Jaderná bomba. Jedna z nejhrozivějších zbraní, které kdy člověk vyrobil. Proto je nutné, aby mezinárodní společenství mělo dohled nad jaderným programem kterékoliv země. Jenže ne vždy tomu tak je, ba co víc – občas se nějaká jaderná hlavice ztratí.
Vize nukleární apokalypsy je děsivá. Asi tedy nikoho nepotěší informace o bombách, které se ztratily. Američané přiznali celkem 11 ztát těchto ničivých zbraní, mezi nimi jsou i bomby vodíkové. Rusové jsou na tom ještě hůř. Ti sice, jak je jejich zvykem, oficiálně nepřiznali nic, ale podle generála Alexandra Lebedě z ruského arsenálu zmizelo 100 kufříkových atomových bomb. Další odhady hovoří o nejméně 40 jaderných hlavicích, které ruské vojsko ztratilo při nejrůznějších manévrech a haváriích.
Štěstí nad Španělskem
Jedna z nejvážnějších nehod tohoto typu se stala v roce 1966 nad španělským pobřežím. Tehdy se zde srazila dvě letadla americké armády. Už to samo o sobě je tragédie, ale jeden z letounů navíc na své palubě nesl čtyři vodíkové bomby. Každá z nich byla tisíckrát silnější než Little Boy – bomba, která zničila Hirošimu. Tři bomby se podařilo najít a zlikvidovat, ovšem, kde skončila čtvrtá, neví dodnes nikdo.
O dva roky později se nad Grónskem zřítil jiný americký bombardér. I on měl na palubě atomovou bombu. Tentokrát měla nehoda vážnější následky. Konvenční trhavina v bombě explodovala a zároveň se uvolnilo plutonium, které zamořilo okolí. Jaderná hlavice se ovšem nikdy nenašla. V roce 1965 došlo ke kuriózní havárii v západním Pacifiku. Z americké lodi Ticonderoga sklouzl do moře bombardér s jadernou pumou i posádkou.
Daň jadernému věku
Bomby, které skončily na dně moří, a těch je většina, nepředstavují podle odborníků vysoké riziko. Horší je to s těmi, které se schovaly kdesi na pevnině. Nelze totiž odhadnout, zda nemohou vybouchnout samy od sebe. Dodnes se neví, kde skončila jedna ze dvou vodíkových bomb, které spadly na zem při nehodě nad Severní Karolínou. Tehdy se také ukázalo, jak málo stačí ke katastrofě. Jedna z pum se usadila na stromě a pět jejích pojistek selhalo, než teprve šestá zabránila výbuchu…
K bombám, které rezavějí na dně oceánů, se terorista asi těžko dostane. Horší je to s těmi, které zmizely z nejrůznějších skladů. Kufříková jaderná bomba vypadá jako skutečný kufřík a lze ji odpálit během půlhodiny. Vznikla pro speciální akce sovětské KGB, vycvičení agenti by v případě jaderného konfliktu dopravili tyto bomby do amerických měst, kde by je odpálili. „Více než 100 těchto zbraní z předpokládaného množství 250 nejsou pod kontrolou armádních sil Ruska,“ prohlásil před časem ruský generál Alexander Lebeď. Oficiální místa jeho tvrzení sice popřela, ale červíček pochybností hlodá dál.
USA
první jaderný výbuch: 16. července 1945
první termonukleární výbuch: 31. října 1952
počet nukleárních hlavic: více než 10 000
počet testů jaderných zbraní: 1030
Rusko (SSSR)
první jaderný výbuch: 29. srpna 1949
první termonukleární výbuch: 12. srpna 1953
počet nukleárních hlavic: více než 10 000
počet testů jaderných zbraní: 715
Británie
první jaderný výbuch: 3. října 1952
první termonukleární výbuch: 15. května 1957
počet nukleárních hlavic: 185
počet testů jaderných zbraní: 45
Francie
první jaderný výbuch: 13. února 1960
první termonukleární výbuch: 24. září 1966
počet nukleárních hlavic: 350
počet testů jaderných zbraní: 210
Čína
první jaderný výbuch: 16. října 1964
první termonukleární výbuch: 17. června 1967
počet nukleárních hlavic: 400
počet testů jaderných zbraní: 45
Indie
první jaderný výbuch: 18. května 1974
první termonukleární výbuch: –
počet nukleárních hlavic: 60
počet testů jaderných zbraní: 3
Pákistán
první jaderný výbuch: 28. května 1998
první termonukleární výbuch: –
počet nukleárních hlavic: ?
počet testů jaderných zbraní: 2
Izrael
první jaderný výbuch: ?
první termonukleární výbuch: –
počet nukleárních hlavic: cca 350
počet testů jaderných zbraní: 1 (?)
KLDR
první jaderný výbuch: 9. října 2006
první termonukleární výbuch: –
počet nukleárních hlavic: ?
počet testů jaderných zbraní: 1 (?)
