Domů     Technika
Krok za krokem: Jak se rodí mechanické hodinky
21.stoleti 21.4.2009

Mechanické náramkové hodinky jsou dnes spíše otázkou statusu, vytříbenosti a vkusu. funkci časomíry totiž dávno převzaly mobilní telefony či digitální displeje quartzových hodinek. Na stranu druhou ještě před 100 lety byly spíše ojedinělou výstředností!Mechanické náramkové hodinky jsou dnes spíše otázkou statusu, vytříbenosti a vkusu. funkci časomíry totiž dávno převzaly mobilní telefony či digitální displeje quartzových hodinek. Na stranu druhou ještě před 100 lety byly spíše ojedinělou výstředností!

Psal se rok 1868, když nejslavnější manufaktura všech dob, Patek Philippe, představila vůbec první náramkové hodinky. Byl to ale Girard-Perregaux, kdo v roce 1880 na základě objednávky od císaře Viléma I. Pruského vyrobil první sérii 2000 kusů pro námořnictvo a stal se tak navždy průkopníkem výroby náramkových časomír ve větších sériích. Tento druh hodinek se však hned masově neuchytil a zpočátku byl výsadou spíše vojáků, kteří ocenili snazší dostupnost hodinek na zápěstí, nežli v kapse uniformy. Krásným příkladem byl dodnes vyráběný Santos od společnosti Cartier z roku 1904 nebo první náramkový jedno-tlačítkový chronograf Breitling z roku 1915, přičemž oba byly určeny letcům.
Další výjimkou byly módní výstřelky dam, které si náramkové hodinky oblíbily daleko dříve než muži, kteří ve společnosti stále nedali dopustit na své lovecké dvouplášťové „kapsáče“.
Přízeň mezi širokou veřejností si však hodinky na zápěstí začaly získávat až po konci 1. světové války. Tohoto nového módního trendu využilo nemalé množství společností, které začaly hodinky vylepšovat. První automatické náramkové hodinky tak zhotovil John Harwood v roce 1923, ovšem byl to Hans Wilsdorf (zakladatel značky Rolex), který v roce 1931 tuto technologii vylepšil a proslavil. Byl to také on, kdo v roce 1926 vyrobil první opravdu vodotěsné hodinky nazvané „Oyester“.

Manufakturní výroba
Označení „manufaktura“ vyjadřuje nejenom dělenou ruční práci, ale také fakt, že všechny součástky využité v hodinkách jsou vyrobeny přímo v továrně. Mechanický strojek totiž může být sestrojen až ze 600 různých součástek, přičemž každá z nich, než se dostane k hodináři ke kompletaci, prochází přísnou kontrolou. Samotné sestavení a ruční dekorace jednoho hodinového strojku pak může zabrat více než dva měsíce a v případě skeletonových modelů i půl roku!

Související články
Český národní pavilon na světové výstavě EXPO 2025 byl oficiálně otevřen veřejnosti a hned od začátku zaujal nejen svou architekturou, ale i pestrým programem. Významným bodem je účast středoškolského týmu LASAR, který představí inovativní řešení problematiky kosmického odpadu. Pavilon navržený studiem Apropos Architects je architektonickým skvostem, jehož dřevěná a skleněná konstrukce ve tvaru spirály symbolizuje […]
Technika 10.4.2025
V Brně vzniklo České polovodičové centrum, které propojí výzkum s průmyslem a pomůže nastartovat polovodičový ekosystém. Má ambici posílit nejen českou, ale i evropskou technologickou suverenitu. Nově otevřené České polovodičové centrum (Czech Semiconductor Centre – CSC) má za cíl propojit výzkumné instituce, univerzity a technologické firmy. Pomůže především malým podnikům a startupům s vývojem čipů, […]
Technika 10.4.2025
Společnost Toyota Engineering Society začala loni pracovat na sférickém mobilním zařízení, které bude schopné přepravovat lidi v průhledné kulaté kapsli. Po čtyřech měsících vývoje představila funkční prototyp. Připomíná mobilní kapsli, kterou se pohybovali návštěvníci parku dinosaurů ve filmu Jurský svět. Vozidlo funguje na stejném principu jako kolo pro křečky. Na vnitřní straně koule jsou položeny […]
Tým z laboratoře CAPADS na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT v Praze provedl průlomové měření v oblasti intenzitní optické interferometrie, která je zásadní pro přesné měření směrů a vzdáleností ve vesmíru. Zlepšení v přesnosti by mohlo dosáhnout až několika řádů a výrazně přispět k hlubšímu pochopení kosmických struktur a jevů. Výzkum týmu se zaměřil na tzv. Hanbury […]
Může technologie zrušit smrt, jak ji známe? Možná ano. Uchování mozku by podle jednoho mladého australského vědce mohlo být možnou cestou k tomu, aby lidstvo překonalo své největší biologicky dané omezení. V roce 1918 bylo Elizabeth Hughes Gossettové jedenáct let. Místo, aby si hrála s jinými dětmi, pomalu umírala. Lékaři jí totiž diagnostikovali diabetes 1. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz