Domů     Příroda
Mangrovy jsou prý nejsložitějším ekosystémem
21.stoleti 19.8.2009

Typickým biotopem, který lemuje pobřeží mělkých teplých tropických a subtropických moří, jsou husté a obtížně prostupné mangrové bažiny. Porosty mořské vegetace, které se táhnou nesčetné kilometry podél písčitých pobřežních mělčin, tvoří nárazníkovou zónu – přechod mezi vodstvy oceánu a souší. Typickým biotopem, který lemuje pobřeží mělkých teplých tropických a subtropických moří, jsou husté a obtížně prostupné mangrové bažiny. Porosty mořské vegetace, které se táhnou nesčetné kilometry podél písčitých pobřežních mělčin, tvoří nárazníkovou zónu – přechod mezi vodstvy oceánu a souší.

Chrání zranitelnou pobřežní linii pevniny před erozivní činností moře. Mangrovy jsou porosty stálezelených stromovitých bažinných rostlin. Při odlivu se vynoří nad vodu, při přílivu je až po koruny zalije vodní živel.

Z hlediska biodiverzity (rozmanitosti živých organismů) nemají mangrovy menší význam než např. korálové útesy. Žije zde mnoho druhů výjimečných rostlin a živočichů. Hlavním porostem tohoto bohatého ekosystému je mangrovník, španělsky mangle.
Není divu, že takové oblasti se stávají středem zájmu vědeckého multidisciplinárního bádání. Tak se nedávno zrodil i mezinárodní Mangrove Biocomplexity Project, zaměřený na biologickou komplexnost ekosystému v Belize, na Floridě a v Panamě. Odborníci z mnoha oborů zkoumají zejména to, jak zdejší ekologické procesy ovlivňují vlivy přicházející ze souše, moře nebo z nebe. Jejich výsledkem totiž mohou být výrazné změny ve výšce zaplavení, ve slanosti, teplotě, osvětlení a dostupnosti živin.
Naše snímky, spojené s Mangrove Biocomplexity Project, pocházejí z místa Twin Cays v oceánském ekosystému mangrove, cca 30 km od pevniny Belize. Jde o dva ostrůvky, které odděluje mělký kanál. Představuje některé reprezentanty zdejší unikátní flóry i fauny.

Předchozí článek
Další článek
Související články
Lední medvěd jako trosečník na malé kře je smutným symbolem oteplování klimatu. Jeho situace nemá řešení. Nemá se kam vypravit za lepšími podmínkami pro život, jeho svět zmizí. A tak se musí přizpůsobit – zmenšením.   Zmenšení tělesných proporcí je poměrně účinný způsob, jak obstát ve stále teplejším klimatu. Má to prosté fyzikální vysvětlení: Čím […]
Příroda dokáže být fascinujícím způsobem brutální. Houba zvaná Cordycep, které se v přírodě nachází více než 600 druhů, se modifikuje přesně podle hmyzu, který napadá. Třeba Ophiocordyceps unilateralis přeměňuje mravence v zombie. Jsou ale i jiné a výstřednější druhy. Hmyzomorka muší (Entomophthora muscae) je druh houby, která napadá mouchy. Postup je jednoduchý. Nejprve oběť nakazí, pak […]
Mimořádný objev se podařil vědcům z olomouckého pracoviště Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Ve spolupráci s německými kolegy z Leibniz Institute of Plant Genetics and Crop Plant Research identifikovali u rostliny čirok pyl s unikátními vlastnostmi. Výzkum by v budoucnu mohl pomoci se šlechtěním odolnějších zemědělských plodin. O objevu informuje prestižní časopis The New […]
Žížaly patří mezi kroužkovce, konkrétně náleží do podkmene opaskovců. Chaotické přeuspořádání chromozomů pomohlo kdysi těmto tvorům přesídlit z mořského prostředí do sladkovodního, a některým dokonce i na souš. Mezi opaskovce se řadí maloštětinatci a pijavice. Známým zástupcem maloštětinatců je žížala obecná, která žije na souši, patří sem však i tak zvaní krvaví červi (Glycera), kteří […]
Jako generace „plastic people“ žijeme v barevném, naleštěném a nerozbitném světě. Z kdysi zázračného produktu se nakonec stal veřejný nepřítel číslo jedna, ale dnes ho bereme na milost. Není totiž tak snadné ho nahradit, v medicíně, potravinářství, automobilovém průmyslu nebo kosmonautice se bez jeho trvanlivosti, lehkosti, snadné výroby a údržby neobešli. „Špatnou pověst plastům dělají […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz