Objev: Parazitické vosičky spolupracují s viry!

Spolupráci čili symbiózu mezi různými živočišnými druhy můžeme v přírodě vidět takřka na každém kroku. Koráli si „ochočili“ mořské řasy, mravenci mšice a my lidé třebas krávy nebo kočky. Rafinovaná spolupráce mnohobuněčného organismu s virem, to už je ale jiná káva! Francouzští vědci nedávno odhalili, jak si virus „domestikovaly“ parazitické vosičky. Spolupráci čili symbiózu mezi různými živočišnými druhy můžeme v přírodě vidět takřka na každém kroku. Koráli si „ochočili“ mořské řasy, mravenci mšice a my lidé třebas krávy nebo kočky. Rafinovaná spolupráce mnohobuněčného organismu s virem, to už je ale jiná káva! Francouzští vědci nedávno odhalili, jak si virus „domestikovaly“ parazitické vosičky.

Přísný vědec by ale zvednul prst – nejsou to přece parazité, ale parazitoidi! Kdo že jsou to ti parazitoidi? Tato zákeřná strategie se rozvinula zejména u hmyzu, přičemž pravými šampiony jsou nejrůznější blanokřídlí (např. lumkové, žahalky, hrabalky). Dospělí jedinci žijí volně a tváří se velmi nevinně. Po spáření však nakladou svá vajíčka do larev či dospělců jiného hmyzu (hrabalky mají zase ve zvláštní oblibě pavouky) a nechají své larvičky, aby si na nebohém těle oběti pěkně pochutnávaly. Nenasytné larvy nevítaných hostů si ale musejí dávat setsakramentsky velký pozor, aby neporušily některou z jejích životně důležitých funkcí, například nervovou soustavu. Oběť jim musí sloužit jako zásobárna čerstvé potravy co nejdéle. Ta k tomu musí jen nečinně přihlížet – je totiž většinou ochromena žihadlem a nemůže se nijak bránit. Teprve zcela vyjedenou kořist larvičky parazitoidů zahubí a uvnitř jejích zbytků se zakuklí.

Jak se dostat housence pod kůži
 Vosičky z čeledi lumčíkovitých (Braconidae), která je jednou z druhově nejpočetnějších čeledí hmyzu vůbec, rády kladou svá vajíčka do housenek různých druhů nočních motýlů. Housenky, které příliš mnoho zbraní v nerovném boji nemají, se ale přesto nechtějí nechat přemoci snadno. Vyvinuly si specifickou imunitní výbavu – okolo nepřátelského objektu, který vnikne do jejich těla, vytvoří zvláštní shluk imunitních buněk, které potenciálního vetřelce obalí a nakonec usmrtí. Aby se invaze parazoidů zdařila, musí dospělé vosičky imunitní systém hostitele nějakým způsobem přelstít. Spolu s vajíčky proto vypustí do těla oběti speciální měchýřky, které se stejně jako jejich vajíčka vytvářejí v jejich vaječnících. Nejedná se však o vajíčka, ale o kapsule, které se vmísí do kontroly vývoje hostitelské larvy a potlačí i klíčové schopnosti jeho imunitního systému. Jejich obsah je ale skutečně specifický – neobsahují žádné konkrétní látky, které by se přímo vměšovaly do vnitřního prostředí hostitele. Jediné, co je v nich k nalezení, jsou části DNA, tedy geny.

Pomocná ruka od virů
Francouzští entomologové z Université François-Rabelais v jihofrancouzském Tours zkoumají život lumčíků už po dobu několika let. V dřívějších letech zjistili, že ačkoliv je DNA v kapsulích zjevně virového původu, chybí v nich veškeré proteiny, které si s sebou viry normálně nosí proto, aby se mohly replikovat. Podle posledních zjištění, která nedávno publikovali v nejprestižnějším vědeckém časopise Science, pochází DNA skutečně z typických hmyzích parazitů – nudivirů. Nejvíce fascinujícím objevem Francouzů ale bylo, jak přesně vosičky potřebnou DNA skladují. Virus totiž zakódoval svou genetickou informaci přímo do DNA, uložené v jejich buněčných jádrech. Tato informace se však přepisuje pouze v jejich vaječnících, kde se na jejich rozkaz vytváří kapsule, které jsou do těla oběti injikovány spolu s vajíčky. Tato spolupráce je zdá se letitá. Viry si vosičky „ochočily“ již před zhruba 100 miliony let. Francouzi upozorňují i na to, že pohled můžeme i obrátit – byl to vlastně virus, který si „ochočil“ vosičky k tomu, aby jej tímto rafinovaným způsobem šířily dál (?).

Malý slovníček ekologických strategií
 Vztahy mezi dvěma různými druhy organismů mohou nabývat nejrůznějších podob, z nichž každá získala od vědců svůj název. Ekologové, do jejichž kompetence zkoumání vztahů mezi organismy a jejich prostředím spadá, si pro strategie organismů vymysleli širokou paletu názvů. Když si organismy vzájemně prospívají, je jejich vztah symbiotický (někdy mu též říkáme mutualismus). Nemusí ale jen vzájemně prospívat – některým organismům stačí, když jejich „partnerovi“ upadne nějaký ten drobek od stolu. Takovému nevinnému ujídači říkáme komenzál. Řada komenzálů se však nespokojila jen s pojídáním drobků a začala se živit na úkor svého hostitele. Těm organismům, které druhým vysloveně škodí, říkáme parazité.

Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

Na neprobádaném tichomořském ostrově objevil český vědec nové druhy mravenců a dalšího hmyzu

Na neprobádaném tichomořském ostrově...

Z tříměsíční expedice na dosud téměř neprobádaný ostrov...
21 polních plodin je nyní k vidění na střeše Národního zemědělského muzea

21 polních plodin je nyní k vidění na...

Přes dvě desítky zemědělských plodin vyseli na střeše Národního zemědělského muzea...
Česká města stále dusí automobilová doprava

Česká města stále dusí...

Že automobilová doprava založená na spalovacích motorech je jedním z největších...
Naznačují řasy na hábitech andských kajícníků život mimo planetu Zemi?

Naznačují řasy na hábitech andských...

Sněžné řasy, nalezené v drsných podmínkách vysoko v chilských Andách, opět...
Opuštěná antarktická základna provede výzkum bez přítomnosti lidí

Opuštěná antarktická základna...

Je to už taková tradiční záležitost, že museli polárníci opět evakuovat...
Liberecká zoologická zahrada si otevřela vlastní kino

Liberecká zoologická zahrada si...

Jako jednu z novinek letošní sezóny si liberecká zoo pro návštěvníky...
Ja snížit horko v autobuse? Signapur na jejich střechy vysazuje trávníky

Ja snížit horko v autobuse?...

V Singapuru bude v dohledné době možné potkávat deset autobusů se střechami...
Biblický mýtus o potopě světa: Co na něj říká věda?

Biblický mýtus o potopě světa: Co na...

Krátce poté, co Bůh stvořil Zemi a život na ní, se podle Starého...
V Liberci zrekonstruovali horní patro pavilonu tropů

V Liberci zrekonstruovali horní...

Jako v tropickém deštném pralese se nyní mohou cítit návštěvníci Zoo...
Kouzlo Islandu: Gejzíry dosahující bodu varu

Kouzlo Islandu: Gejzíry...

Velkolepé úkazy lze najít i v místech, která na první pohled vypadají...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Jací jsou mezi zvířaty největší spáči?

Jací jsou mezi zvířaty největší...

Podle vědců je spánek pro zvířata důležitější než dostatek potravy....
VIDEO: TOP 5 triků, jak poznat lháře

VIDEO: TOP 5 triků, jak poznat...

Lhát se nemá. To ví snad každé malé dítě. Také se říká, že lež...
Proti opilectví ve středověkých Čechách bojuje i biskup Svatý Vojtěch

Proti opilectví ve středověkých...

„Opilče, nenaleju ti,“ brání se pražský krčmář roku 1039 slovním útokům...
Křišťálová Lebka zkázy: Co všechno dokáže?

Křišťálová Lebka zkázy: Co všechno...

Je fascinující. Vyrobená z jediného obrovského kusu křišťálu. Neznámo kým,...
Nová hranice: Dospělost začíná ve 30 letech!

Nová hranice: Dospělost začíná...

„Ty tvoje srandičky na internetu! Můžeš mi říct, kdy se konečně začneš chovat...
Nezdolný Christopher Reeve: Superman, kterého nezlomí ani ochrnutí!

Nezdolný Christopher Reeve:...

Po řadě neúspěšných pokusů, jak dostat Supermana důstojným způsobem...
Jsme „indoor“ generace. Tohle je náš návod na přežití

Jsme „indoor“ generace. Tohle je náš...

Statistiky uvádějí, že až 90 % času tráví současná generace „indoor“, tedy...
Pavoučí mléko je výživnější než to kravské

Pavoučí mléko je výživnější než...

Příroda nikdy nepřestane překvapovat a tato zpráva není výjimkou. Pavouci...
Spor o arcibiskupa: Rokycana strašil české krále

Spor o arcibiskupa: Rokycana...

Úžasem zcela oněměli. Jak ten kacíř dokáže mluvit?! S klidem by mohl...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.