7 nejzvláštnějších mravenčích nájemníků

Úhledné a dokonale strukturované příbytky mravenců zdaleka neposkytují přístřeší jen svým domácím pánům. Stranou vší sloty a pod ochranou tisíců párů ostrých kusadel v něm přebývá také spousta více či méně zvaných hostů.

Vydejte se spolu s 21. STOLETÍM do temných katakomb mravenčích staveb za vynalézavými mravenčími nájemníky. Úhledné a dokonale strukturované příbytky mravenců zdaleka neposkytují přístřeší jen svým domácím pánům. Stranou vší sloty a pod ochranou tisíců párů ostrých kusadel v něm přebývá také spousta více či méně zvaných hostů. Vydejte se spolu s 21. STOLETÍM do temných katakomb mravenčích staveb za vynalézavými mravenčími nájemníky.

Hnízda či jiné přístřešky vždycky lákají drobné nájemníky, kteří tu mohou hledat potravu či ochranu. Pak už záleží jen na domácích pánech, jestli nové zájemce o střechu nad hlavou uvítají, či nikoliv.

Velkou spoustu takových „cizorodých“ organismů nalezneme i v hnízdech společenského hmyzu. V našich podmínkách jsou nejčastějšími, více či méně dobrovolnými pronajímateli svých nemovitostí nejrůznější druhy mravenců.

Z těch nájemníků nejurputnějších se stanou parazité či predátoři, kteří žijí výhradně na úkor hostitelů. Jiní v temných zákoutích mravenčích staveb trpělivě čekají, co domácí páni „upustí od úst“ – i zbytky dokážou uživit pestrou paletu organismů.

Řada z nich se však s hostiteli naučila i spolupracovat a někteří z nich se stali dokonce něčím na způsob domácích zvířat. Tento jev, symbióza, je podle řady současných odborníků dokonce jedním z nejvýznamnějších motorů evoluce.

Živoucím důkazem o tom je právě komplikovaný svět mravenišť.

1. Modrásek černoskvrnný (Maculinea arion)

Do jaké skupiny patří: motýli, modráskovitíVelikost: rozpětí křídel dospělců – 28–38 mmKde je najdeme: specializují se na hnízda mravenců rodu Myrmica, patří mezi celoevropsky ohrožené druhyCo přesně u mravenců dělají: m.

černoskvrnní jsou pravými parazity – požírají larvy mravenců a také se od nich nechávají krmit

Ačkoliv má většina z nás larvy motýlů, housenky, zafixované nejspíše jako mírumilovné ohlodávače listů, nalezneme mezi nimi i skutečné dravce. Asi 75 % všech druhů modráskovitých motýlů je nějak spojeno s mravenci.

V katakombách mravenišť působí modrásci jako nenávidění predátoři i jako milovaní hosté, kteří svým hostitelů platí ceněnou činži. Na modráscích rodu Maculinea je zajímavé právě to, že jsou ve svém vztahu k mravencům rozděleni do dvou jasně oddělených typů.

Většina z nich platí svým hostitelům výměšky svých medových žláz. Menší skupina druhů tohoto rodu (modrásek černoskvrnný, očkovaný, bahenní, hořcový a Rebelův) však placení činže obešla. Larvy svých hostitelů buď přímo požírají, nebo se chovají podobně jako mláďata kukaček – nechávají se krmit, ale nic za tuto péči neplatí.

Úzká potravní specializace larev stála řadu druhů modrásků včetně modráska černoskvrnného takřka život – většina z nich patří mezi přísně chráněné a ohrožené druhy.

2. Drabčík mravenčí (Lomechusa pubicollis)

Do jaké skupiny patří: brouci, drabčíkovitíVelikost: 3,7–4,3 mmKde je najdeme: jsou to poměrně běžní dravci v hnízdech mravence lesního (Formica rufa)Co přesně u mravenců dělají: žebrají o potravu tak, že napodobují larvy mravenců, dospělí požírají i jejich larvy

Pro laické oko drabčíci příliš jako správní brouci nevypadají. Krátké krovky, pod nimiž jsou důmyslně složena křídla, kryjí většinou jen zhruba první čtvrtinu zadečku, který je jinak zcela nezakrytý. Drabčíci tak připomínají na první pohled spíše nějaký podivný bezkřídlý hmyz, dokonce i samotné mravence.

Mezi mravenčími hosty jsou drabčíci ze všech brouků nejpočetnější skupinou a dost možná, že jsou nejpočetnější skupinou mezi mravenčími podnájemníky vůbec. Tento druh napodobuje mravence nejen vzhledem, ale i signálními látkami, které vylučuje na svém povrchu.

Díky této podobnosti si je mravenci snadno spletou a krmí je. Dospělí drabčíci se nespokojí pouze s krmením a požírají i mravenčí larvy a kukly. Kolonie mravenců proti nim obstojí jen díky jejich kanibalismu – při přemnožení se prostě začnou požírat navzájem.

3. Kyjorožec rudý (Claviger testaceus)

Do jaké skupiny patří: brouci, drabčíkovitíVelikost: 2,1–2,3 mmKde je najdeme: žijí v hnízdech mravenců žlutých (Lasius flavus), nejsou příliš hojníCo přesně u mravenců dělají: symbiotický vztah založený na oboustranné výhodnosti (trofobióza)

Kyjorožci jsou dalšími zástupci brouků drabčíků (Staphylinidae). Tvarově se od ostatních drabčíků liší natolik, že byli po dlouhou dobu považováni za samostatnou čeleď (Pselapidae). Jaksi „na oplátku“ si vyvinuli poměrně výraznou podobnost se svými hostiteli – nesplést si je na první pohled s mravenci vyžaduje již jistý trénink.

Kyjorožec rudý je drobným a zcela slepý brouček, který žije v kupovitých hnízdech travního mravence žlutého. Je nejen slepý, ale má i takřka zakrnělá kusadla, takže je na svých hostitelích prakticky závislý.

Za svůj pobyt u mravenců „platí“ sladkým sekretem, který vylučuje. Pro mravence je tedy dalším z typických domácích zvířat. Takovým druhům však odborníci neříkají „domácí zvířata“, ale symfilové.

4. Mšice Lachnus roboris

Do jaké skupiny patří: polokřídlí, mšiceVelikost: až 2,5 mmKde je najdeme: dospělé mšice sají na stoncích rostlin, jejich vajíčka si však mravenci nosí do mravenišť a pomáhají jim tak přežít zimuCo přesně u mravenců dělají: symbiotický vztah založený na oboustranné výhodnosti (trofobióza)

Mšice, hmyz z řádu polokřídlých (Hemiptera), kam patří společně s např. s plošticemi či křísy, patří mezi nejznámější, zároveň však i neprotivnější hmyz. Že dokážou snadno a rychle zlikvidovat celé záhony okrasných květin či zeleniny, ví snad každý, kdo měl co do činění se zahrádkou.

Z mšic, respektive ze sladké štávy medovice, kterou vylučují, však má jiný druh hmyzu obrovskou radost. Jsou to právě mravenci, kteří si tyto „mravenčí krávy“ dokážou i přímo pěstovat. Například naši mravenci žlutí (Lasius flavus) berou na zimu vajíčka mšic do svých mravenišť, aby jim poskytli ochranu před nepřízní počasí a nepřáteli.

Na jaře je zase umístí ven a zajistí si tak novou generaci svých „domácích zvířat“. Odborníci nazývají tento typ soužití trofobiózou.

5. Zlatohlávek hladký (Protaetia cuprea)

Do jaké skupiny patří: brouci, zlatohlávkovitíVelikost: 14–23 mmKde je najdeme: v kupovitých hnízdech lesních mravenců prakticky po celém území republiky až do vyšších polohCo přesně u mravenců dělají: živí se rostlinnými pletivy

V čeledi zlatohlávkovitých brouků (Cetonidae), kteří jsou blízkými příbuznými například chroustů, chrobáků či roháčů, nalezneme velkou řádku těch, jejichž larvy rády využívají k dokončení svého vývoje bezpečí mravenčích staveb.

Zlatohlávci si oblíbili zejména kupovitá hnízda velkých mravenců lesních (Formica rufa). Pro predátory představují tyto larvy, které nápadně připomínají známé ponravy chroustů, dokonalý a chutný balík proteinů a tuků – něco jako pro nás například salám.

Jejich přítomnost v mraveništi však čas od času některý z nich (např. jezevec nebo divočák) přeci jen vyslídí a obydlí domácích pánů pěkně poničí. Larvy zlatohlávků jinak mravencům vůbec neškodí. V klidu se živí rostlinnými pletivy a mravenci je nechávají zcela na pokoji. 6. Vrbař čtyřtečný (Clytra quadripunctata)

Do jaké skupiny patří: brouci, mandelinkovitíVelikost: 7–11 mmKde je najdeme: v kupovitých hnízdech lesních mravenců prakticky po celém území republiky až do vyšších polohCo přesně u mravenců dělají: živí se larvami, kuklami i vajíčky mravenců

Krásné mandelinky vrbaři laikovi na první pohled připomenou nejspíše slunéčka, berušky. Nápadně zbarvené dospělce nalezneme nejspíš na listnatých stromech a keřích v blízkostech mravenišť, kde se jako většina jiných mandelinek živí rostlinnými pletivy.

Jejich larvy jsou však zcela závislé na mravencích. Způsob, kterým se vrbaři dostávají do mraveniště, bychom mohli přirovnat k pověstnému trojskému koni. Samice obalí vajíčko sekretem, který na vzduchu tuhne.

Takto upravené připomíná semínko, které pilné mravenčí dělnice zanesou do mraveniště. larvička, která se z něj vylíhne, se pro jistotu rychle obalí jakousi rourkou, v níž je před kusadly mravenců v relativním bezpečí.

Takto „opancéřovaná“ pak vychází na lup – požírá larvy, kukly i vajíčka mravenců. Když se dostatečně vykrmí, zakuklí se v blízkosti povrchu mraveniště a na jaře příštího roku svůj dočasný příbytek opustí.

7. Mravenec Teleutomyrmex schneideri

Do jaké skupiny patří: blanokřídlí, mravencovitíVelikost: 1,7–2,5 mmKde je najdeme: velmi vzácný druh, žije v hnízdech mravence drnového (Tetramorium caespitum), na našem území nebyl dosud zjištěnCo přesně u mravenců dělají: nechávají se od hostitelů vozit i živit

Mezi mravenci je rozšířena obrovská řada nešvarů, které jinak důvěrně známe z společností lidských. Loupení, zotročování a nejrůznější parazitování je u nich takřka na denním pořádku. Jedním z nejzvláštnějších případů, kdy na jednom druhu mravence parazituje jiný mravenec, je soužití drobounkých mravenců rodu Teleutomyrmex s jejich příbuznými, trávovými mravenci rodu Tetramorium.

Dělnice hostitelů jsou několikanásobně větší než jejich nájemníci. Vetřelci se proto snadno zachytí na jejich zádech a nechávají se jimi vozit. Hostitelé jim však neslouží jako pohodlný transportér. Díky chemickým signálů, které vetřelci vydávají, je hostitelé považují za příslušníky vlastního druhu a bez problémů o ně proto pečují a krmí je.

Za takové maximální pohodlí však parazitující mravenci platí jistou cenu – postupně slábnou a degenerují. Není vyloučeno, že za pár set generací se už ani neudrží na nohou.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na cesty vyrážím zásadně s mobilem a zápisníkem, říká reálný „Indiana Jones“

Na cesty vyrážím zásadně s mobilem a...

Právem bývá nazýván Indiana Jonesem skutečného života. Rodák z...
Blíží se záchrana gibonů hainanských?

Blíží se záchrana gibonů...

Zřejmě tím vůbec nejohroženějším primátem na světě je gibon hainanský...
Českobudějovičtí parazitologové otestovali vakcínu proti lymské borelióze

Českobudějovičtí parazitologové...

Na světě již existuje látka, z níž by se mohla vyrábět vakcína proti lymské...
Czech Nature Photo 2020 vyhrála série fotografií o ochraně outloňů

Czech Nature Photo 2020 vyhrála...

Koordinátorka veterinární péče a welfare organizace The Kukang Rescue Program,...
Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Tábor odjede z Tábora pryč

Tábor odjede z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Spíše než změna klimatu ohrožuje motýly způsob hospodaření s krajinou

Spíše než změna klimatu ohrožuje...

Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu...
Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví...
Pavel Kindlmann : Lidstvo je další kometa, likvidátor života

Pavel Kindlmann : Lidstvo je další...

Spolu se 144 autory z celého světa se profesor Pavel Kindlmann podílel na...
Další holčička

Další holčička

Po šesti týdnech, jež uplynuly od narození první letošní sloní slečny,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Nápad, který nikdo nechce. Co netušíte o bublinkové folii?

Nápad, který nikdo nechce. Co...

„Ne, to se mi moc nelíbí,“ převrací designér v rukou podivný...
Okultismus ve službách politiky: Chtěl astrolog Jan Kefer zničit Hitlera pomocí černé magie?

Okultismus ve službách politiky:...

„Děkuji vám, ale raději ne. Mám svůj plán,“ odmítne zdvořile prezident...
Dostal papež Julius II. pohlavní nemoc jako trest za nemravný život?

Dostal papež Julius II. pohlavní...

Všichni dobré vědí, že i duchovní jsou lidé z masa a kostí. Proto není divu,...
Památka v pohybu: Cestující maják Rubjerg Knude

Památka v pohybu: Cestující...

Na severním pobřeží Dánska stojí už celých 120 let. Mezi turisty je i...
Úžasný bodlák: Co dokáže ostropestřec mariánský?

Úžasný bodlák: Co dokáže...

Může léčit játra, pomáhat při cukrovce, zpomalovat stárnutí mozku a s ním...
Na popravu lupiče Jana Jiřího Grasela se přišla podívat celá Vídeň

Na popravu lupiče Jana Jiřího Grasela...

Jan Jiří Grasel se plíží s rasovským pytlem krajinou. Rasové, kteří měli za úkol odklízet všechno pošlé a...
Archeologové odkryli neznámý mayský palác. Vysvětlí tajemství záhadného úpadku Mayů?

Archeologové odkryli neznámý mayský...

Mayská civilizace vznikla několik tisíciletí před naším letopočtem. Vrcholu...
Den, kdy zahynuli dinosauři

Den, kdy zahynuli dinosauři

V dnešní době už si zřejmě neumíme představit, že by...
Konec dynastie Arpádovců: Otrávila uherského krále Ondřeje III. vlastní šlechta?

Konec dynastie Arpádovců: Otrávila...

„Král Ondřej zemřel. Někdo mu podal jed,“ šeptají si drbny na uherském dvoře roku 1301....
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.