Jaká je první reakce většiny lidí při vyslovení slova „krokodýl“? Nejspíše to bude nepříjemný pocit z ošklivého a nebezpečného zvířete. Krokodýli však již dlouhou dobu patří mezi ceněná domácí zvířata. Australští vědci proto nedávno zahájili rozsáhlé mapování krokodýlích genů.
Krokodýl mořský (Crocodylus porosus) je největším ze všech současných druhů krokodýlů. Největší exempláře mohou měřit přes 6 metrů a váhy přes 1 tunu, což z něj činí největšího ze všech žijících zástupců plazů. Tito krokodýlové mají ještě jenu zvláštnost – na rozdíl od všech svých dnes žijících příbuzných mají velkou zálibu ve slané vodě. Nejvíce jim svědčí teplá moře Indického oceánu v oblasti mezi Indií a Austrálií, k vidění jsou ale i v na opačné straně Austrálie v Tichém oceánu. Pro svou velikost a také kvalitní kůži jsou také často chováni na krokodýlích farmách, zejména v australském Severním teritoriu. Vědci z university v Sydney se nedávno rozhodli, že provedou pokud možno co nejkomplexnější genetické zmapování toto druhu. A proč by měli mapovat zrovna krokodýly? „Sbírání genetických informací bude mít význam pro srovnávací studium vývoje jak plazů, tak i ostatních organismů, které vlastní i třetí zárodečný obal, amnion. Svůj význam naleznou informace i v ekonomické oblasti. Umožní farmářům chovat krokodýly s největší rychlostí růstu či kvalitou kůže. Geny pro tyto znaky však musí být nejprve identifikovány a to by se nikdy nestalo, kdybychom s genovým mapováním nezačali,“ vysvětluje komplexní motivace australských vědců dr. Lee Miles z katedry zoologie.
