Domů     Medicína
Je možné „přetočit pásku“ evoluce?
21.stoleti 6.5.2009

Fantazie tvůrců filmu Jurský park přenesla diváky do situace, kdy došlo k „postavení“ dávno vyhynulých tvorů podle zachované DNA. Američtí paleogenetici se dnes pokoušejí o jednodušší a také mnohem bezpečnější zrekonstruování dávné minulosti života.Fantazie tvůrců filmu Jurský park přenesla diváky do situace, kdy došlo k „postavení“ dávno vyhynulých tvorů podle zachované DNA. Američtí paleogenetici se dnes pokoušejí o jednodušší a také mnohem bezpečnější zrekonstruování dávné minulosti života.

Jurský park byl jistě zajímavý vědecko fantastický film, uskutečnění podobného plánu však není pro vědu příliš reálné. V cestě znovuvzkříšení druhohorních plazů stojí velká řada překážek. V první řadě je problém v tom, že stavba těla organismu není určena jen zápisem v genetické informaci, ale také tělem, tedy buněčnými strukturami, které informaci zakódovanou v DNA čtou a překládají do řeči těla, proteinů. Dávnou DNA by bylo nutno vložit do některého ze současných „čtecích zařízení“ a problémů by nastalo jistě více než dost. Další významný problém se skrývá také ve stáří vzorku DNA. I kdyby se nakrásně podařilo takový vzorek najít (např. v těle krev sajícího parazita „zataveného“ v jantaru), zub času by jistě vykonal svou práci a informace by byla příliš poškozená. Američtí vědci z Georgia Institute of Technology přišli proto s nápadem, jak nahlédnout do minulosti života, který by tyto problémy alespoň částečně obešel.  V první řadě  se proto  rozhodli, že budou pracovat s mnohem jednodušším organismem než je dinosaurus, s  bakterií. Pomyslnou „pásku života“ přehrají pozpátku tak, že nejprve odvodí strukturu jednoho klíčového genu bakterie Escherichia coli, který se vyskytoval u jejích dávných předků. Je to jako kdyby se jazykovědec pokoušel odvodit  dávnou podobu slov z toho, jak dnes znějí slova z něj odvozená v různých jazycích. Jediný rozdíl je v tom, že my pracujeme s abecedou genetického kódu,  říká o práci svého týmu Eric Gaucher. Takový gen, resp. vlákno DNA nesoucí tuto informaci poté uměle připraví a zabudují do genomu dnešních bakterií. V dalším kroku se pak vědci chystají sledovat, jak si s  tímto „vetřelcem“ bakterie poradí. Gen bude totiž chtě nechtě postupně mutovat. Jestliže se bude měnit některým ze způsobů, který známe z dnešních bakteriálních kmenů, pak dojde ke skutečnému „přetočení pásky“.

Související články
Medicína 18.4.2025
Vědcům z Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku se podařilo vytvořit nový test, který je schopen odhalit vzorky krve pacientů, kteří trpí rakovinou plic, a to s 81% přesností. Do budoucna by tento přístup pomohl pomoci významně posunout screening a diagnostiku rakoviny. Test je poháněn umělou inteligencí, která zkoumá rozdíly v molekulách, nacházejících se v […]
Medicína 17.4.2025
Akutní i chronické leukemie patří mezi nádorová onemocnění krve a krvetvorby, pro která v současnosti neexistuje screeningový program zachycující nemoc v široké populaci. Na leukemii však může poukázat běžné vyšetření krevního obrazu – ať již v rámci pravidelných preventivních kontrol u praktického lékaře, nebo v případě příznaků. Důležitým předpokladem je, aby pacient určité symptomy rozpoznal […]
Medicína 15.4.2025
Ročně zemře na vykrvácení až 1,5 milionu lidí po celém světě. Mnoho nemocnic se přitom potýká s nedostatkem krve pro transfuze, a to z důvodu neustálého poklesu dárcovství krve v kombinaci se zvýšenou poptávkou po krevních transfuzích z důvodu zvýšeného stárnutí populace, provádění rozsáhlých chirurgických zákroků či léčby chemoterapií, teroristických útoků i mezinárodních vojenských konfliktů. […]
Medicína 15.4.2025
Většina lidí si nevybaví nic, případně jen velmi málo z doby, kdy jim byly méně než tři roky. Už slavný rakouský psycholog a zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud nazval tento jev infantilní amnézií. Pokud jsou tyto vzpomínky klíčem k rozvoji naší identity v dospělosti, jak je možné, že si je nepamatujeme? Paměť je složitý a komplexní […]
Svět si nedávno prošel pandemií covidu, každoročně se objevují chřipkové epidemie a obavy vzbuzuje i ptačí chřipka. Kontrola šíření virů tak zůstává i nadále globální výzvou. Vědci z University of Pennsylvania se pokusili vyvinout antivirovou žvýkačku bránící přenosu viru chřipky či herpes simplex mezi lidmi. Vyrobená je z luštěniny! Předtím, než vypukla pandemie covidu, používal […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz