takové komunity byly pozorována na mnoha místech – u pobřeží kanadské Britské Kolumbie, Aljašky, Kamčatky, ale i u Islandu či Antarktidy. Důvod vytváření takových komunit je však pro vědce stále záhadou. Jeden z posledních výzkumů takového obrovské sdružení zvířat prováděl nedávno v zálivu Avača u pobřeží ruské Kamčatky tým vedený Olgou Filatovou v Moskevské státní univerzity. K nebezpečným zvířatům se pochopitelně nemohli ani potopit, ani příliš blízko přiblížit. Každý jedinec však má zcela charakteristický tvar hřbetních ploutví, podle nichž je možno je poměrně snadno identifikovat. Práci jim také usnadnilo to, že každé stádo používá svůj vlastní „dialekt“, který dokáží vědci zachytit prostřednictvím zvláštně upravených mikrofonů. Díky těmto technikám zjistili, že jedinci z různých stád se v celé komunitě příliš nemíchají. Když se však s příslušníkem jiného stáda setkají, plavou chvíli po jeho boku a třou si o něj své prsní ploutve. A proč to ale vlastně dělají? Erich Hoyt ze Společnosti na ochranu delfínů a velryb (WDCS), která celý projekt částečně sponzorovala, nabízí možné vysvětlení: „Komunity fungují jako velké sociální kluby. Napomáhají jim v tom, aby se spolu seznámily nebo dokonce zamilovaly. Mohou mít ale ještě jiné další funkce, o nichž stále ještě nic nevíme,“ shrnuje Hoyt. Další výzkumy kosatek proto mohou přinést ještě mnohá překvapení.
