Domů     Medicína
O čem sní lidská embrya?
21.stoleti 19.8.2009

Od jakého momentu se člověk stává člověkem? Někteří mluví již o splynutí dvou pohlavních buněk, jiní posunují zrození člověka až na samotný konec jeho prenatálního vývoje, k porodu. Během pobytu v děloze prochází plod neuvěřitelnou řadou proměn, jejichž povahu a souvislosti začíná věda teprve chápat. Svou troškou do mlýna přispěli v nedávno i matematici.Od jakého momentu se člověk stává člověkem? Někteří mluví již o splynutí dvou pohlavních buněk, jiní posunují zrození člověka až na samotný konec jeho prenatálního vývoje, k porodu. Během pobytu v děloze prochází plod neuvěřitelnou řadou proměn, jejichž povahu a souvislosti začíná věda teprve chápat. Svou troškou do mlýna přispěli v nedávno i matematici.

Doba, kdy byla mateřská děloha vědci považována za jakýsi „sejf“, v němž je vyvíjející se plod izolován jak od okolního světa, tak od těla matky, je nenávratně pryč. Dnes dokážou na základě řady indicií vědci odhadnout, že plod je velmi čilým organismem, který dokáže svět okolo sebe velmi dobře vnímat. Nejprve se u něj rozvine hmat, poté chemické smysly (chuť a „čich“), pak smysl pro rovnováhu, sluch a nakonec i zrak. Vědci se nyní čím dál více zajímají i o vývoj centrální nervové soustavy, zejména mozku. Jedním z nápadných znaků rozvinuté nervové soustavy je i spánek. Nyní již bezpečně víme, že počínaje 7. měsícem embrya v děloze většinu času prospí. Spí však i menší, nevyvinuté plody? Jaký je vlastně vývojový kořen a význam spánku? S odpovědí na tyto otázky přispěchali nedávno překvapivě matematici.

Jak nahlédnout miminku do hlavy
 Vědci, kteří se snaží zjistit, co přesně se děje během jednotlivých fází těhotenství, jsou oproti většině svých kolegů přirozeně znevýhodněni. Zkoumat mozek dítěte metodami, na které jsou vědci zvyklí (např. elektroencefalografem či magnetickou rezonancí) není možné. Jediné metody, které jim zbývají, jsou takzvané metody neinvazní, tedy takové, které objekt svého výzkumu nijak nepoškozují. Takové metody, například ultrazvuk, dokázaly však již přinést mnoho zajímavých poznatků. Například u plodu staršího než 7 měsíců odhalit velmi rychlé pohyby očí (z angl. rapid eye movement), podle nichž pojmenovali vědci jistou fázi spánku, takzvanou REM-fázi. U dětí i dospělých lidí má tato fáze spánku největší význam pro restauraci psychických procesů a také vytváření paměti, zdá se nám během ní také nejvíce snů. Přesná data ukazují, že REM-fáze a NREM (tedy taková, při níž mozek zcela odpočívá), se u dětí starších než 7 měsíců střídají zhruba po 20–40 minutách. Jaký je však význam těchto cyklů? Kde se vlastně berou?

Matematika ve službách mozkovědců
 Neurologové se kromě popisu fungování mozku dospělých lidí musí přirozeně zajímat o vývoj mozku včetně jeho jednotlivých funkcí. Právě v odhalení vývojových mechanismů totiž může ležet klíč k pochopení velké řady problémů, s nimiž se musí potýkat jak novorozeňata, tak dospělí lidé (syndrom náhlého úmrtí novorozenců, různé neurologické poruchy). Právě proto věnují pozornost i takovým zdánlivým maličkostem, jako je střídání spánkových fází plodu v děloze. Základní nezodpovězená otázka tedy zní: Objeví se tyto cykly jednoho dne z ničeho nic, nebo navazují na nějaký dřívější rytmus ve formování a aktivitě mozkové tkáně? Aby zaplnila tuto mezeru v našem vědění, pustil se tým německých vědců v čele s matematičkou Karin Schwabovou do bádání. Jelikož však nutný soubor dat nelze získat z lidských embryí, zaznamenávali vědci elektrickou aktivitu mozků jiných organismů – ovcí. Ovečky mají v děloze obvykle dvě mláďata, která velikostí připomínají lidské děti. Jakmile získali příslušný soubor dat, přišla na řadu další neinvazní metoda – matematika. Prostřednictvím sofistikovaného aparátu nelineární analýzy odhalila Schwabová cykly, které se opakovaly po 5–10 minutách. Jak tedy vidí význam svých závěrů sama autorka? „Naše výzkumy ukazují, že spánek se neobjevuje v odpočívajícím mozku z ničeho nic. Spánek a změny spánkových cyklů jsou aktivní a regulované procesy.“

Cítí plod bolest?  
 O tom, jak vlastně nenarozená miminka prožívají svůj čas v matčině lůně, se můžeme pouze dohadovat. Žádné miminko nám to samo nepoví a možnosti zkoumat je přímo v těle ženy jsou velmi omezené. Otázka, zda a v jaké vývojové fázi začíná nový človíček cítit bolest, je velmi citlivá, neboť je přirozeně nejvíce zajímá ty, kteří mají rozhodnout o tom o tom, zda legálně připustit  možnost potratu či nikoliv. Názory, které přiznávají teprve vyvíjejícímu se plodu možnost pociťovat bolest, se opírají o to, že již během 26 týdne těhotenství se vyvíjejí spoje mezi thalamem (zadní částí mezimozku) a mozkovou kůrou koncového mozku. Tyto spoje mohou hrát roli prostředníka mezi periferními oblastmi těla a mozkovou kůrou, v níž se postupně utváří vědomí. Je to však dostatečný důkaz? Skeptici namítají, že pro plné prožívání je třeba nejen elementárních mozkových funkcí, ale také plně funkční smyslové orgány. Svou roli jistě hrají i emocionální a poznávací faktory.

Související články
Na první pohled se může zdát, že jde o obyčejnou únavu… Může však jít i o život. Ačkoli patří Myasthenia gravis k nejčastějším a zároveň nejnebezpečnějším svalovým onemocněním, o jeho existenci ví laická i odborná veřejnost stále velmi málo Podle předsedkyně pacientské organizace MYGRA, Miriam Křivkové, se přitom může objevit v řádu několika minut. „Tělo se […]
Než byla v roce 1955 vytvořena první vakcína, byla dětská obrna obávanou nemocí. V jejím důsledku mohlo u dětí dojít k ochrnutí dýchacích a polykacích svalů. V takovém případě se jejich jedinou nadějí na přežití staly železné plíce. Jako železné plíce se označuje ventilátor s negativním tlakem. Jedná se o válec, v němž pacient leží […]
Pořád je to opomíjená záležitost, třebaže lékaři upozorňují na evidentní přínos. Význam pupečníkové krve pro lékařské zákroky byl potvrzen před 30 lety, kdy byla v pražské nemocnici v Motole provedena první transplantace pupečníkové krve v České republice. Dětský pacient, trpící závažnou nemocí, dostal díky krvetvorným kmenovým buňkám z pupečníkové krve od sourozence šanci na uzdravení. […]
Mravenčí práce a 10 let výzkumu přivedly vědce z Harvardu a Googlu k průlomovému milníku pro neurovědu – detailní 3D mapě lidského mozku. Pochopitelně ne celého. I jeden milimetr krychlový má ale co říct o povaze jedné z nejsložitějších věcí, která ve vesmíru existuje. I po letech soustavného snažení mají neurovědci stále jen mlhavou představu o tom, […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz