Domů     Zajímavosti
Proč děti malují modré stromy?
21.stoleti 6.8.2009

Když dostanou malé děti do rukou barevné pastelky, příliš se nerozpakují a nejrůznější barvičky začnou čile využívat. Na realistické zachycení barvy skutečných objektů však většinou příliš nedbají. Vědce napadlo, že za tím bude nejspíše stát nějaká zákonitost v psychologickém vývoji. Když dostanou malé děti do rukou barevné pastelky, příliš se nerozpakují a nejrůznější barvičky začnou čile využívat. Na realistické zachycení barvy skutečných objektů však většinou příliš nedbají. Vědce napadlo, že za tím bude nejspíše stát nějaká zákonitost v psychologickém vývoji.

Psycholožka Vanessa Simmeringová z americké University of Wiskonsin-Madison se již delší dobu zabývá tím, jak svět kolem sebe vnímají malé děti. Obzvláště si oblíbila předškoláky ve věku mezi 3 – 6 lety. Při práci s nimi si všimla, že mladší děti mají mnohem větší problémy s tím, aby si ve své paměti dokázaly s objektem spojit i jeho barvu. Aby svou hypotézu ověřila, připravila si pro děti test. Na počítači připravila dva stejné obrázky jednoduchých tvarů, u kterých změnila barvu. Poté začala obrázky ukazovat dětem a zjišťovat, jestli změnu barvy zaregistrovaly. Její experiment však neměl za úkol pouze zjistit, zde děti změnu barvy registrují, ale v první řadě to, kdy se taková schopnost vyvíjí. Děti proto rozdělila do dvou skupin podle věku. První z nich tvořily děti čtyřleté, druhou pětileté. Její výsledky byly kupodivu poměrně jednoznačné. Zatímco děti z první skupiny změnu barvy většinou nerozpoznaly, v druhé skupině měly se stejným úkolem již mnohem menší potíže. Schopnost spojovat tvary a barvy, které jsou zaznamenávány v odlišných oblastech mozku, se tedy vyvíjí u dětí v období mezi 4. a 5. rokem.

Související články
Výrok Billa Gatese zněl jasně. Výroba mléčných produktů má až příliš vysokou uhlíkovou stopu. Aby tuto skutečnost zvrátil, rozhodl se podpořit kalifornský start-up, jež hodlá klasické máslo nahradit umělým. Společnost Savor ze San Jose využívá k výrobě tuku podobného živočišnému termochemický proces, který by měl být levný a zároveň energeticky nenáročný. „Vycházeli z faktu, že […]
Co se stane, když si dva bratři vezmou dvě sestry a mají dvě děti? Normálně by děti byli bratranci, ale co když otcové jsou dvě identická dvojčata a matky také dvě identická dvojčata? Pak podle genetiky jsou vlastně sourozenci a ne bratranci. Vědci jsou dvojčaty fascinováni odjakživa. Už multižánrový vědec Francis Galton v roce 1875 […]
Žijeme v době plastové jako generace „plastic people“, v barevném, naleštěném a nerozbitném. Zatímco z kdysi zázračného produktu se stal veřejný nepřítel číslo jedna, dnes ho bereme na milost. Plasty ale nejsou zlo. „Špatnou reklamu plastům dělají obalové výrobky s krátkou dobou použitelnosti, ale především lidské chování, jak s nimi nakládáme…“ řekl nám ředitel Ústavu makromolekulární chemie […]
Pohádky, které dnes známe a milujeme, jsou oproti svým původním verzím jen slabými odvary. Jádra mrazivých nebo lechtivých příběhů, z nichž kdysi povstaly, v nich nicméně přetrvávají dodnes.   Lidové pohádky bývaly lechtivých motivů, vulgarit a jadrného humoru plné. Vyprávěli si je totiž hlavně dospělí, třeba pro zpestření dlouhých zimních večerů. K proměně těchto často velice nekompromisních a […]
Experimenty s koloniemi hlodavců, kterým americký etolog John Calhoun dopřál vše potřebné ke spokojenému životu, s výjimkou životního prostoru, patří k nejvlivnějším psychologickým studiím vůbec. Mluvilo se o nich mezi odborníky a laiky a staly se „vědeckým důkazem“ sociálního rozkladu moderní společnosti. Calhoun přitom dobře věděl, jak se „myší ráj“ může zvrhnout.   Svou nejznámější kolonii, tzv. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz