Tajemství lidských snů lidstvo odjakživa přitahovalo. Kde se berou ty bizarní obrázky, které se člověku honí během spánku? A daly by se třeba zrekonstruovat a poté třeba promítat? Kupodivu daly, japonští vědci v tomto ohledu provedli první krůčky.
Pokusy o výklad snů se objevují už v bibli. Ovšem skutečně vědecký rozměr snům dodal rakouský psycholog Sigmund Freud. Ten ve své knize Výklad snů interpretoval téměř čtyřicet svých vlastních snů a společně s tím zde formuloval i svou teorii o nevědomí, vědomí či vytěsnění. Ovšem možnost, že by si mohl své sny promítnout, tu si jistě ani taková kapacita, jakou Freud byl, nedokázal představit.
Cesta do hlubin duše
Vědci z japonského soukromého institutu ATR Computational Neuroscience Laboratories provedli průlom i v této oblasti. Dokázali totiž promítat obrázky přímo z lidského mozku. Na počítači se tak objeví obrázek toho, co se právě odehrává v lidské mysli. „Je to vůbec poprvé na světě, kdy se povedlo přímo z činnosti mozku vizualizovat to, co lidé vidí. Aplikováním této technologie by mohlo být možné nahrát a přehrát subjektivní obrazy, které lidé vnímají jako sny,“ prohlásili vědci z institutu.
Vědcům se zatím povedlo promítnout obrázky, které nejsou příliš složité. Ale podle jejich vlastních slov tato technologie po náležitém zdokonalení, bude moci promítat ve slušné kvalitě nejen sny, ale i to, co se děje v lidské mysli ve stavu bdění. Cesta do nejniternějších myšlenek člověka se tak otevírá, nezapomínejme ovšem na to, že taková technologie je velmi snadno zneužitelná.
Jak chytit signál v neuronu
Princip, na jakém je technologie převádění snů na obraz postavena, je vlastně vcelku jednoduchý. Jakmile oko spočine na nějakém objektu, na oční sítnici se objeví jeho obraz. V případě japonského výzkumu se jednalo o čtvercovou síť se sty políčky. Poté se obraz promění na svazek elektrických signálů, který neurony putuje do mozku, kde je zpracován.
Japonským vědcům se podařilo zachytit právě ony elektrické signály, ze kterých byl pak obraz na počítači znovu postaven. K tomu vědci připravili speciální software. Zatím jednalo o nepříliš ostré a čitelné obrázky, ale doba, kdy skrze počítače bude možné číst myšlenky, je zřejmě za dveřmi. Zda je to dobrá či špatná zpráva, nechť laskavý čtenář posoudí sám.
Vysněná tabulka
17. února 1869 se ruský vědec Dmitrij Mendělejev měl zúčastnit jakéhosi zasedání a dobu před odjezdem z Petrohradu si krátil tím, že na papír psal prvky, seřazené podle atomové hmotnosti. Po chvíli zbystřil. Zdálo se mu, že mezi některými prvky se objevuje zatím ne zcela určitý řád. Uvědomil si, že je nablízku velkého objevu.
Svou cestu okamžitě zrušil a horečně hledal způsoby, jak dojít ke svému cíli. Avšak vždy, když už se zdálo, že je blízko svého objevu, nějaký detail mu jeho práci zhatil. „V mojí hlavě se všechno skládá dohromady, ale já to nedokážu vyjádřit,“ naříkal vědec.
Vyčerpáním po chvíli usnul. „Ve snu jsem spatřil tabulku, ve které byly všechny prvky na správném místě. Když jsem se probudil, okamžitě jsem vše napsal na papír,“ řekl později Mendělejev. Prvky byly uspořádány podle své atomové hmotnosti a vlastnosti prvků se opakují v určitých periodách. Proto tedy periodická tabulka.
