Domů     Příroda
Exotické plody od A do Ž
21.stoleti
od 21.stoleti 19.8.2009

V prodejnách občas vídáme různé cizokrajné druhy ovoce, o kterých však nevíme zhola nic, nebo jen velice málo. Odkud pocházejí, jak chutnají, čím mohou být našemu zdraví prospěšné?V prodejnách občas vídáme různé cizokrajné druhy ovoce, o kterých však nevíme zhola nic, nebo jen velice málo. Odkud pocházejí, jak chutnají, čím mohou být našemu zdraví prospěšné?

Ananasovník chocholatý (Ananas comosus) pochází z Paraguaye a Brazílie. Pěstuje se už také v Thajsku, Číně, na Havaji, Filipínách, ve Středozemí i v Africe. Ananas je nepravým plodem – vyvíjí se bez předchozího oplodnění z květů. Jeho dužnina nabízí vitaminy C, B1, B2 a enzym bromelin, který štěpí bílkoviny a povzbuzuje trávení. Ananasy se jedí syrové, konzervované, kandované i sušené. Lahodné jsou likéry a víno („chino“). Listy obsahují asi 8 % vlákna, takzvaného ananasového hedvábí, užívaného k výrobě jemné příze. 

Banánovník (Musa spec.) Keř (vysoký 2 – 6 m) původem z Indomalajsie se zabydlel v Asii, Africe, Střední a Jižní Americe. Banány, které se pěstovaly v Číně již ve 2 tisíciletí př. n. l., jsou nejdůležitějším tropickým plodem. Známe jich desítky druhů – ovocných (převažuje žluté zbarvení), zeleninových či moučných (zelená barva, na vaření). Mnohde ve světě slouží i ke krmení hospodářských zvířat.

Citroník kyselý, citron (Citrus limon) původně rostl jižně od Himalájí, v Číně ho kultivovali 500 let př. n. l. Do Evropy se citrony dostaly zásluhou křižáků ve 13. stol. Dalšími druhy citroníku jsou např. limeta a cedrát (bobule zvaná též Adamovo jablko váží až 2,5 kg). Významný se stal citroník mandarinka a zejména už 4 000 let známý citroník čínský (Citrus sinesis) neboli pomeranč (první oranžovník se v Evropě objevil roku 1553). 

Čajovník čínský (Camellia sinensis) – keře vysoké až 6 m s listy o délce do 10 cm. Mladé výhonky se sklízejí až třicetkrát do roka. V Číně ho znají minimálně  4 700 let, do Evropy se díky Arabům dostal roku 1550. Čaj obsahuje 4 – 5 % kofeinu, dále theobromin (alkaloid s podobnými povzbuzujícími vlastnostmi jako kofein) a třísloviny.

Datlovník obecný (Phoenix dactylifera) rostl již ve 4. tisíciletí př. n. l. v Egyptě i Asýrii. Známe asi 40 různých forem této základní potraviny milionů lidí. Nejvíce datlí, jejichž dužnina obsahuje 60 – 70 % cukru, se dříve urodilo v Iráku (80 % světového obchodu). Bohatá úroda bývá v Egyptě, Íránu, Saúdské Arábii, Alžírsku, Pákistánu a Tunisku.

Eukalyptus (Eucalyptus) čili blahovičník. Reprezentuje ho na 350 různých druhů, které mají většinou podobu stromů (vysokých až 90 m). Nejvíc se rozšířil v Austrálii a Malajsii. Jeho listy vylučují vysoce účinné silice, aromatické látky, jež rostlině slouží jako ochrana proti parazitům, bakteriím, virům a plísním. Silice některých druhů blahovičníků obsahují látky, účinné proti virům chřipky typu A a B.

Fíkovník smokvoň (Ficus carica) se pěstoval již před 5000 roky v  Přední Asii, odkud se v 7.století př. n. l dostal do Řecka. Keř dorůstá do výšky 7 – 10 m. Otvor květenství je velmi malý, takže ho může opylovat jediný druh hmyzu – žlabatka duběnková. Opravdovými plody jsou malé oříšky ukryté v nepravém kulovitém plodu, dlouhém až 8 cm. Fíky nabízejí podporu trávení a velké množství ovocného cukru (suché obsahují až 75 % sacharidů).

Grapefruit (Citrus paradisi). První objev se datuje do roku 1750 v Portoriku, od roku 1880 se ve velkém pěstuje na Floridě, později i v Jižní Africe, Izraeli a všech tropických oblastech. Dužnina má žlutou, růžovou či červenou barvu. Typickou hořkou chuť způsobuje látka naringin, která lehce projímá a podporuje metabolismus – proto se doporučuje i při hubnutí. Za původní formu ušlechtilejšího grapefruitu odborníci považují citroník největší. Můžeme se setkat i s velkým hruškovitým grapefruitem zvaným pompel (váží až 2, 5 kg). 

Hřebíčkovec vonný (Syzygium aromaticum) je stále zelený strom pocházející z Moluckých ostrovů v Indonésii. Oblíbené koření hřebíček jsou vlastně jeho usušená nerozvitá květní poupata s 15 17 % silice. Největším vývozcem je Zanzibar, Indonésie a Madagaskar.

Chlebovník má přes 50 druhů. Nejrozšířenější je chlebovník obecný (Artocarpus communis), který pochází z Malajsie, odkud se rozšířil do všech tropických oblastí. Plody vážící až 2 kg a obsahují 20 – 22 % škrobu. Sklízejí se ještě zelené a nezralá dužnina se vaří či peče. Po dozrání má zlatá dužnina sladkou a ostrou chuť. Největší ovoce ze všech ovocných rostlin poskytuje Artocarpus heterophyllus – džekfrut (jackfruit) – plodenství dlouhé 30 – 90 cm a široké i 50 cm váží několik desítek kg.

Ibišek jedlý (Abelmoschus esculentus) pochází z tropické Asie, kde se  pěstoval už před 2 tisíci lety. Dává špičaté pětihranné plody, podobné malé zelené paprice, jež se sklízejí mladé, nedozrálé, krátce po odkvětu. Jsou křehké, slizovité a asi 5 – 6 cm dlouhé. Ibišek jedlý obsahuje mnoho slizovitých látek, které prospívají střevnímu traktu. Má velmi nízkou energetickou hodnotu a proto se hodí do redukčních diet. Semena se praží. 

Juvie ztepilá (Bertholletia excelsa) – divoce rostou stromy – u nás známe jejich  para ořechy. Pocházejí z Brazílie a nejsou to vlastně ořechy, ale semena kulovité tobolky o průměru 30 cm. Ta váží až 30 kg a plod ukrývá 15 – 40 semen.

Kávovník arabský (Coffea Arabica) pochází z Kaffy, což je oblast v Etiopii. Do západní Evropy se káva dostala až roku 1576. V současné době známe 40 rodů kávy, Coffea arabica je však nejrozšířenější a poskytuje až 90% světové produkce. „Kávové boby“ jsou semena červené peckovice, zvané kávová třešeň. Zrají 8 – 12 měsíců, přičemž v jednom plodu se tvoří dvě semena. Plody se suší na slunci, v závěrečné fázi se kávová semena praží. Obsahují mimo jiné alkaloid kofein, který povzbuzuje srdeční činnost.

Lilek vejcoplodý (Solanum melongena) neboli baklažán má svůj dávný domov v Indii, odkud se šířil do teplých oblastí celého světa. Název získal podle toho, že staré druhy lilku byly světlé o velikosti vejce. Plody obsahují cca 1,4 % bílkovin, 0,2% tuku, 5,6 % sacharidů, 0, 4 % vlákniny a 0,6 % minerálních látek. Konzumují se vařené, smažené či dušené. Nezralé plody obsahují jedovatý solanin! 

Meloun vodní (Citrullus vulgaris) – původní vlastí byla Afrika,  kde dosud roste divoce. Odtud se přes 2000 lety dostal do Evropy. Červená dužnina plodu, který váží až 15 kg, obsahuje z 95 % vodu. Konzumují se i jeho olejnatá semena. Připomeňme i žlutý meloun cukrový (Cucumis melo), který má různé varianty: medový (nejčastěji), ananasový, síťkovaný apod.

Nashi – čínská hruška (Pyrus  pyrifolia )– z východní Asie pocházející plod, nejčastěji kulovitě oválného tvaru, někdy mírně zploštělý, s dlouhou stopkou. I když plody některých odrůd mohou dosáhnout hmotnost až jeden kilogram, průměrně váží 150 až 200 gramů.  Podle některých pramenů má nashi diuretický efekt, podporuje trávení, zmírňuje kašel, oddaluje žízeň a eliminuje účinky alkoholu. 

Olivovník evropský (Olea europaea), jeho pravlastí je Orient. Dužnina ukrývá 40 – 60 % oleje. Plody se drtí na kaši a poté třikrát lisují, přičemž nejlepší (panenský) olej je z první várky. Černé olivy vznikají tím, že se olivy zelené nechají pod olivovníkem několik měsíců uležet.

Podzemnice olejná – burské oříšky (Arachis hypogaea) má původ v Jižní Americe, nyní se pěstuje i v Číně, Africe, Indii i USA. Po samosprašném oplodnění květy poklesnou k zemi a semeníky proniknou do půdy, kde se z nich vyvinou oříšky. Obsahují 42 – 55 % tuku a 24 – 35 % bílkovin.

Rýže setá (Oryza sativa) má historii starou přes 6000 let. Nyní je hlavní potravinou pro 60 % obyvatel Země – zejména v Asii (90 % spotřeby). Obsahuje 75 % lehko stravitelných sacharidů, 10 % proteínů, množství minerálních látek a vitamínů skupin B, E a neobsahuje lepek (gluten). 

Sója luštinatá (Glycine max)-  jednoletá bylina pocházející z Východní Asie má boby obsahující až 40 % bílkovin a 20 % tuku. Proto se využívají jako náhražka masa. Pokud se uvaří či nechá naklíčit, poslouží i jako zelenina.

Tykev velkoplodá (Cucurbita maxima) k nám přišla z Ameriky. Rozeznáváme tykve letní (k nim patří i zucchini – cuketa; s jedlou slupkou) a zimní, kdy se využívá jen dužnina.

Zázvorník lékařský (Zingiber officinale) pochází z Asie. Rozvětvené kořeny (dlouhé až 50 cm) obsahují ostře chutnající směs z pryskyřic a éterických olejů. Slouží jako zelenina, sušený jako koření. Pomáhá při žaludečních potížích, poruchách trávení, revmatismu. 

Ženšen (Panax ginseng) neboli všehoj ženšenový – exotická bylina pocházející z Číny. V překladu znamená „síla země v podobě člověka,“ protože tvarem kořenu připomíná lidské tělo. Doporučován je zejména jako prostředek k posílení organismu a k prevenci stresu.

Více se dozvíte:
Pavel Valíček a kol.:Užitkové rostliny tropů a subtropů, ACADEMIA, 2002
Gabriele Lehari a Peter Colditz: Exotické plody, NS Svoboda, 2002

Předchozí článek
Další článek
reklama
Související články
Herbář zdraví nezajímají písmena, bylinky se na abecedu dívají skrze listy. Je jedno, jestli jde o jetel, kozlík nebo křídlatku. To nejzákladnější je, aby rostliny prospívaly… V naší přírodě se nachází více jak 280 druhů léčivých rostlin. Nazýváme je bylinami a staly se zdrojem léčivých tzv. biologicky aktivních látek. Ve 26. díle našeho seriálu o […]
Evropa, ač to nemusí být na první pohled patrné, je domovem úchvatných živočichů. Ti musí v posledních desetiletích čelit výzvám dynamicky měnícího se světa, ale i klimatu. V unikátní šestidílné dokumentární sérii, kterou uvede Viasat Nature, se seznámíte s největšími, nejrychlejšími a nejvzácnějšími zvířaty žijícími na starém kontinentu. Setkáte se s největším evropským dravcem, kterým […]
Svět nebude v blízké budoucnosti bojovat jen s růstem CO2 v ovzduší, ale zároveň se bude potýkat s nedostatkem lithia potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů. Do roku 2040 poptávka podle analýzy Benchmark Minerals Intelligence několikanásobně vzroste a vytvoří se deficit 1,8 megatun ročně. Tomuto problému by se podle ředitele výzkumu Toyoty Motor Corporation Gilla […]
Rod obojživelníků Atelopus, jehož zástupcům se v našich zemích někdy říká pralesničky, zastřešuje více než 100 druhů, které se vyskytují zejména ve Střední a Jižní Americe. Tyto malé, pestře zbarvené žabky jsou většinou prudce jedovaté a jejich jed používali místní domorodci do otrávených šipek. V 80. letech minulého století však tyto žabky zdecimovala parazitická houba Batrachochytrium […]
Biologická rozmanitost na celém světě dramatický klesá a mnoha druhům hrozí vyhynutí. Která společenstva přežijí? Ta, kde je velké množství rozmanitých druhů, nebo ta, kde jeden druh převládne? A vydrží déle druh, v němž jsou všichni jedinci stejní, nebo v němž se naopak odlišují? „Abychom vymírání druhů mohli zabránit, musíme tyto souvislosti znát,“ říká Jan […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz