Domů     Příroda
Objev: Parazitické vosičky spolupracují s viry!
21.stoleti 19.5.2009

Spolupráci čili symbiózu mezi různými živočišnými druhy můžeme v přírodě vidět takřka na každém kroku. Koráli si „ochočili“ mořské řasy, mravenci mšice a my lidé třebas krávy nebo kočky. Rafinovaná spolupráce mnohobuněčného organismu s virem, to už je ale jiná káva! Francouzští vědci nedávno odhalili, jak si virus „domestikovaly“ parazitické vosičky. Spolupráci čili symbiózu mezi různými živočišnými druhy můžeme v přírodě vidět takřka na každém kroku. Koráli si „ochočili“ mořské řasy, mravenci mšice a my lidé třebas krávy nebo kočky. Rafinovaná spolupráce mnohobuněčného organismu s virem, to už je ale jiná káva! Francouzští vědci nedávno odhalili, jak si virus „domestikovaly“ parazitické vosičky.

Přísný vědec by ale zvednul prst – nejsou to přece parazité, ale parazitoidi! Kdo že jsou to ti parazitoidi? Tato zákeřná strategie se rozvinula zejména u hmyzu, přičemž pravými šampiony jsou nejrůznější blanokřídlí (např. lumkové, žahalky, hrabalky). Dospělí jedinci žijí volně a tváří se velmi nevinně. Po spáření však nakladou svá vajíčka do larev či dospělců jiného hmyzu (hrabalky mají zase ve zvláštní oblibě pavouky) a nechají své larvičky, aby si na nebohém těle oběti pěkně pochutnávaly. Nenasytné larvy nevítaných hostů si ale musejí dávat setsakramentsky velký pozor, aby neporušily některou z jejích životně důležitých funkcí, například nervovou soustavu. Oběť jim musí sloužit jako zásobárna čerstvé potravy co nejdéle. Ta k tomu musí jen nečinně přihlížet – je totiž většinou ochromena žihadlem a nemůže se nijak bránit. Teprve zcela vyjedenou kořist larvičky parazitoidů zahubí a uvnitř jejích zbytků se zakuklí.

Jak se dostat housence pod kůži
 Vosičky z čeledi lumčíkovitých (Braconidae), která je jednou z druhově nejpočetnějších čeledí hmyzu vůbec, rády kladou svá vajíčka do housenek různých druhů nočních motýlů. Housenky, které příliš mnoho zbraní v nerovném boji nemají, se ale přesto nechtějí nechat přemoci snadno. Vyvinuly si specifickou imunitní výbavu – okolo nepřátelského objektu, který vnikne do jejich těla, vytvoří zvláštní shluk imunitních buněk, které potenciálního vetřelce obalí a nakonec usmrtí. Aby se invaze parazoidů zdařila, musí dospělé vosičky imunitní systém hostitele nějakým způsobem přelstít. Spolu s vajíčky proto vypustí do těla oběti speciální měchýřky, které se stejně jako jejich vajíčka vytvářejí v jejich vaječnících. Nejedná se však o vajíčka, ale o kapsule, které se vmísí do kontroly vývoje hostitelské larvy a potlačí i klíčové schopnosti jeho imunitního systému. Jejich obsah je ale skutečně specifický – neobsahují žádné konkrétní látky, které by se přímo vměšovaly do vnitřního prostředí hostitele. Jediné, co je v nich k nalezení, jsou části DNA, tedy geny.

Pomocná ruka od virů
Francouzští entomologové z Université François-Rabelais v jihofrancouzském Tours zkoumají život lumčíků už po dobu několika let. V dřívějších letech zjistili, že ačkoliv je DNA v kapsulích zjevně virového původu, chybí v nich veškeré proteiny, které si s sebou viry normálně nosí proto, aby se mohly replikovat. Podle posledních zjištění, která nedávno publikovali v nejprestižnějším vědeckém časopise Science, pochází DNA skutečně z typických hmyzích parazitů – nudivirů. Nejvíce fascinujícím objevem Francouzů ale bylo, jak přesně vosičky potřebnou DNA skladují. Virus totiž zakódoval svou genetickou informaci přímo do DNA, uložené v jejich buněčných jádrech. Tato informace se však přepisuje pouze v jejich vaječnících, kde se na jejich rozkaz vytváří kapsule, které jsou do těla oběti injikovány spolu s vajíčky. Tato spolupráce je zdá se letitá. Viry si vosičky „ochočily“ již před zhruba 100 miliony let. Francouzi upozorňují i na to, že pohled můžeme i obrátit – byl to vlastně virus, který si „ochočil“ vosičky k tomu, aby jej tímto rafinovaným způsobem šířily dál (?).

Malý slovníček ekologických strategií
 Vztahy mezi dvěma různými druhy organismů mohou nabývat nejrůznějších podob, z nichž každá získala od vědců svůj název. Ekologové, do jejichž kompetence zkoumání vztahů mezi organismy a jejich prostředím spadá, si pro strategie organismů vymysleli širokou paletu názvů. Když si organismy vzájemně prospívají, je jejich vztah symbiotický (někdy mu též říkáme mutualismus). Nemusí ale jen vzájemně prospívat – některým organismům stačí, když jejich „partnerovi“ upadne nějaký ten drobek od stolu. Takovému nevinnému ujídači říkáme komenzál. Řada komenzálů se však nespokojila jen s pojídáním drobků a začala se živit na úkor svého hostitele. Těm organismům, které druhým vysloveně škodí, říkáme parazité.

Související články
Z nejnovější studie, která zmapovala výskyt planých rostlin na území Brna, vyplývá, že ve městě se vyskytuje 1 492 druhů planých nebo samovolně zplanělých rostlin, z nichž 255 patří mezi ohrožené druhy. Tým botaniků z Masarykovy univerzity pod vedením Zdeňky Lososové na studii pracoval více než 10 let a rozšíření druhů zdokumentoval na jednotlivých mapách. […]
Zkazky o tom, jak si zvířata promyšleně hledají rostliny, které jim uleví od neduhů, se tradují nejen mezi milovníky přírody. Dokonce i biologové už pár desítek let sledují, zda jde o nahodilé nebo cílené chování. Pozoruhodně dobře si pomocí přírodní medicíny dokážou poradit zejména šimpanzi. Americký biolog Michael Huffman od 80. let 20. století postupně […]
Kdyby jim chyběl jen mozek! Medúzy působí, že na ně evoluce zapomněla. Nedostaly od přírody ani pořádný nervový systém, o chybějícím srdci nebo žaludku nemluvě. Jejich průhledná těla skutečně neskrývají žádný fígl přírody. Přesto jsou medúzy překvapivě schopny učit se ze svých omylů. Co vlastně takový živočich na samém počátku vývoje nervové soustavy dokáže vnímat? […]
Tým botaniků odhalil významné změny v rozšíření druhů české květeny. Jejich studie analyzovala ústup i šíření jednotlivých druhů flóry na českém území od roku 1960. Nová studie vznikla na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity ve spolupráci s Botanickým ústavem Akademie věd ČR, Univerzitou Karlovou a Vídeňskou univerzitou a byla publikována v mezinárodním odborném časopise Biological Conservation. […]
V životě chobotnice, velmi inteligentního živočicha, nevyhnutelně nastanou chvíle, kdy se nudí. V důsledku toho se zabaví hrou s různými předměty, které bohužel nejsou k snědku anebo jízdou na medúzách. Také mohou nastat situace, kdy jsou podrážděné, a to pak samice střílejí mušlemi po jiných chobotnicích, častěji však po samcích. V mnoha ohledech jsou nám, lidem, velmi podobné, a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz