Objev: Parazitické vosičky spolupracují s viry!

Spolupráci čili symbiózu mezi různými živočišnými druhy můžeme v přírodě vidět takřka na každém kroku. Koráli si „ochočili“ mořské řasy, mravenci mšice a my lidé třebas krávy nebo kočky. Rafinovaná spolupráce mnohobuněčného organismu s virem, to už je ale jiná káva!

Francouzští vědci nedávno odhalili, jak si virus „domestikovaly“ parazitické vosičky. Spolupráci čili symbiózu mezi různými živočišnými druhy můžeme v přírodě vidět takřka na každém kroku. Koráli si „ochočili“ mořské řasy, mravenci mšice a my lidé třebas krávy nebo kočky. Rafinovaná spolupráce mnohobuněčného organismu s virem, to už je ale jiná káva! Francouzští vědci nedávno odhalili, jak si virus „domestikovaly“ parazitické vosičky.

Přísný vědec by ale zvednul prst – nejsou to přece parazité, ale parazitoidi! Kdo že jsou to ti parazitoidi? Tato zákeřná strategie se rozvinula zejména u hmyzu, přičemž pravými šampiony jsou nejrůznější blanokřídlí (např.

lumkové, žahalky, hrabalky). Dospělí jedinci žijí volně a tváří se velmi nevinně. Po spáření však nakladou svá vajíčka do larev či dospělců jiného hmyzu (hrabalky mají zase ve zvláštní oblibě pavouky) a nechají své larvičky, aby si na nebohém těle oběti pěkně pochutnávaly.

Nenasytné larvy nevítaných hostů si ale musejí dávat setsakramentsky velký pozor, aby neporušily některou z jejích životně důležitých funkcí, například nervovou soustavu. Oběť jim musí sloužit jako zásobárna čerstvé potravy co nejdéle.

Ta k tomu musí jen nečinně přihlížet – je totiž většinou ochromena žihadlem a nemůže se nijak bránit. Teprve zcela vyjedenou kořist larvičky parazitoidů zahubí a uvnitř jejích zbytků se zakuklí.

Jak se dostat housence pod kůži Vosičky z čeledi lumčíkovitých (Braconidae), která je jednou z druhově nejpočetnějších čeledí hmyzu vůbec, rády kladou svá vajíčka do housenek různých druhů nočních motýlů.

Housenky, které příliš mnoho zbraní v nerovném boji nemají, se ale přesto nechtějí nechat přemoci snadno. Vyvinuly si specifickou imunitní výbavu – okolo nepřátelského objektu, který vnikne do jejich těla, vytvoří zvláštní shluk imunitních buněk, které potenciálního vetřelce obalí a nakonec usmrtí.

Aby se invaze parazoidů zdařila, musí dospělé vosičky imunitní systém hostitele nějakým způsobem přelstít. Spolu s vajíčky proto vypustí do těla oběti speciální měchýřky, které se stejně jako jejich vajíčka vytvářejí v jejich vaječnících.

Nejedná se však o vajíčka, ale o kapsule, které se vmísí do kontroly vývoje hostitelské larvy a potlačí i klíčové schopnosti jeho imunitního systému. Jejich obsah je ale skutečně specifický – neobsahují žádné konkrétní látky, které by se přímo vměšovaly do vnitřního prostředí hostitele.

Jediné, co je v nich k nalezení, jsou části DNA, tedy geny.

Pomocná ruka od virůFrancouzští entomologové z Université François-Rabelais v jihofrancouzském Tours zkoumají život lumčíků už po dobu několika let. V dřívějších letech zjistili, že ačkoliv je DNA v kapsulích zjevně virového původu, chybí v nich veškeré proteiny, které si s sebou viry normálně nosí proto, aby se mohly replikovat.

Podle posledních zjištění, která nedávno publikovali v nejprestižnějším vědeckém časopise Science, pochází DNA skutečně z typických hmyzích parazitů – nudivirů. Nejvíce fascinujícím objevem Francouzů ale bylo, jak přesně vosičky potřebnou DNA skladují.

Virus totiž zakódoval svou genetickou informaci přímo do DNA, uložené v jejich buněčných jádrech. Tato informace se však přepisuje pouze v jejich vaječnících, kde se na jejich rozkaz vytváří kapsule, které jsou do těla oběti injikovány spolu s vajíčky.

Tato spolupráce je zdá se letitá. Viry si vosičky „ochočily“ již před zhruba 100 miliony let. Francouzi upozorňují i na to, že pohled můžeme i obrátit – byl to vlastně virus, který si „ochočil“ vosičky k tomu, aby jej tímto rafinovaným způsobem šířily dál (?).

Malý slovníček ekologických strategií Vztahy mezi dvěma různými druhy organismů mohou nabývat nejrůznějších podob, z nichž každá získala od vědců svůj název. Ekologové, do jejichž kompetence zkoumání vztahů mezi organismy a jejich prostředím spadá, si pro strategie organismů vymysleli širokou paletu názvů.

Když si organismy vzájemně prospívají, je jejich vztah symbiotický (někdy mu též říkáme mutualismus). Nemusí ale jen vzájemně prospívat – některým organismům stačí, když jejich „partnerovi“ upadne nějaký ten drobek od stolu.

Takovému nevinnému ujídači říkáme komenzál. Řada komenzálů se však nespokojila jen s pojídáním drobků a začala se živit na úkor svého hostitele. Těm organismům, které druhým vysloveně škodí, říkáme parazité.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Českobudějovičtí parazitologové otestovali vakcínu proti lymské borelióze

Českobudějovičtí parazitologové...

Na světě již existuje látka, z níž by se mohla vyrábět vakcína proti lymské...
Czech Nature Photo 2020 vyhrála série fotografií o ochraně outloňů

Czech Nature Photo 2020 vyhrála...

Koordinátorka veterinární péče a welfare organizace The Kukang Rescue Program,...
Jaká teplota vzduchu je pro stromy kritická?

Jaká teplota vzduchu je pro...

U stromů v tropických lesích je charakteristické, že při oteplování mohou vázat značné...
Tábor odjede z Tábora pryč

Tábor odjede z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Spíše než změna klimatu ohrožuje motýly způsob hospodaření s krajinou

Spíše než změna klimatu ohrožuje...

Co se stane s motýly, když se oteplí planeta? Jaký vliv má globální změna klimatu...
Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Roman Pavela: Šaman českých bylinek

Doma si povídá s rostlinami. Fascinuje ho, že každý den někdo někde ve světě objeví...
Pavel Kindlmann : Lidstvo je další kometa, likvidátor života

Pavel Kindlmann : Lidstvo je další...

Spolu se 144 autory z celého světa se profesor Pavel Kindlmann podílel na...
Další holčička

Další holčička

Po šesti týdnech, jež uplynuly od narození první letošní sloní slečny,...
Další orel se stal obětí travičů

Další orel se stal obětí travičů

Ve středu 25. března 2020 byl v katastru obce Roudnice na Královéhradecku nalezen...
Na Hodonínsku někdo otrávil rodinu orlů mořských

Na Hodonínsku někdo otrávil rodinu...

V Ptačí oblasti Bzenecká Doubrava – Strážnické Pomoraví na...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Pozoruhodná encyklopedie začala vznikat před 360 lety

Pozoruhodná encyklopedie začala...

Rozsáhlou zemědělskou encyklopedii Georgica curiosa začal psát její autor v...
Další holčička

Další holčička

Po šesti týdnech, jež uplynuly od narození první letošní sloní...
Náhled do jednoho z nejvyšších mrakodrapů pevninské Číny

Náhled do jednoho z nejvyšších...

Všichni v Šanghaji znají „otvírák“ neboli jednu z nejimpozantnějších...
Chytré české nabíječky elektromobilů samy komunikují se sítí

Chytré české nabíječky...

Žďárský DEL během letošního dubna uvedl na trh novou generaci chytrých nabíjecích...
Změnu městského znaku nařizuje panovnice za trest

Změnu městského znaku nařizuje...

Česká královna vdova Barbora Celská zastavuje roku 1444 město Jaroměř Jiřímu z Poděbrad. Měšťany tak chce...
Čeští herci, co se prosadili v zahraničí

Čeští herci, co se prosadili v...

Českých herců, které znají i za hranicemi, není...
Tábor odjel z Tábora pryč

Tábor odjel z Tábora pryč

Za zdánlivě banální větou v nadpisu se skrývá výrazný úspěch ZOO Tábor,...
Změří každému teplotu

Změří každému teplotu

Dvě termovizní kamery, které se na Energetickém ústavu Fakulty strojního...
Erby královských věnných měst: Přivlastnil si Hradec Králové neprávem jméno krále?

Erby královských věnných měst:...

Stará místní kronika tvrdí, že velké G ve znaku Hradce Králové značí počáteční písmeno jména Girzik, tedy...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.