reklama
Domů     Příroda
7 nejzvláštnějších mravenčích nájemníků
21.stoleti
od 21.stoleti 19.8.2009

Úhledné a dokonale strukturované příbytky mravenců zdaleka neposkytují přístřeší jen svým domácím pánům. Stranou vší sloty a pod ochranou tisíců párů ostrých kusadel v něm přebývá také spousta více či méně zvaných hostů. Vydejte se spolu s 21. STOLETÍM do temných katakomb mravenčích staveb za vynalézavými mravenčími nájemníky.
Úhledné a dokonale strukturované příbytky mravenců zdaleka neposkytují přístřeší jen svým domácím pánům. Stranou vší sloty a pod ochranou tisíců párů ostrých kusadel v něm přebývá také spousta více či méně zvaných hostů. Vydejte se spolu s 21. STOLETÍM do temných katakomb mravenčích staveb za vynalézavými mravenčími nájemníky.

Hnízda či jiné přístřešky vždycky lákají drobné nájemníky, kteří tu mohou hledat potravu či ochranu. Pak už záleží jen na domácích pánech, jestli nové zájemce o střechu nad hlavou uvítají, či nikoliv. Velkou spoustu takových „cizorodých“ organismů nalezneme i v hnízdech společenského hmyzu. V našich podmínkách jsou nejčastějšími, více či méně dobrovolnými pronajímateli svých nemovitostí nejrůznější druhy mravenců. Z těch nájemníků nejurputnějších se stanou parazité či predátoři, kteří žijí výhradně na úkor hostitelů. Jiní v temných zákoutích mravenčích staveb trpělivě čekají, co domácí páni „upustí od úst“ – i zbytky dokážou uživit pestrou paletu organismů. Řada z nich se však s hostiteli naučila i spolupracovat a někteří z nich se stali dokonce něčím na způsob domácích zvířat. Tento jev, symbióza, je podle řady současných odborníků dokonce jedním z nejvýznamnějších motorů evoluce. Živoucím důkazem o tom je právě komplikovaný svět mravenišť.


1. Modrásek černoskvrnný (Maculinea arion)

Do jaké skupiny patří: motýli, modráskovití
Velikost: rozpětí křídel dospělců – 28–38 mm
Kde je najdeme: specializují se na hnízda mravenců rodu Myrmica, patří mezi celoevropsky ohrožené druhy
Co přesně u mravenců dělají: m. černoskvrnní jsou pravými parazity – požírají larvy mravenců a také se od nich nechávají krmit

Ačkoliv má většina z nás larvy motýlů, housenky, zafixované nejspíše jako mírumilovné ohlodávače listů, nalezneme mezi nimi i skutečné dravce. Asi 75 % všech druhů modráskovitých motýlů je nějak spojeno s mravenci. V katakombách mravenišť působí modrásci jako nenávidění predátoři i jako milovaní hosté, kteří svým hostitelů platí ceněnou činži. Na modráscích rodu Maculinea je zajímavé právě to, že jsou ve svém vztahu k mravencům rozděleni do dvou jasně oddělených typů. Většina z nich platí svým hostitelům výměšky svých medových žláz. Menší skupina druhů tohoto rodu (modrásek černoskvrnný, očkovaný, bahenní, hořcový a Rebelův) však placení činže obešla. Larvy svých hostitelů buď přímo požírají, nebo se chovají podobně jako mláďata kukaček – nechávají se krmit, ale nic za tuto péči neplatí. Úzká potravní specializace larev stála řadu druhů modrásků včetně modráska černoskvrnného takřka život – většina z nich patří mezi přísně chráněné a ohrožené druhy.


2. Drabčík mravenčí (Lomechusa pubicollis)

Do jaké skupiny patří: brouci, drabčíkovití
Velikost: 3,7–4,3 mm
Kde je najdeme: jsou to poměrně běžní dravci v hnízdech mravence lesního (Formica rufa)
Co přesně u mravenců dělají: žebrají o potravu tak, že napodobují larvy mravenců, dospělí požírají i jejich larvy

Pro laické oko drabčíci příliš jako správní brouci nevypadají. Krátké krovky, pod nimiž jsou důmyslně složena křídla, kryjí většinou jen zhruba první čtvrtinu zadečku, který je jinak zcela nezakrytý. Drabčíci tak připomínají na první pohled spíše nějaký podivný bezkřídlý hmyz, dokonce i samotné mravence. Mezi mravenčími hosty jsou drabčíci ze všech brouků nejpočetnější skupinou a dost možná, že jsou nejpočetnější skupinou mezi mravenčími podnájemníky vůbec. Tento druh napodobuje mravence nejen vzhledem, ale i signálními látkami, které vylučuje na svém povrchu. Díky této podobnosti si je mravenci snadno spletou a krmí je. Dospělí drabčíci se nespokojí pouze s krmením a požírají i mravenčí larvy a kukly. Kolonie mravenců proti nim obstojí jen díky jejich kanibalismu – při přemnožení se prostě začnou požírat navzájem.

3. Kyjorožec rudý (Claviger testaceus)

Do jaké skupiny patří: brouci, drabčíkovití
Velikost: 2,1–2,3 mm
Kde je najdeme: žijí v hnízdech mravenců žlutých (Lasius flavus), nejsou příliš hojní
Co přesně u mravenců dělají: symbiotický vztah založený na oboustranné výhodnosti (trofobióza)

Kyjorožci jsou dalšími zástupci brouků drabčíků (Staphylinidae). Tvarově  se od ostatních drabčíků liší natolik, že byli po dlouhou dobu považováni za samostatnou čeleď (Pselapidae). Jaksi „na oplátku“ si vyvinuli poměrně výraznou podobnost se svými hostiteli – nesplést si je na první pohled s mravenci vyžaduje již jistý trénink. Kyjorožec rudý je drobným a zcela slepý brouček, který žije v kupovitých hnízdech travního mravence žlutého. Je nejen slepý, ale má i takřka zakrnělá kusadla, takže je na svých hostitelích prakticky závislý. Za svůj pobyt u mravenců „platí“ sladkým sekretem, který vylučuje. Pro mravence je tedy dalším z typických domácích zvířat. Takovým druhům však odborníci neříkají „domácí zvířata“, ale symfilové.

4. Mšice Lachnus roboris

Do jaké skupiny patří: polokřídlí, mšice
Velikost: až 2,5 mm
Kde je najdeme: dospělé mšice sají na stoncích rostlin, jejich vajíčka si však mravenci nosí do mravenišť a pomáhají jim tak přežít zimu
Co přesně u mravenců dělají: symbiotický vztah založený na oboustranné výhodnosti (trofobióza)

Mšice, hmyz z řádu polokřídlých (Hemiptera), kam patří společně s např. s plošticemi či křísy, patří mezi nejznámější, zároveň však i neprotivnější hmyz. Že dokážou  snadno a rychle zlikvidovat celé záhony okrasných květin či zeleniny, ví snad každý, kdo měl co do činění se zahrádkou. Z mšic, respektive ze sladké štávy medovice, kterou vylučují, však má jiný druh hmyzu obrovskou radost. Jsou to právě mravenci, kteří si tyto „mravenčí krávy“ dokážou i přímo pěstovat. Například naši mravenci žlutí (Lasius flavus) berou na zimu vajíčka mšic do svých mravenišť, aby jim poskytli ochranu před nepřízní počasí a nepřáteli. Na jaře je zase umístí ven a zajistí si tak novou generaci svých „domácích zvířat“. Odborníci nazývají tento typ soužití trofobiózou.

5. Zlatohlávek hladký (Protaetia cuprea)

Do jaké skupiny patří: brouci, zlatohlávkovití
Velikost: 14–23 mm
Kde je najdeme: v kupovitých hnízdech lesních mravenců prakticky po celém území republiky až do vyšších poloh
Co přesně u mravenců dělají: živí se rostlinnými pletivy

V čeledi zlatohlávkovitých brouků (Cetonidae), kteří jsou blízkými příbuznými například chroustů, chrobáků či roháčů, nalezneme velkou řádku těch, jejichž larvy rády využívají k dokončení svého vývoje bezpečí mravenčích staveb. Zlatohlávci si oblíbili zejména kupovitá hnízda velkých mravenců lesních (Formica rufa). Pro predátory představují tyto larvy, které nápadně připomínají známé ponravy chroustů, dokonalý a chutný balík proteinů a tuků – něco jako pro nás například salám. Jejich přítomnost v mraveništi však čas od času některý z nich (např. jezevec nebo divočák) přeci jen vyslídí a obydlí domácích pánů pěkně poničí. Larvy zlatohlávků jinak mravencům vůbec neškodí. V klidu se živí rostlinnými pletivy a mravenci je nechávají zcela na pokoji.
 
6. Vrbař čtyřtečný (Clytra quadripunctata)

Do jaké skupiny patří: brouci, mandelinkovití
Velikost: 7–11 mm
Kde je najdeme: v kupovitých hnízdech lesních mravenců prakticky po celém území republiky až do vyšších poloh
Co přesně u mravenců dělají: živí se larvami, kuklami i vajíčky mravenců

Krásné mandelinky vrbaři laikovi na první pohled připomenou nejspíše slunéčka, berušky. Nápadně zbarvené dospělce nalezneme nejspíš na listnatých stromech a keřích v blízkostech mravenišť, kde se jako většina jiných mandelinek živí rostlinnými pletivy. Jejich larvy jsou však zcela závislé na mravencích. Způsob, kterým se vrbaři dostávají do mraveniště, bychom mohli přirovnat k pověstnému trojskému koni. Samice obalí vajíčko sekretem, který na vzduchu tuhne. Takto upravené připomíná semínko, které pilné mravenčí dělnice zanesou do mraveniště. larvička, která se z něj vylíhne, se pro jistotu rychle obalí jakousi rourkou, v níž je před kusadly mravenců v relativním bezpečí. Takto „opancéřovaná“ pak vychází na lup – požírá larvy, kukly i vajíčka mravenců. Když se dostatečně vykrmí, zakuklí se v blízkosti povrchu mraveniště a na jaře příštího roku svůj dočasný příbytek opustí.

7. Mravenec Teleutomyrmex schneideri

Do jaké skupiny patří: blanokřídlí, mravencovití
Velikost: 1,7–2,5 mm
Kde je najdeme: velmi vzácný druh, žije v hnízdech mravence drnového (Tetramorium caespitum), na našem území nebyl dosud zjištěn
Co přesně u mravenců dělají: nechávají se od hostitelů vozit i živit

Mezi mravenci je rozšířena obrovská řada nešvarů, které jinak důvěrně známe z společností lidských. Loupení, zotročování a nejrůznější parazitování je u nich takřka na denním pořádku. Jedním z nejzvláštnějších případů, kdy na jednom druhu mravence parazituje jiný mravenec, je soužití drobounkých mravenců rodu Teleutomyrmex s jejich příbuznými, trávovými mravenci rodu Tetramorium. Dělnice hostitelů jsou několikanásobně větší než jejich nájemníci. Vetřelci se proto snadno zachytí na jejich zádech a nechávají se jimi vozit. Hostitelé jim však neslouží jako pohodlný transportér. Díky chemickým signálů, které vetřelci vydávají, je hostitelé považují za příslušníky vlastního druhu a  bez problémů o ně proto pečují a krmí je. Za takové maximální pohodlí však parazitující mravenci platí jistou cenu – postupně slábnou a degenerují. Není vyloučeno, že za pár set generací se už ani neudrží na nohou.

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
Je známo, že polovodní savci jsou velmi sociální a inteligentní tvorové, ale studie Exeterské univerzity poskytla nový pohled na jejich intelekt. Vydry se dokážou učit jedna od druhé, ale stále raději řeší některé hádanky samy. Aby vědci rozšířili své povědomí o inteligenci vyder, rozhodli se jim dát jakési krabičky s jídlem, přičemž k tomu, aby […]
Megalodon představoval stvoření jako vystřižené z nejhrůznějších nočních můr, a tak není divu, že ani miliony let po svém pravděpodobném vyhynutí nedává spát vědcům ani amatérským badatelům! Nutno podotknout, že toto úsilí zůstává odměňováno stále novými a novými zjištěními, která podtrhují už tak dosti fascinující příběh největšího žraloka všech dob. Při pohledu na zjev takového […]
Škrkavky, roupi či nedejbože tasemnice rozhodně na lidském žebříčku popularity živočichů nestojí na nejvyšších příčkách. Ba právě naopak, koneckonců, kdo by miloval parazity. Ale i tito tvorové jsou součástí živočišné říše a lidstvo už doprovázejí velmi dlouho. Hlístice, kam patří roup nebo škrkavka, stejně jako ploštěnci, ke kterým náleží tasemnice, jsou evolučně jedny z nejstarších […]
Nedávný výzkum se pokusil hlouběji prozkoumat družnost koček porovnáním jejich preferencí pro interakci s lidmi s jejich preferencemi pro jídlo, hračky a vůně. Autoři studie našli podobný počet koček, které preferovaly interakci s lidmi, než těch, které preferovaly jídlo. Výrazně menší skupina koček preferovala hračky a vůně. Upřednostňování hraní nebo mazlení s lidmi před jídlem je v rozporu s […]
Vousy u koček a psů nejsou jen tak na ozdobu, slouží jim jako takový druhý hmat, podobně to mají i tuleni, kteří dokážou zaznamenat vodní vlnění, pocházející od ryby z veliké dálky, díky čemuž svou kořist snadno najdou a uloví. Tulení vousy jsou mnohem citlivější, než je tomu u našich domácích mazlíčků, což je vlastnost, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz