Objev: Parazitické vosičky spolupracují s viry!

Spolupráci čili symbiózu mezi různými živočišnými druhy můžeme v přírodě vidět takřka na každém kroku. Koráli si „ochočili“ mořské řasy, mravenci mšice a my lidé třebas krávy nebo kočky. Rafinovaná spolupráce mnohobuněčného organismu s virem, to už je ale jiná káva!

Francouzští vědci nedávno odhalili, jak si virus „domestikovaly“ parazitické vosičky. Spolupráci čili symbiózu mezi různými živočišnými druhy můžeme v přírodě vidět takřka na každém kroku. Koráli si „ochočili“ mořské řasy, mravenci mšice a my lidé třebas krávy nebo kočky. Rafinovaná spolupráce mnohobuněčného organismu s virem, to už je ale jiná káva! Francouzští vědci nedávno odhalili, jak si virus „domestikovaly“ parazitické vosičky.

Přísný vědec by ale zvednul prst – nejsou to přece parazité, ale parazitoidi! Kdo že jsou to ti parazitoidi? Tato zákeřná strategie se rozvinula zejména u hmyzu, přičemž pravými šampiony jsou nejrůznější blanokřídlí (např.

lumkové, žahalky, hrabalky). Dospělí jedinci žijí volně a tváří se velmi nevinně. Po spáření však nakladou svá vajíčka do larev či dospělců jiného hmyzu (hrabalky mají zase ve zvláštní oblibě pavouky) a nechají své larvičky, aby si na nebohém těle oběti pěkně pochutnávaly.

Nenasytné larvy nevítaných hostů si ale musejí dávat setsakramentsky velký pozor, aby neporušily některou z jejích životně důležitých funkcí, například nervovou soustavu. Oběť jim musí sloužit jako zásobárna čerstvé potravy co nejdéle.

Ta k tomu musí jen nečinně přihlížet – je totiž většinou ochromena žihadlem a nemůže se nijak bránit. Teprve zcela vyjedenou kořist larvičky parazitoidů zahubí a uvnitř jejích zbytků se zakuklí.

Jak se dostat housence pod kůži Vosičky z čeledi lumčíkovitých (Braconidae), která je jednou z druhově nejpočetnějších čeledí hmyzu vůbec, rády kladou svá vajíčka do housenek různých druhů nočních motýlů.

Housenky, které příliš mnoho zbraní v nerovném boji nemají, se ale přesto nechtějí nechat přemoci snadno. Vyvinuly si specifickou imunitní výbavu – okolo nepřátelského objektu, který vnikne do jejich těla, vytvoří zvláštní shluk imunitních buněk, které potenciálního vetřelce obalí a nakonec usmrtí.

Aby se invaze parazoidů zdařila, musí dospělé vosičky imunitní systém hostitele nějakým způsobem přelstít. Spolu s vajíčky proto vypustí do těla oběti speciální měchýřky, které se stejně jako jejich vajíčka vytvářejí v jejich vaječnících.

Nejedná se však o vajíčka, ale o kapsule, které se vmísí do kontroly vývoje hostitelské larvy a potlačí i klíčové schopnosti jeho imunitního systému. Jejich obsah je ale skutečně specifický – neobsahují žádné konkrétní látky, které by se přímo vměšovaly do vnitřního prostředí hostitele.

Jediné, co je v nich k nalezení, jsou části DNA, tedy geny.

Pomocná ruka od virůFrancouzští entomologové z Université François-Rabelais v jihofrancouzském Tours zkoumají život lumčíků už po dobu několika let. V dřívějších letech zjistili, že ačkoliv je DNA v kapsulích zjevně virového původu, chybí v nich veškeré proteiny, které si s sebou viry normálně nosí proto, aby se mohly replikovat.

Podle posledních zjištění, která nedávno publikovali v nejprestižnějším vědeckém časopise Science, pochází DNA skutečně z typických hmyzích parazitů – nudivirů. Nejvíce fascinujícím objevem Francouzů ale bylo, jak přesně vosičky potřebnou DNA skladují.

Virus totiž zakódoval svou genetickou informaci přímo do DNA, uložené v jejich buněčných jádrech. Tato informace se však přepisuje pouze v jejich vaječnících, kde se na jejich rozkaz vytváří kapsule, které jsou do těla oběti injikovány spolu s vajíčky.

Tato spolupráce je zdá se letitá. Viry si vosičky „ochočily“ již před zhruba 100 miliony let. Francouzi upozorňují i na to, že pohled můžeme i obrátit – byl to vlastně virus, který si „ochočil“ vosičky k tomu, aby jej tímto rafinovaným způsobem šířily dál (?).

Malý slovníček ekologických strategií Vztahy mezi dvěma různými druhy organismů mohou nabývat nejrůznějších podob, z nichž každá získala od vědců svůj název. Ekologové, do jejichž kompetence zkoumání vztahů mezi organismy a jejich prostředím spadá, si pro strategie organismů vymysleli širokou paletu názvů.

Když si organismy vzájemně prospívají, je jejich vztah symbiotický (někdy mu též říkáme mutualismus). Nemusí ale jen vzájemně prospívat – některým organismům stačí, když jejich „partnerovi“ upadne nějaký ten drobek od stolu.

Takovému nevinnému ujídači říkáme komenzál. Řada komenzálů se však nespokojila jen s pojídáním drobků a začala se živit na úkor svého hostitele. Těm organismům, které druhým vysloveně škodí, říkáme parazité.

Autor: Michal Andrle
Rubriky:  Příroda
Publikováno:
Další články autora
Právě v prodeji
Tip redakce

Související články

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po mořském dně

„Fujtajblík“ již nebude kráčet po...

Na dně moří a oceánů žijí skutečně prazvláštní tvorové, řadí se mezi ně...
Léto roku 2020 bylo pro severní polokouli nejteplejší od počátku měření

Léto roku 2020 bylo pro severní...

Zatímco v našich končinách vládlo celkem příjemné léto bez šílených...
Byl megalodon skutečně mega?

Byl megalodon skutečně mega?

Obří megalodon (Carcharocles megalodon) je živočich, který svou velikostí...
Šípové žáby opět v Praze

Šípové žáby opět v Praze

Návštěvníci Zoo Praha teď mají jedinečnou příležitost prohlédnout si hned...
Zdravá půda pro další generace

Zdravá půda pro další generace

Již v úterý 18. srpna dorazí vědci z Biologického centra AV ČR ve své...
Čeští vědci zachraňují africkou divočinu

Čeští vědci zachraňují africkou...

Tým českých vědců pod vedením zoologů Arthura Sniegona a Tomáše...
Poznejte život netopýrů zblízka

Poznejte život netopýrů zblízka

Mezinárodní noc pro netopýry proběhne letos již po čtyřiadvacáté. Tradiční...
Charakter rašelinišť se mění 

Charakter rašelinišť se mění 

V současnosti pokrývají rašeliniště zhruba 3 % zemského povrchu. Také obsahují nejméně...
Skrytá stránka černobylských hub: Budou nás chránit před kosmických zářením?

Skrytá stránka černobylských hub: Budou...

Houby rostoucí kousek od nechvalně proslulé jaderné elektrárny Černobyl možná...
Co zabilo slony?

Co zabilo slony?

Pro vědce byla nedávná smrt stovek slonů v africké Botswaně záhadou. Nyní se však zdá,...

Nenechte si ujít další zajímavé články

Údolí padlých: Hřbitov pro diktátora i jeho oběti!

Údolí padlých: Hřbitov pro...

Naposledy se v centru dění ocitne v říjnu loňského roku, kdy je konečně dokončen...
Neroňte krokodýlí slzy! Co máme společného se zubatými plazy?

Neroňte krokodýlí slzy! Co máme...

Když o někom řekneme, že roní krokodýlí slzy, nemáme o něm zrovna pěkné...
Čas na kafíčko: Víčko na kelímek vzniká 40 let!

Čas na kafíčko: Víčko na kelímek...

Znáte to. Ráno nestíháte, stavujete se u drivu pro kávu, která vám dělá...
Chrám Vasila Blaženého: Přišel jeho architekt o oči?

Chrám Vasila Blaženého: Přišel...

Jihovýchodní stranu Rudého náměstí v Moskvě zdobí jedna z nejznámějších ruských...
Acháty: Minerály s fascinující kresbou milovali už ve starověku!

Acháty: Minerály s fascinující...

Nádherné vzory předurčují tyto drahé kameny k tomu, aby se staly...
První velký hollywoodský skandál: Proč zemřela Olive Thomasová?

První velký hollywoodský skandál:...

Kdo ví, možná by to dotáhla na úroveň těch nejzářivějších hollywoodských...
Draci nejsou netvoři, původně lidi spojují s Bohy!

Draci nejsou netvoři, původně lidi...

V pohádkách představují spíš negativní postavy. Na to v dávných dobách ale nevěří,...
Jen tak si ulevit: Kvůli „prdění“ k soudu i za mříže!

Jen tak si ulevit: Kvůli „prdění“ k...

Kdo tvrdí, že se ho vylučování střevních plynů netýká, lže. Podle lékařů je...
Pozor na klíště! Nebezpečí létem zdaleka nekončí!

Pozor na klíště! Nebezpečí létem...

Tento nepříjemný parazit nás bohužel neohrožuje jen během letních...
Poznejte své IQ

Poznejte své IQ

V našem profesionálně sestaveném testu ihned zjistíte přesné výsledky a obdržíte certifikát.